ČTK

3. 4. 2024

Ministři kultury Martin Baxa (ODS), zemědělství Marek Výborný i životního prostředí Petr Hladík (oba KDU-ČSL) se shodují na tom, že navržené snížení maximálního počtu hodin výuky financovaného z rozpočtu je přijatelným řešením, které bude dlouhodobě udržitelné. Nesmí však ohrozit kvalitu výuky. Řekli to novinářům při příchodu na jednání vlády, která nařízení ministerstva školství dnes projedná.

Nařízení by podle návrhu snížilo maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu v průměru o pět procent. Změna by se měla týkat základních i středních škol a konzervatoří. V některých veřejných školách by se tak od září měl snížit počet úvazků učitelů, které financuje stát. Úprava by se neměla týkat dvoutřídních škol. Cílem vládního nařízení je podle ministerstva zpomalit růst počtu učitelů. Platit by mělo od září.

Podle Baxy se během posledních let ukázalo, že systém není v takovém rozsahu udržitelný, jakkoli měl své přínosy. Určitou redukci považuje za nezbytnou. Na vládě očekává bohatou diskusi, princip je ale podle něj správný. Nárůst nákladů ve školství je podle ministra kultury velmi vysoký. Financování oboru se podle něj v posledních letech navýšilo, narazilo ale na strop.

„Nějaká míra zastropování tak, aby nebylo možné donekonečna navyšovat jednotlivé finanční toky, je asi rozumná,“ řekl Hladík. „Samozřejmě nesmí to mít v žádném případě dopad na kvalitu vyučování,“ doplnil. Výborný návrh považuje za přijatelné řešení, které bude dlouhodobě udržitelné.

V původním návrhu počítalo ministerstvo se snížením počtu hodin na 85 procent nynějšího maxima u středních škol a 94 procent u škol základních. Úprava financování učitelských pozic v regionálním školství byla i jedním z důvodů listopadové stávky, do které se podle odborů zapojily téměř tři čtvrtiny základních, mateřských a středních veřejných škol. Pracovníci ve školství, ale i studenti protestovali i proti snížení platů nepedagogů a dalších zaměstnanců.

Změna maxima financovaných hodin se podle ředitele odboru základního vzdělávání ministerstva školství Michala Černého vůbec nedotkne 90 procent středních a 70 procent základních škol, uvedl minulý týden na jednání školského sněmovního výboru.

Snížení o pět procent je podle ministerstva průměrné, u základních škol jde o snížení o nula až osm procent podle typu a velikosti školy. O dva až tři úvazky má přijít podle ministerstva od září sedm základních škol, jeden až dva úvazky pak bude chybět 73 základním školám. Výraznější snížení počtu učitelů by se tak mělo týkat dohromady asi dvou procent ZŠ. Podle Černého na žádné škole neubudou více než tři úvazky. Do těchto propočtů ministerstvo nezapočítává hodiny, které stát už nyní nefinancuje.

Malé školy podle Černého ohrožené nejsou, problémy se týkají škol málo naplněných. Takzvané podlimitní školy jsou ty, které mají ve třídách méně dětí, než stanovuje vyhláška, u nich musí rozpočet dofinancovat zřizovatel. Podle odhadů ministerstva by šlo ročně o desítky tisíc korun. U žádné podlimitní školy podle Černého nejde o částku vyšší než 100 000 korun.

Výbor minulý týden vyjádřil nesouhlas se snížením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu u prvních stupňů základních škol. U středních škol, čtyřletých gymnázií a konzervatoří se snížením o pět procent souhlasil s podmínkou, že to nebude průměrné snížení, ale maximální možné snížení.

Ministerstvo školství chce zavést možnost zvýšit počet úvazků podle toho, jaké je socioekonomické zázemí dětí či kolik je ve škole cizinců nebo nadaných dětí. Přinést by to měla novela školského zákona, ke které bude nyní ministerstvo vypořádávat připomínky.

Související témata

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.