Ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva a ukrajinské území musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) se na tom shodli šéfové diplomacií zemí Visegrádské skupiny (V4) při dnešním jednání v Praze. Do V4 kromě ČR patří Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Lipavský označil za nutné navýšit podporu Ukrajiny ve všech oblastech včetně vojenské pomoci. Zájmem celého regionu podle něj je, aby ruská armáda zůstala co nejdál od jeho hranic. Ocenil, že řada zemí se přidala k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii, dnes konkrétně poděkoval Polsku.
Polsko k české iniciativě přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil ministr Sikorski. Šéfové diplomacií V4 se podle něj shodli, že ruská invaze je aktem agrese a jde o nespravedlivou a protiprávní válku. Ukrajina má podle Sikorského právo na nezávislost a na to, aby zůstala v mezinárodně uznávaných hranicích.
Naopak šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár a maďarský ministr Péter Szijjártó uvedli, že se k plánu nepřipojí a nebudou Ukrajině dodávat žádné zbraně. „Myslíme, že konflikt nemá vojenské řešení,“ řekl za slovenskou vládu Blanár. Zdůraznil ale, že jeho země bude Ukrajině pomáhat humanitárně. Poděkoval také partnerům z V4 za příspěvek ke vzdušné ochraně Slovenska, protože podle Blanára Slovensko vše, co mělo, poslalo právě na Ukrajinu.
„Naše pozice je také známá a není důvod ji měnit. Maďarsko neposílalo a nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu. Nebudeme se přidávat k žádným iniciativám, které dodávají zbraně na Ukrajinu,“ poznamenal Szijjártó. Odmítl také společně s Blanárem jakékoli zapojení vojáků v napadené zemi. Zároveň ale podle Szijjártóa Maďarsko kooperuje v největší humanitární operaci v dějinách země.
S návrhem přišel premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU na počátku února. O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 000 dělostřeleckých granátů o dva týdny později informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci. Do pomoci se zapojí 18 států, první granáty by měla Ukrajina dostat do několika měsíců.
Na tiskové konferenci se ministři také dostali k tématu nedávného setkání Blanára i Szijjártóa se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Oba zmínění se shodli, že v diplomacii je nutné jednat nejen s těmi, s nimiž politiky pojí stejné názory. Blanár i Szijjártó se domnívají, že by uzavření komunikačních kanálů s Ruskem znamenalo i vzdání se nadějí na diplomatické řešení konfliktu.
Sikorski také hovořil o tom, že se nelze setkávat pouze s lidmi, s nimiž souhlasí. Nicméně setkání s Lavrovem v plánu nemá. Podle Lipavského schůzka mezi ministry musí být potřebná a opodstatněná, v aktuální situaci takové okolnosti nenastaly a neočekává, že v budoucnosti se jeho setkání s Lavrovem uskuteční. „Neznamená to ale, že by Česko nemělo diplomatické vztahy s Ruskem, máme různé kanály,“ uvedl. Dodal, že nikoli na úrovni ministrů.
