a 19. 3. 2024

Západ a Východ si navzájem signalizují, že jsou připraveni pokračovat ve válce na Ukrajině. Zatímco Evropská unie v pondělí odsouhlasila pomoc Ukrajině ve výši pěti miliard eur a administrativa amerického prezidenta Bidena prohlásila, že pošle na Ukrajinu vojenskou pomoc ve výši 300 milionů dolarů, Čína, Rusko a Írán uspořádaly společné vojenské cvičení na Středním východě.

Ruský prezident Vladimír Putin 13. března 2024 v rozhovoru pro státní televizi Rossiya uvedl, že zatímco nebylo rozhodnuto atomové zbraně použít během bojů na Ukrajině, nemůže být jejich použití vyloučeno v otázce ohrožování suverenity nebo nezávislosti jeho země. Jeho poznámky byly posuzovány jako pokus o odstrašení pokračující podpory USA a NATO směrem k Ukrajině během pokračujícího konfliktu.

„Zbraně existují za účelem jejich použití,“ řekl během rozhovoru Vladimír Putin. Dále vyslal varovné prohlášení ve smyslu, že Rusko je z vojensky-technického hlediska připraveno na jadernou válku a ve spojitosti s tím prohlásil, že na umístění jakýchkoliv vojenských jednotek USA na území Ukrajiny bude nahlíženo jako na významnou eskalaci konfliktu.

V reakci na Putinovy výhrůžné poznámky odpověděla tisková mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierrová, že vláda USA nevidí „žádné známky toho, že by se Rusko připravovalo použít nukleární zbraně na Ukrajině“.

„Naléhavá“ pomoc Ukrajině

Rusko-ukrajinská válka pokračuje již třetím rokem. Ukrajina přistoupila k postupné strategické protiofenzivě a vyřešení konfliktu zůstává prozatím v nedohlednu. Ukázalo se také, že mezinárodní vojenská pomoc Ukrajině byla již vyčerpána, což zanechalo ukrajinské síly pod silným tlakem kvůli nedostatku zásobování.

V reakci na to přikročily USA a Evropská unie k poskytnutí naléhavé pomoci. Oznámený navýšený rozpočet na pomoc Ukrajině ve výši 60 miliard dolarů stále čeká na schválení americkou Sněmovnou reprezentantů, kterou aktuálně ovládají republikáni.

Během tiskové konference 12. března uvedl americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan, že tato pomoc zahrnuje dělostřelecké vybavení a munici pro raketový systém HIMARS, a naléhal na sněmovnu, aby rozpočet urychleně schválila.

Ve stejný den francouzská Národní rada hlasovala v poměru 372 : 99 pro podporu bilaterálního bezpečnostního porozumění mezi Francií a Ukrajinou. Francouzská vláda učinila varovné prohlášení, že vítězství Ruska bude znamenat velkou pohromu.

Všech 27 členských států Evropské unie dosáhlo souhlasu s navýšením vojenské pomoci Ukrajině o pět miliard eur na základě předchozího plánu na podporu ve výši 50 miliard eur schváleného 1. února 2024. Evropská rada ohlásila navýšení 18. března. První zásilka údajně urgentně postrádané munice by měla dle očekávání dorazit na Ukrajinu nejdéle na konci června.

Vojenské cvičení Číny, Ruska a Íránu

12. března potvrdil, že od 11. do 15. března plánuje Čína, Rusko a Írán uspořádat společná vojenská cvičení na Středním východě. Toto cvičení je chápáno jako projev sílící aliance mezi těmito zeměmi uprostřed rusko-ukrajinské války a rovněž konfliktu mezi Hamásem a Izraelem.

Čína pro cvičení zabezpečila protiraketové zbraně a zásobovací loď, Rusko vyslalo odpalovač raket a Írán více než deset lodí.

„Číňané a Rusové používají cvičení jako jeden z mnoha nástrojů, aby ukázali svoji přítomnost a vyvíjeli tlak na Západ,“ řekl Meir Javedanfar, analytický výzkumník íránské politiky na Reichman University v Israeli v rozhovoru pro rádio Voice of America. Podle něho se bezprecedentní přítomnost amerických a západních námořních sil na Blízkém východě a nyní rostoucí přítomnost čínských, ruských a íránských sil stane dalším místem geopolitických bojů

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times. Text byl redakčně upraven a zkrácen.

Související témata

Přečtěte si také

Kvůli sněhové kalamitě varuje policie řidiče, aby nenajížděli na D1 na Vysočině

Dálnice D1 na Vysočině je dnes ráno kvůli sněhové kalamitě obtížně sjízdná, problémy v dopravě jsou i na jiných silnicích v kraji.

Pavel obdržel nominaci Červeného na ministra, plánuje s ním osobní setkání

Prezident Petr Pavel obdržel nominaci premiéra Andreje Babiše na jmenování ministra životního prostředí.

Rozhovor: Podceňování přednemocniční léčby covidu během pandemie a otázka nanovláken v rouškách

V době vyhlášení pandemie pracoval jako praktický lékař. Vzpomíná na zkušenosti s využíváním ivermektinu, jeho "pašování" ze Slovenska, či na interpelaci ministra zdravotnictví.

Přes 170.000 studentů žádá britské školy o odškodnění za výuku při covidu-19

Více než 170.000 bývalých a současných studentů požaduje odškodnění od 36 britských univerzit za to, jak probíhala výuka při pandemii nemoci covid-19. Studenti uvádí, že kvalita jejich vzdělávání neodpovídala výši zaplaceného školného.

Merz varuje před Čínou, od Trumpovy politiky se však distancuje

Německý kancléř Merz v Mnichově varoval před rostoucí mocí Číny a vyzval k posílení evropské obrany v NATO. Zároveň se však vymezil vůči hodnotové i obchodní linii administrativy Donalda Trumpa.

Jak militarizace čínské umělé inteligence přetváří hrozbu invaze na Taiwan

Umělá inteligence mění hru kolem Taiwanu: Peking testuje blokádu, sází na dezinformace a řeší boj o špičkové čipy.

Číňané z pevninské Číny zasílají přání k lunárnímu Novému roku zakladateli Falun Gongu

S příchodem lunárního Nového roku 29. ledna zaslali lidé z Číny i ze zahraničí svá přání panu Li Hongzhimu, zakladateli duchovní praxe Falun Gong.

NASA se znovu pokouší dostat lidi na Měsíc

NASA pomocí programu Artemis plánuje návrat lidí na Měsíc. Mise Artemis II, která by se měla uskutečnit v březnu tohoto roku, otestuje systémy pro budoucí přistání.

Dlouhověkost jako nový cestovatelský trend: Co obnáší a proč láká stále více lidí

Nový trend cestování za dlouhověkostí láká na testy, biohacking i pobyty v modrých zónách. Jak změní turismus v roce 2026?