ČTK

14. 2. 2024

Většina ukrajinských uprchlíků v Česku má práci a náklady na bydlení hradí celé sama. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu společnosti PAQ Research. Uprchlíci se podle něj ale často potýkají se špatnými podmínkami v práci a nízkými příjmy. Pozice v ČR je u většiny z nich pod úrovní kvalifikace z Ukrajiny. Jako největší bariéru v hledání lepší práce uvádějí znalost češtiny. Ukrajinu napadla v únoru 2022 ruská armáda. Boje nadále pokračují, ruské útoky si na Ukrajině podle posledních údajů OSN dosud vyžádaly životy nejméně 10.000 civilistů. Z Ukrajiny kvůli válce uteklo podle OSN přes šest milionů lidí. V Česku bylo ke konci ledna podle ministerstva vnitra asi 380 000 uprchlíků z Ukrajiny.

Z ekonomicky aktivních ukrajinských uprchlíků v Česku starších 17 let měly podle PAQ Research v listopadu 2023 práci skoro čtyři pětiny. Většina pracovala v Česku, nebo kombinovala české místo s prací na dálku na Ukrajině. Jen na dálku na Ukrajině pracovalo sedm procent ekonomicky aktivních. Podíl pracujících uprchlíků v ČR proti prvním měsícům po začátku války stoupl. V srpnu 2022 mělo práci 51 procent z nich.

Mírně se zlepšují příjmy uprchlíků. V srpnu 2022 si 80 procent uprchlíků vydělalo nejvýše 150 korun za hodinu v čisté mzdě, v červnu 2023 mělo hodinovou mzdu do 150 korun 67 procent z nich. Nadále naprostá většina uprchlíků zastává místa s nižší kvalifikací, než měli na Ukrajině. Pod svou kvalifikací pracovali loni v listopadu v Česku tři pětiny dotázaných, stejně jako v srpnu 2022.

Skoro tři pětiny uprchlíků také uvádějí, že mají špatné pracovní podmínky, nestabilní práci nebo nedostatek právní či sociální ochrany v zaměstnání. Polovina pracujících uprchlíků uvedla, že musí pracovat o víkendech či pozdě večer, zhruba 40 procent bere méně peněz než Češi na stejných pozicích a 30 procent musí mít více prací, aby se uživili. Skoro pětina také nemá nárok na dovolenou a zaměstnavatel za ně neplatí zdravotní pojištění. Největší překážkou pro nalezení lepší práce je podle 71 procent ukrajinských uprchlíků lepší znalost češtiny.

Ve srovnání s dobou krátce po začátku války ubylo uprchlíků pobírajících české dávky. V srpnu 2022 uvedlo 80 procent ukrajinských běženců, že jejich domácnost má příjmy z humanitárních dávek. Příjmy z práce tehdy mělo 55 procent domácností. V listopadu 2023 se situace otočila – příjem z dávek mělo 36 procent domácností, kdežto z práce 75 procent. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) loni v listopadu uvedl, že ukrajinští uprchlíci v ČR za rok 2023 na odvodech z práce zaplatí víc, než kolik jim stát poskytne na dávkách.

Rostoucí příjmy z práce ale podle PAQ Research nedorovnaly uprchlíkům pokles státní podpory daný změnami tzv. lex Ukrajina. Příjmy pod českou hranicí chudoby měly podle průzkumu k listopadu 2023 téměř tři pětiny uprchlíků.

Se změnami lex Ukrajina se zpřísnily i podmínky pro podporu bydlení. Přibylo běženců, kteří hradí plně náklady na ubytování. V červnu 2022 si bydlení platilo samo 26 procent uprchlíků, v listopadu 2023 to bylo 79 procent. Většina uprchlíků – 70 procent – bydlí v Česku v nájmu, dalších 16 procent na ubytovnách či v hotelích a ostatní v tzv. solidárních domácnostech. Podle PAQ Research by k integraci uprchlíků do společnosti přispěla podpora přesunu uprchlíků do komerčních nájmů, například rekonstrukcemi obecních bytových fondů.

Průzkumy týkající se válečných uprchlíků z Ukrajiny žijících v Česku udělala společnost PAQ Research zatím v sedmi vlnách od června 2022 do listopadu 2023. Za celou dobu se jich zúčastnilo přibližně 4000 ukrajinských domácností. Na tvorbě a organizaci průzkumů spolupracovala společnost s Akademií věd ČR a státními úřady.

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.