Evropa musí nezbytně investovat do obranného průmyslu. Včera to na úvod začínající třídenní Mnichovské bezpečnostní konference řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oznámila, že komise pod jejím vedením vypracuje strategii, jak by Evropská unie měla postupovat.
„Musíme investovat do obrany Evropy, musíme posílit její zbrojní průmysl,“ řekla von der Leyenová. „Jako komise předložíme strategii k tomu, jak obranný průmysl v Evropě posílit,“ dodala.
Von der Leyenová rovněž prohlásila, že ruská invaze na Ukrajinu není jen prostorově omezeným konfliktem. „Válka na Ukrajině přesahuje samotnou Ukrajinu. Rusko nechce jen vymazat Ukrajinu z mapy, ruský prezident Vladimir Putin a jeho přátelé se snaží kontaminovat demokracii,“ řekla.
Putin a ruský režim se podle šéfky Evropské komise snaží tlakem migrantů destabilizovat vnější hranice Evropské unie, což je podle ní dobře viditelné například v Polsku či ve Finsku. „Válka na Ukrajině ovlivňuje i naše americké přátele. Autokraté ve světě totiž sledují, jak reagujeme,“ dodala.
Německý kancléř Scholz v Mnichově slíbil dlouhodobé investice do armády
Evropané se musí sami více starat o svou bezpečnost a platí to i pro Německo, které bude v příštích desetiletích ročně investovat do armády dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Včera to na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl rovněž, že Severoatlantická aliance nestojí o vojenský střet s Ruskem, území svých členů je ale připravena bránit. Varoval také před hlubokými následky, které by případné vojenské vítězství Ruska na Ukrajině mělo pro Evropu.
„Evropané se musí o svou vlastní bezpečnost více zasadit. Nyní i v budoucnu,“ řekl Scholz. „Německo bude ve dvacátých a třicátých let a i poté vydávat každý rok na obranu dvě procenta HDP,“ poznamenal.
Na investicích do obrany ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO. Německo a například ani Česko ale tuto podmínku zatím neplní; obě země chtějí tomuto závazku dostát letos.
Scholz připomenul, že se blíží druhé výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. „Dva roky po začátku války se musíme ptát, zda děláme dost. Musíme se ptát, zda víme, co by vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina znamenalo,“ řekl. Poznamenal, že vojenský úspěch Ruska by otřásl systémem evropské bezpečnosti a že by také politicky a hospodářsky stál Evropu více než stávající pomoc Ukrajině.
Německo musí podle bavorského premiéra dávat na obranu tři procenta HDP ročně
Německo musí výrazně navýšit investice na obranu, a to na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně, a ne na dvě procenta, jak zní dohoda států Severoatlantické aliance. Včera to na úvod třídenní Mnichovské bezpečnostní konference prohlásil bavorský premiér Markus Söder. Chce také, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou Taurus, o které Kyjev žádá a které spolková vláda kancléře Olafa Scholze odmítá poskytnout.
„Je jasné, že Německo ve svém závazku (vůči NATO) musí masivně posílit bundeswehr,“ řekl Söder o německé armádě. Poznamenal, že dvouprocentní cíl, kterého letos Německo dosáhne, zdaleka nestačí. Zdůraznil, že splněn bude jen díky triku v podobě zvláštního zbrojního fondu na obranu o objemu 100 miliard eur (2,54 bilionu Kč). „My jako Křesťansko-sociální unie (CSU) chceme, aby Německo bez triků a stabilně vydávalo ročně na obranu tři procenta HDP,“ řekl bavorský premiér, který je zároveň šéfem CSU, což je bavorská sestra celoněmecké opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Podle Södera je potřeba zajistit budoucnost NATO bez ohledu na to, jak nadcházející volby ve Spojených státech dopadnou. O prezidentskou kandidaturu za republikány se letos znovu uchází bývalá hlava státu Donald Trump, jehož postoj k NATO je považován za kontroverzní. Söder poznamenal, že členství v NATO v konečném součtu nezáleží na tom, kolik kdo zaplatí. „NATO je totiž společenství hodnot. Proto také mezi sebou nemáme autokraty,“ řekl.
Söder rovněž varoval před možností, že by Ukrajina bránící se ruské invazi prohrála kvůli neochotě investovat do zbrojení. Dodal, že rovněž podporuje to, aby ukrajinská armáda dostala střely s plochou dráhou letu Taurus. Ty Kyjev od Německa žádá několik měsíců, ale Scholz se zatím k dodávkám těchto pokročilých střel neodhodlal.
