Optimistické myšlení souvisí se špatným rozhodováním

Pozitivní myšlení sice může zvýšit sebevědomí, ale nemusí být tou nejlepší cestou k úspěšným finančním rozhodnutím.

Ačkoli je pozitivní myšlení často spojováno s úspěchem, nová studie naznačuje, že přílišný optimismus mnohdy vede ke špatnému rozhodování, zejména pokud jde o finance.

Studie, kterou provedla University of Bath ve Velké Británii a která byla publikována v časopise Personality and Social Psychology Bulletin, se snažila zjistit, zda lidé s optimistickým smýšlením mají horší rozhodovací schopnosti než lidé, kteří jsou realističtější. Vědci zjistili, že lidé s nižšími kognitivními funkcemi měli tendenci být optimističtější, což vedlo k tomu, že činili špatná finanční rozhodnutí.

Vysvětlení výsledků studie

Studie zkoumala více než 36 000 osob a zjistila, že lidé s realistickými očekáváními a plánovacími procesy mají tendenci činit moudřejší rozhodnutí než lidé s optimističtějším smýšlením.

Vědci zjistili, že u lidí s nejvyššími kognitivními schopnostmi je o 22 % vyšší pravděpodobnost, že budou realisty (nebo pesimisty), pokud jde o finanční plánování. V porovnání s lidmi s nižšími kognitivními schopnostmi měli také o 34,8 % nižší optimistické tendence. Kognitivní schopnosti byly měřeny na základě různých kognitivních dovedností, včetně plynulosti slovního vyjadřování, numerického uvažování a paměti. Výsledky naznačují, že sklon k optimismu způsobuje, že lidé očekávají nerealisticky pozitivní výsledky při životních rozhodnutích, zejména pokud jde o jejich finance.

„Optimistická předpojatost může vést k tomu, že lidé nepřemýšlejí o důsledcích svých finančních rozhodnutí, když si myslí, že vše dopadne pozitivně nebo tak, jak očekávají,“ uvedla v e-mailu pro Epoch Times klinická psycholožka Aura De Los Santosová. „Vysoké kognitivní schopnosti jsou spojeny s vyšší mírou realismu, protože lidé chápou, že dělat promyšlená rozhodnutí a myslet si, že bude jen jeden výsledek, není příliš pravděpodobné.“

Co je to optimistické zkreslení?

Zkreslení optimismu způsobuje, že lidé věří, že je méně pravděpodobné, že zažijí negativní události, než je tomu ve skutečnosti. Asi 80 % lidí trpí optimistickou předpojatostí – zdá se tedy, že je nedílnou součástí lidské přirozenosti.

Zkreslení optimismem může mít jak pozitivní, tak negativní účinky. Za prvé, optimismus může být prospěšný pro fyzické zdraví, protože jedna studie uvádí, že optimisté mají o 14 % nižší pravděpodobnost úmrtí před dosažením věku 65 let a o 30 % nižší pravděpodobnost úmrtí na srdeční zástavu. Optimismus také snižuje stres a úzkost, což může mít pozitivní dlouhodobé účinky na zdraví.

„Pozitivismus je také odrazem zdravého nebo pozitivního pohledu, který může zlepšit náladu, když lidé procházejí obtížnými situacemi, kdy jsou schopni vidět i druhou stranu mince,“ uvedla paní De Los Santosová.

Na druhou stranu přílišný optimismus může vést k rozhodnutím, která mohou v budoucnu způsobit škody, včetně riskantních finančních rozhodnutí, nechráněného sexu, užívání návykových látek atd. Důsledky mohou mít značnou osobní cenu.

„Lidé se sklonem k optimismu mohou mít velkou důvěru ve své schopnosti, konkrétně ve finanční rozhodnutí, která činí, a neuvědomují si, že mohou mít slabiny v tom, že neznají kroky, které činí,“ uvádí De Los Santosová. „Přílišná sebedůvěra je prospěšná pro sebevědomí, ale může vést rovněž k neúspěchu.“

Jak může vést nadměrný optimismus k poklesu rozpoznávacích schopností?

Optimismus vrozeně vede k tomu, že lidé riskují, aniž by řádně zvážili důsledky. Nadměrní optimisté mohou také věřit, že vše nakonec dobře dopadne, přestože pro dosažení takového výsledku nedělají to, co je potřeba.

Lidé s realističtějším nebo pesimističtějším smýšlením mají tendenci činit moudřejší rozhodnutí a projevovat lepší úsudek než optimisté, což naznačuje, že nízké kognitivní schopnosti jsou základní příčinou příliš optimistického smýšlení.

„Příliš pozitivní myšlení může mít na člověka negativní vliv, protože nemusí být připraven na jiné výsledky, než jaké očekává. Jejich schopnost přizpůsobit se by byla nižší, protože neuvažovali o jiných scénářích,“ řekla paní De Los Santos. „Nízká kognitivní schopnost může souviset s neschopností lidí uvědomit si, že nedělají dobrá rozhodnutí. Je pravděpodobné, že mezi extrémní pozitivitou a neschopností existuje úzký vztah.“

Je realismus tou nejlepší cestou?

Zaměření na realistické myšlení znamená, že upřednostňujete realitu, a tedy nejreálnější výsledky. Některé výzkumy naznačují, že lidé s realističtějšími očekáváními (ani přehnaně pozitivními, ani přehnaně negativními) mají tendenci mít lepší celkovou pohodu. Obecně platí, že rozhodnutí, která jsou založena na nepřesných, příliš dramatických přesvědčeních, mají mnohem větší pravděpodobnost horších výsledků než racionální očekávání.

„Ze své zkušenosti psycholožky jsem viděla, jak vysoká schopnost rozpoznávání souvisí se schopností promýšlet různé scénáře, zvažovat finanční zisky a ztráty, kdy člověk chápe své možnosti a kam až může zajít,“ dodala De Los Santosová. „Přeceňování svých schopností může být způsobem, jak posílit své sebevědomí, ale zároveň to může poškodit finanční stránku, protože rozhodnutí jsou činěna bez ohledu na dopad, který mohou mít.“

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.