Více než dvě třetiny ekonomicky aktivních uprchlíků z Ukrajiny mají v Česku práci. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Mezivládní organizace sdružující 175 států dělala průzkum pomocí dotazníků mezi uprchlíky po celý loňský rok. Většinu lidí, kteří před ruskou invazí uprchli z Ukrajiny do Česka, tvoří podle průzkumu ženy. Často mají vysokou úroveň vzdělání a v České republice dokázali získat místo jen pod úrovní své předchozí kvalifikace.
Ukrajinu napadla v únoru 2022 ruská armáda. Zemi následně opustili podle údajů OSN miliony lidí. V České republice je podle posledních údajů ministerstva vnitra asi 339 000 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Mezi uprchlíky z Ukrajiny v Česku je podle průzkumu IOM 77 procent ekonomicky aktivních, což jsou lidé, kteří mají práci, nebo ji aktivně hledají. Z nich má práci 69 procent. „Najít si stabilní práci představuje problém zejména pro matky samoživitelky, respondenty starší 60 let nebo osoby se zdravotními problémy,“ sdělila Andrea Svobodová z analytického oddělení IOM.
Velkou roli hraje podle průzkumu znalost češtiny. Z migrantů, kteří češtinu ovládají, mají práci více než čtyři pětiny. Největší zaměstnanost je mezi těmi, kteří předtím na Ukrajině pracovali jako obsluha strojů, montéři, řidiči, řemeslníci nebo kvalifikovaní zemědělští dělníci. Neúspěšně hledají práci často uprchlíci starší 60 let. Téměř tři pětiny z těch, kteří nemají práci a ani si ji nehledají, uvedly, že musí pečovat o členy rodiny – děti, seniory nebo handicapované.
Před odchodem z Ukrajiny byly ekonomicky aktivní tři čtvrtiny dotázaných. Z těch, kteří před útěkem nebyli aktivní na trhu práce, tvořili většinu studenti a lidé v důchodu či na mateřské dovolené.
Zhruba polovina uprchlíků má vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání, ale v Česku často pracují jako nekvalifikovaní manuální pracovníci. Většinou se to týká žen. Více než dvě třetiny z nich uvádějí, že jejich současné místo je pod úrovní jejich kvalifikace. Z mužů pracuje v Česku pod úrovní kvalifikace asi polovina.
Skoro třetina uprchlíků se potýká s finančními problémy, kdy není schopna pokrýt každodenní výdaje. Potíže mají hlavně lidé v důchodu nebo na mateřské a rodičovské dovolené. Více než polovina uprchlíků by také nedokázala uhradit neočekávaný výdaj nad 13 600 korun. I mezi pracujícími migranty by takový výdaj nedokázala pokrýt asi třetina dotázaných.
Při hrazení životních nákladů se spoléhá většina uprchlíků na více zdrojů. Více než polovina uvedla jako jeden ze zdrojů příjem ze zaměstnání, asi dvě čtvrtiny podporu od úřadů, třetina podporu od rodiny či komunity a čtvrtina čerpá také ze svých úspor.
Více než polovina uprchlíků – 56 procent – žije v běžném nájemním bydlení. Většina ostatních pak stále bydlí v ubytovnách, hotelích a internátech.
Naprostou většinu uprchlíků z Ukrajiny v Česku, asi čtyři pětiny, tvoří ženy. Stejně tak čtyři pětiny dotázaných žijí ve skupině a jedna pětina sama. Z uprchlíků žijících ve skupině má skoro polovina v domácnosti alespoň jedno dítě, dvě pětiny alespoň jednu osobu s vážným zdravotním postižením a 28 procent člověka staršího 60 let.
Vrátit se na Ukrajinu chce většina uprchlíků, dohromady 69 procent dotázaných. Návrat neplánuje jen 12 procent uprchlíků. Ostatní si zatím nejsou jisti, zda se vrátí.
Průzkum organizace dělala mezi 2. lednem a 22. prosincem roku 2023. Zúčastnilo se ho 5010 uprchlíků z Ukrajiny starších 18 let a žijících ve všech regionech v Česku.
