ČTK

17. 2. 2024

Evropa musí nezbytně investovat do obranného průmyslu. Včera to na úvod začínající třídenní Mnichovské bezpečnostní konference řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oznámila, že komise pod jejím vedením vypracuje strategii, jak by Evropská unie měla postupovat.

„Musíme investovat do obrany Evropy, musíme posílit její zbrojní průmysl,“ řekla von der Leyenová. „Jako komise předložíme strategii k tomu, jak obranný průmysl v Evropě posílit,“ dodala.

Von der Leyenová rovněž prohlásila, že ruská invaze na Ukrajinu není jen prostorově omezeným konfliktem. „Válka na Ukrajině přesahuje samotnou Ukrajinu. Rusko nechce jen vymazat Ukrajinu z mapy, ruský prezident Vladimir Putin a jeho přátelé se snaží kontaminovat demokracii,“ řekla.

Putin a ruský režim se podle šéfky Evropské komise snaží tlakem migrantů destabilizovat vnější hranice Evropské unie, což je podle ní dobře viditelné například v Polsku či ve Finsku. „Válka na Ukrajině ovlivňuje i naše americké přátele. Autokraté ve světě totiž sledují, jak reagujeme,“ dodala.

Německý kancléř Scholz v Mnichově slíbil dlouhodobé investice do armády

Evropané se musí sami více starat o svou bezpečnost a platí to i pro Německo, které bude v příštích desetiletích ročně investovat do armády dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Včera to na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl rovněž, že Severoatlantická aliance nestojí o vojenský střet s Ruskem, území svých členů je ale připravena bránit. Varoval také před hlubokými následky, které by případné vojenské vítězství Ruska na Ukrajině mělo pro Evropu.

„Evropané se musí o svou vlastní bezpečnost více zasadit. Nyní i v budoucnu,“ řekl Scholz. „Německo bude ve dvacátých a třicátých let a i poté vydávat každý rok na obranu dvě procenta HDP,“ poznamenal.

Na investicích do obrany ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO. Německo a například ani Česko ale tuto podmínku zatím neplní; obě země chtějí tomuto závazku dostát letos.

Scholz připomenul, že se blíží druhé výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. „Dva roky po začátku války se musíme ptát, zda děláme dost. Musíme se ptát, zda víme, co by vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina znamenalo,“ řekl. Poznamenal, že vojenský úspěch Ruska by otřásl systémem evropské bezpečnosti a že by také politicky a hospodářsky stál Evropu více než stávající pomoc Ukrajině.

Německo musí podle bavorského premiéra dávat na obranu tři procenta HDP ročně

Německo musí výrazně navýšit investice na obranu, a to na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně, a ne na dvě procenta, jak zní dohoda států Severoatlantické aliance. Včera to na úvod třídenní Mnichovské bezpečnostní konference prohlásil bavorský premiér Markus Söder. Chce také, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou Taurus, o které Kyjev žádá a které spolková vláda kancléře Olafa Scholze odmítá poskytnout.

„Je jasné, že Německo ve svém závazku (vůči NATO) musí masivně posílit bundeswehr,“ řekl Söder o německé armádě. Poznamenal, že dvouprocentní cíl, kterého letos Německo dosáhne, zdaleka nestačí. Zdůraznil, že splněn bude jen díky triku v podobě zvláštního zbrojního fondu na obranu o objemu 100 miliard eur (2,54 bilionu Kč). „My jako Křesťansko-sociální unie (CSU) chceme, aby Německo bez triků a stabilně vydávalo ročně na obranu tři procenta HDP,“ řekl bavorský premiér, který je zároveň šéfem CSU, což je bavorská sestra celoněmecké opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Podle Södera je potřeba zajistit budoucnost NATO bez ohledu na to, jak nadcházející volby ve Spojených státech dopadnou. O prezidentskou kandidaturu za republikány se letos znovu uchází bývalá hlava státu Donald Trump, jehož postoj k NATO je považován za kontroverzní. Söder poznamenal, že členství v NATO v konečném součtu nezáleží na tom, kolik kdo zaplatí. „NATO je totiž společenství hodnot. Proto také mezi sebou nemáme autokraty,“ řekl.

Söder rovněž varoval před možností, že by Ukrajina bránící se ruské invazi prohrála kvůli neochotě investovat do zbrojení. Dodal, že rovněž podporuje to, aby ukrajinská armáda dostala střely s plochou dráhou letu Taurus. Ty Kyjev od Německa žádá několik měsíců, ale Scholz se zatím k dodávkám těchto pokročilých střel neodhodlal.

Přečtěte si také

Státní zástupce se odvolal proti zprošťujícímu rozsudku v kauze Čapí hnízdo
Státní zástupce se odvolal proti zprošťujícímu rozsudku v kauze Čapí hnízdo

Státní zástupce Jaroslav Šaroch dnes podal odvolání proti rozsudku, kterým pražský městský soud v polovině února podruhé nepravomocně osvobodil předsedu hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše.

Češi mají nezdravý životní styl, jsou na tom hůř ve srovnání se zeměmi EU, tvrdí vědci
Češi mají nezdravý životní styl, jsou na tom hůř ve srovnání se zeměmi EU, tvrdí vědci

Česko za 20 let od vstupu do Evropské unie (EU) nezvládlo dohnat evropský průměr ve zdraví.

EU zařadila jednotky Hamásu a Islámského džihádu na sankční seznam
EU zařadila jednotky Hamásu a Islámského džihádu na sankční seznam

Země Evropské unie dnes na sankční seznam organizací zařadily jednotky Hamásu a ozbrojené křídlo organizace Palestinský islámský džihád kvůli jejich zodpovědnosti za rozsáhlé sexuální násilí při teroristickém útoku na Izrael z loňského 7. října.

Biden vzkázal Íránu, aby neútočil na Izrael; USA budou Izrael bránit
Biden vzkázal Íránu, aby neútočil na Izrael; USA budou Izrael bránit

Americký prezident Joe Biden dnes vzkázal Íránu, aby neútočil na Izrael. Spojené státy podle něj pomohou Izraelcům s obranou a Teherán neuspěje.

„Děkuji za bolest, jež učí mne se tázat.“ Legendární Karel Kryl by se dnes dožil osmdesátky
„Děkuji za bolest, jež učí mne se tázat.“ Legendární Karel Kryl by se dnes dožil osmdesátky

Dnes je tomu právě 80 let od narození „malého velkého muže“ Karla Kryla, jedné z ikon odporu proti okupaci v srpnu 1968 i sametové revoluci v roce 1989. Hluboké myšlenky, které zaznívají v jeho písních, dodávaly odvahu těm, kteří se nebáli jim naslouchat za doby totality, a promlouvají k lidem i dnes.