Většina ukrajinských uprchlíků v Česku má práci a náklady na bydlení hradí celé sama. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu společnosti PAQ Research. Uprchlíci se podle něj ale často potýkají se špatnými podmínkami v práci a nízkými příjmy. Pozice v ČR je u většiny z nich pod úrovní kvalifikace z Ukrajiny. Jako největší bariéru v hledání lepší práce uvádějí znalost češtiny. Ukrajinu napadla v únoru 2022 ruská armáda. Boje nadále pokračují, ruské útoky si na Ukrajině podle posledních údajů OSN dosud vyžádaly životy nejméně 10.000 civilistů. Z Ukrajiny kvůli válce uteklo podle OSN přes šest milionů lidí. V Česku bylo ke konci ledna podle ministerstva vnitra asi 380 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Z ekonomicky aktivních ukrajinských uprchlíků v Česku starších 17 let měly podle PAQ Research v listopadu 2023 práci skoro čtyři pětiny. Většina pracovala v Česku, nebo kombinovala české místo s prací na dálku na Ukrajině. Jen na dálku na Ukrajině pracovalo sedm procent ekonomicky aktivních. Podíl pracujících uprchlíků v ČR proti prvním měsícům po začátku války stoupl. V srpnu 2022 mělo práci 51 procent z nich.
Mírně se zlepšují příjmy uprchlíků. V srpnu 2022 si 80 procent uprchlíků vydělalo nejvýše 150 korun za hodinu v čisté mzdě, v červnu 2023 mělo hodinovou mzdu do 150 korun 67 procent z nich. Nadále naprostá většina uprchlíků zastává místa s nižší kvalifikací, než měli na Ukrajině. Pod svou kvalifikací pracovali loni v listopadu v Česku tři pětiny dotázaných, stejně jako v srpnu 2022.
Skoro tři pětiny uprchlíků také uvádějí, že mají špatné pracovní podmínky, nestabilní práci nebo nedostatek právní či sociální ochrany v zaměstnání. Polovina pracujících uprchlíků uvedla, že musí pracovat o víkendech či pozdě večer, zhruba 40 procent bere méně peněz než Češi na stejných pozicích a 30 procent musí mít více prací, aby se uživili. Skoro pětina také nemá nárok na dovolenou a zaměstnavatel za ně neplatí zdravotní pojištění. Největší překážkou pro nalezení lepší práce je podle 71 procent ukrajinských uprchlíků lepší znalost češtiny.
Ve srovnání s dobou krátce po začátku války ubylo uprchlíků pobírajících české dávky. V srpnu 2022 uvedlo 80 procent ukrajinských běženců, že jejich domácnost má příjmy z humanitárních dávek. Příjmy z práce tehdy mělo 55 procent domácností. V listopadu 2023 se situace otočila – příjem z dávek mělo 36 procent domácností, kdežto z práce 75 procent. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) loni v listopadu uvedl, že ukrajinští uprchlíci v ČR za rok 2023 na odvodech z práce zaplatí víc, než kolik jim stát poskytne na dávkách.
Rostoucí příjmy z práce ale podle PAQ Research nedorovnaly uprchlíkům pokles státní podpory daný změnami tzv. lex Ukrajina. Příjmy pod českou hranicí chudoby měly podle průzkumu k listopadu 2023 téměř tři pětiny uprchlíků.
Se změnami lex Ukrajina se zpřísnily i podmínky pro podporu bydlení. Přibylo běženců, kteří hradí plně náklady na ubytování. V červnu 2022 si bydlení platilo samo 26 procent uprchlíků, v listopadu 2023 to bylo 79 procent. Většina uprchlíků – 70 procent – bydlí v Česku v nájmu, dalších 16 procent na ubytovnách či v hotelích a ostatní v tzv. solidárních domácnostech. Podle PAQ Research by k integraci uprchlíků do společnosti přispěla podpora přesunu uprchlíků do komerčních nájmů, například rekonstrukcemi obecních bytových fondů.
Průzkumy týkající se válečných uprchlíků z Ukrajiny žijících v Česku udělala společnost PAQ Research zatím v sedmi vlnách od června 2022 do listopadu 2023. Za celou dobu se jich zúčastnilo přibližně 4000 ukrajinských domácností. Na tvorbě a organizaci průzkumů spolupracovala společnost s Akademií věd ČR a státními úřady.
