Mladí lidé v Česku jsou tolerantnější k etnickým a národnostním menšinám než v roce 2020. Vnímají i sociální vyloučení menšinových skupin obyvatel, kterým by se podle nich měli zabývat politici. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže (ČRDM), ve které odpovídalo 1000 respondentů ve věku 15 až 29 let. Průzkum se zaměřoval na postoj mladých lidí k různým etnickým, národnostním, náboženským či sexuálním menšinám. ČTK o tom dnes informovala Soňa Polak z ČRDM.
Mít za souseda Roma by podle průzkumu vadilo 44 procentům respondentů, v případě muslimů a přistěhovalců se jedná o zhruba třetinu respondentů. Potřeba mladých lidí distancovat se například od Romů se podle průzkumu snížila o 14 procent, u muslimů o 18 procent a u přistěhovalců o 13 procent.
Častěji se chtějí mladí lidé distancovat od alkoholiků nebo lidí, kteří užívají drogy. Přesto se i k těmto skupinám obyvatel jejich tolerance zvýšila. V roce 2020 by vadilo mít souseda alkoholika 78 procentům mladých lidí, loni to bylo podle průzkumu 70 procent. Lidé užívající drogy vadili v roce 2020 více než 80 procentům lidí, loni necelým třem čtvrtinám.
Mladí lidé podle průzkumu vnímají problematiku sociálního vyloučení. Největšímu počtu z nich, konkrétně 64 procentům, připadají vyloučeni například bývalí vězni nebo mladiství delikventi, 61 procent dotázaných vnímá vyloučení přistěhovalců a zahraničních dělníků.
Problémy vnímají respondenti i u příslušníků etnických a kulturních menšin a lidí s psychickými problémy a poruchami, vyloučení připadají 54 procentům mladých. Problematicky vnímali účastníci průzkumu i postavení lidí s nízkými příjmy a vzděláním, ze sexuálních a genderových menšin a se zdravotním znevýhodněním. Z výsledků vyplývá, že mladí vnímají vybrané skupiny nejvíc jako vyloučené v zaměstnání a v přístupu k bydlení.
Nejvíce respondentů, 79 procent, souhlasí s tím, že by Česko mělo pracovat na začlenění lidí se zdravotním znevýhodněním. U lidí s psychickými problémy a poruchami je to 73 procent lidí.
Méně lidí souhlasí se zaměřením na zlepšování začlenění přistěhovalců, příslušníků etnických a kulturních menšin nebo bývalých vězňů. S podporou začleňování přistěhovalců a zahraničních dělníků souhlasí 66 procent oslovených, v případě příslušníků etnických a kulturních menšin a bývalých vězňů či mladistvých delikventů je to 63 procent mladých.
