Hlavním důvodem zahraničních studentů pro volbu studia na vysoké škole v Česku je kvalita vzdělání. Vyplývá to z výzkumu Domu zahraniční spolupráce (DZS), který dnes v Praze novinářům představil ředitel organizace Michal Uhl. Zahraniční studenti podle výsledků výzkumu přicházejí také za konkrétními studijními programy, důležitá je i jazyková či kulturní blízkost. Z dat ministerstva školství podle odborníků vyplývá, že počet zahraničních studentů v Česku od roku 2002 stále stoupá, v roce 2022 tvořili 18 procent z 304.500 studentů českých vysokých škol.
Průzkum DZS, který se konal od října 2022 do února 2023, se zaměřil na studenty, kteří v té době aktivně studovali na českých vysokých školách v prezenční formě studia ve všech stupních, tedy bakalářském, magisterském i doktorském programu v českém i anglickém jazyce. Z výzkumu podle odborníků vyplývá, že devět z deseti zahraničních studentů považuje svůj studijní program v Česku za kvalitní. Osm z deseti dotázaných zahraničních studentů se domnívá, že na jejich studijním oboru se nachází minimálně 70 procent kvalitních učitelů.
Dvě třetiny zahraničních studentů studují v češtině. „Typicky jsou to studenti ze Slovenska, z Ukrajiny a z Ruska,“ řekl Uhl. Právě studenti z těchto zemí tvoří největší podíl zahraničních studentů v Česku. V minulém akademickém roce bylo podle výzkumu DZS 38 procent zahraničních studentů ze Slovenska, z Ruska 14 procent a z Ukrajiny deset procent. Počet ruských studentů bude v Česku podle Uhla klesat. Ruští studenti, kteří v tuzemsku již studují, na školách zůstávají, ale v souvislosti s válkou na Ukrajině se nepřijímají noví.
Studenti, kteří studují v češtině, mají studium zdarma, studium v jiných jazycích, například v angličtině, je zpoplatněné. To by mohla podle náměstka ministra školství Jaroslava Millera změnit novela vysokoškolského zákona. „Novela vysokoškolského zákona říká, že vysoká škola si sama zvolí strategii, necháváme to na nich,“ řekl. Školy by si tak mohly vybrat, zda budou za studium v cizím jazyce vybírat poplatky. Novelu by mělo ministerstvo podle Millera v příštích týdnech předložit na vládu. Studenti, kteří studují v češtině, podle Uhla častěji zůstávají v Česku.
Problematický je podle respondentů proces získávání víz. Celkem 52 procent jich pochází ze zemí mimo Evropskou unii, žádali tak o dlouhodobé vízum za účelem studia. Až 75 procent těchto studentů uvedlo, že byl pro ně proces podání žádosti o vízum časově či administrativně náročný. V porovnání s výzkumem z roku 2020 se vnímání procesu získávání víz zlepšilo o deset procentních bodů.
Z výzkumu dál vyplývá, že 45 procent zahraničních absolventů zůstává v Česku po studiu kvůli práci. Téměř polovina studentů v průzkumu odpověděla, že by v Česku chtěli zůstat a uplatnit se na trhu práci či dále studovat. Zahraniční studenti přinášejí do českých škol kulturní obohacení a různorodost, což podle odborníků zvyšuje kvalitu vzdělávání.
