Vcházíme do střeženého prostoru, který byl postaven jako první kamenná budova na špitálském předměstí města Jihlavy v roce 1872. Objekt ve tvaru U, připomínající úhledný zámeček, sloužil zprvu jako vojenský lazaret. Po první světové válce tu byla kasárna plk. Švece. Dnes je zde Vzdělávací zařízení Jihlava Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy.
V objektu byla nedávno veřejnosti zpřístupněna vojenská kaple, která se zde skrývá přes sto let. Kaple je odsvěcena, slouží jako zasedací místnost a veřejnost do ní může vstoupit pouze s průvodcem.
Kaple byla ve vojenském špitálu pravděpodobně pořízena r. 1916, když kolem zuřila první světová válka. Zranění vojáci utíkali pod její klenbu a prosili za uzdravení.
Když stojíme pod klenbou kaple, s údivem si prohlížíme neobvyklé malby, jaké se v kapličkách běžně nenacházejí.
Na jedné straně stojí vojáci rakousko-uherského mocnářství, někteří zranění, některý s vyznamenáním za statečnost, a upínají se ke Kristovi.
Na straně protější se nachází poněkud záhadná alegorie, jejím ústředním bodem je ukřižovaný Ježíš, avšak postavy kolem něho není snadné vyluštit. Objímající se ženské postavy připomínají jeptišky, stojí zde i voják s puškou a kolem něj lidé svatí, se svatozářemi různých typů a barev. V rozích andělé a archandělé, podepírající nebesa.
Umělci zde spojili církevní i vojenskou tématiku. Jejich malby slohově spojily pozdní vídeňskou secesi a obohatily ji prvky impresionismu, pro církevní prostory poněkud neobvyklými.
Neznámo, komu byla před sto lety zasvěcená
Průvodce Marek Skřivánek pátral po neznámých dějinách a po autorech maleb. Podařilo se mu zjistit, že jedním autorů byl profesionální malíř Hans Eduard Kosel, druhým byl Paul Ikrath, oba pocházeli z Vídně.
Podle průvodce je tato kaple svým stylem v Čechách a na Moravě unikát. Komu byla kaple původně zasvěcená, se zatím nepodařilo zjistit.
Starší z jihlavských badatelů, pan V. Wodák, předseda Spolku pro starou Jihlavu, se domnívá, že „v této kauze ještě nebylo vysloveno poslední slovo“. Podle jeho názoru se zde otvírá prostor pro další objevy. Například postavy světců, jejichž výběr má prozatím záhadnou symboliku a „jistě nebyl náhodný… Při hlubší znalosti ikonografie (případně hagiografie) lze zjistit mnohé souvislosti. Jednotlivé postavy mohou mít i určitou vazbu-přesah na místní poměry“.
Když během 50. let objekt budovy s kaplí převzala policie (tehdy SNB), bylo v podstatě štěstím, že z prostoru kaple udělali skladiště. Protože jak říká M. Skřivánek, pokud by místnost hodlali použít jinak, zřejmě by malby na zdi seškrábali a stěny zabílili. A tak vlastně služba skladiště paradoxně zachránila původní výmalbu vojenské kaple.
Prohlídky s průvodcem pořádá Brána Jihlavy, podle programu na webu.