Americká vláda poskytne půjčku ve výši 1,5 miliardy dolarů společnosti Holtec, aby znovu obnovila provoz jaderné elektrárny Palisades ve státě Michigan. Jde o první případ v USA, kdy se již odstavená jaderná elektrárna dočká opětovného spuštění.
Elektrárna Palisades o výkonu 800 MW ukončila provoz v roce 2022 a firma Holtec ji koupila s tím, že zařízení demontuje a vystaví na pozemku malé jaderné reaktory. Nyní se však dohodla s ministerstvem energetiky, že nukleární závod opět otevře a to do konce roku 2025. Washington firmě poskytne na projekt podmíněnou záruku na úvěr ve výši 1,52 miliardy dolarů.
Společnost Holtec uvedla, že již má dva zájemce o dlouhodobý kontrakt na odběr elektřiny. Stát Michigan poskytne na obnovení provozu 150 milionů dolarů. Guvernérka Gretchen Whitmerová lobuje za znovuotevření elektrárny již od jejího zavření.
„Jaderná energie je naším jediným největším zdrojem bezuhlíkové elektřiny, přímo podporuje 100 tisíc pracovních míst po celé zemi a další stovky tisíc nepřímo,“ citovala ministryni energetiky Jennifer Granholmovou agentura AP. Ministerstvo odhaduje, že znovuotevření jaderné elektrárny zabrání během předpokládaných 25 let provozu vypuštění 4,47 milionu metrických tun emisí oxidu uhličitého ročně.
„Restart Palisades obnoví bezpečnou nepřetržitou výrobu stovkám tisíc domácností, podniků a výrobců,“ uvedl v prohlášení Kris Singh, generální ředitel společnosti Holtec a doplnil: „Obnáší také přínosy pro životní prostředí a veřejné zdraví plynoucí z bezemisní výroby, stovky vysoce placených lokálních pracovních míst s velkou odborovou pracovní silou, ekonomický růst a sociální výhody silného komunitního partnera.“
Díky tomu, že infrastruktura elektrárny je již z velké části na místě, projekt si nevyžádá tak velkou investici jako výstavba nového zařízení. Společnost také plánuje využít areál pro první dva ze svých malých modulárních reaktorových bloků, které by potenciálně mohly zdvojnásobit kapacitu areálu, ačkoli představitelé ministerstva uvedli, že úvěr může být použit pouze na práce souvisejí s obnovením provozu stávajícího reaktoru, uvádí server ENR.com.
S postupným odstavováním fosilních paliv se bude muset jaderná kapacita USA ztrojnásobit, odhaduje server ENR. Do této strategie zapadá i znovuotevření reaktoru v Palisades nebo prodloužení životnosti elektrárny Diablo Canyon v Kalifornii až do roku 2030 místo původního plánu ukončit provoz v roce 2025.
Bidenova administrativa si dala závazek mít výrobu elektřiny s nulovými emisemi do roku 2035 a celou ekonomiku bezemisní do roku 2050.
Pokud toho chce dosáhnout, bude se muset spoléhat na jadernou energii jako na spolehlivý a stabilní zdroj, protože obnovitelné zdroje jako větrná a solární energie poskytují dodávky přerušovaně a s ohledem na klimatické podmínky.
A co Evropa?
Evropská unie se na nátlak Francie dohodla teprve vloni, že nukleární energie bude klasifikována jako nízkoemisní zdroj a bude se moci těšit finanční podpoře v rámci přechodu na bezuhlíkovou energetiku.
Německo se naopak k jádru staví negativně a provoz posledních tří bloků uzavřelo v dubnu 2023. I když se ozývají hlasy na jejich opětovné zapojení do sítě, současná vláda to odmítá. V důsledku toho se loni u našich sousedů spotřebovalo více elektřiny než bylo vyrobeno a to i přes to, že celková spotřeba oproti roku 2022 poklesla.
Česko při energetické transformaci naopak na jádro sází jako budoucí nejdominantnější zdroj výroby elektřiny. Fialova vláda má v plánu postavit čtyři nové bloky a 7 až 10 malých modulárních reaktorů (menší verze jaderných reaktorů).
