Ministerstva zahraničí Německa, Francie, Švédska, Španělska a Nizozemska si kvůli smrti předáka ruské opozice Alexeje Navalného předvolala ruské velvyslance v Berlíně, Paříži, Stockholmu, Madridu a Haagu. Informovaly o tom dnes úřady pětice západoevropských zemí. Berlín žádá propuštění všech politických vězňů v Rusku, dodala v této souvislosti mluvčí německé vlády.
„Je šokující, že jsou v Rusku zatýkáni lidé při položení květin k uctění památky Alexeje Navalného,“ cituje mluvčí list Deutsche Welle.
Francouzský ministr zahraničí Séphane Séjourné podle agentury AFP oznámil zprávu o předvolání ruského ambasadora v Paříži během své dnešní návštěvy Argentiny. K Navalného úmrtí v sibiřské trestanecké kolonii dodal, že „režim (ruského prezidenta) Vladimira Putina opět ukázal svou skutečnou podstatu“.
„Evropská unie musí jednat proti politickému útlaku v Rusku. Je to o to důležitější, že 16. února zemřel ve vězení Alexej Navalnyj,“ uvedl v dnešním prohlášení švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Tisková zpráva jeho úřadu oznámila, že švédská vláda na evropské úrovni iniciovala prozkoumání možnosti nových sankcí vůči Moskvě.
Předvolání ruského velvyslance v Madridu dnes večer oznámilo španělské ministerstvo zahraničí, uvedla stanice RTVE. Již v pátek šéf španělské diplomacie José Manuel Albares vyzval Rusko, aby objasnilo všechny okolnosti úmrtí známého odpůrce Putinovy vlády. Podle Albarese nesou v konečném důsledku odpovědnost za Navalného úmrtí „ti, kteří ho nespravedlivě zavřeli do vězení z politických důvodů“.
Nizozemská ministryně zahraničí Hanke Bruinsová Slotová uvedla, že dnes odpoledne nechala předvolat ruského velvyslance, aby ho požádala o objasnění okolností Navalného smrti. „Důrazně vyzýváme Rusko, aby předalo Navalného tělo jeho rodině a blízkým,“ uvedla ministryně, podle které ruský opozičník zaplatil nejvyšší cenu v boji za svobodné a demokratické Rusko.
K předvolání ruského velvyslance přistoupila již minulý týden Británie. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake ČTK sdělil, že ministr Jan Lipavský v tomto případě dává přednost celounijnímu postupu. Dnes v Bruselu šéf diplomacie uvedl, že Česko podporuje přijetí dalších sankcí vůči Rusku kvůli Navalného smrti.
Navalnyj byl roky hlavní tváří ruské opozice a hlasitě kritizoval Putinův režim, mimo jiné za korupci. Opoziční předák vinil Kreml, že vydal svého času rozkaz ho otrávit. Hned po návratu do vlasti z Německa, kde ho z otravy vyléčili, byl Navalnyj uvězněn. Postupně dostal za různá obvinění tresty 2,5 roku, devět let a 19 let vězení. Vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku.
V pátek ruská vězeňská služba oznámila, že se sedmačtyřicetiletému Navalnému při vycházce udělalo špatně, ztratil vědomí a nepodařilo se ho oživit. Navalnyj podle úřadů zemřel v trestanecké kolonii, která je vzdálená asi 1900 kilometrů od Moskvy, leží za polárním kruhem a je pokládaná za jednu z nejdrsnějších věznic v Rusku. Zprávy o úmrtí Navalného jsou zároveň provázeny nejasnostmi a mimo jiné není jasná příčina smrti.
