ČTK

19. 4. 2024

Na letecké základně poblíž středoíránského města Isfahán se v noci na dnešek ozvaly exploze, které podle íránských médií způsobila aktivovaná protivzdušná obrana. Zahraniční média s odvoláním na své blízkovýchodní zdroje uvádějí, že šlo o důsledek první izraelské reakce na masivní íránský útok na Izrael z noci na neděli. To nepřímo potvrdil i šéf italské diplomacie Antonio Tajani, když uvedl, že představitelé USA dostali od Izraele zprávu o chystané operaci krátce před jejím začátkem. Izraelští ani íránští představitelé se k incidentu zatím vyjádřili jen velmi omezeně a média z nastalého informačního klidu usuzují, že obě strany po týdnech, kdy existovalo riziko vypuknutí regionální války, usilují o snížení napětí.

Asi 1500 kilometrů západně od Isfahánu současně v noci na dnešek vzdušný úder poničil radar protivzdušné obrany na jihu Sýrie – podle syrské armády šlo o izraelský útok, který způsobil pouze materiální škody. Jelikož Izrael v Sýrii už mnoho let útočí na cíle spojené s Íránem či libanonským hnutím Hizballáh, a k útokům se nevyjadřuje, není jasné, zda mezi dvěma incidenty existuje přímá souvislost.

Představitelé světové diplomacie na noční dění takřka shodně reagovali výzvami ke snižování napětí a zdrženlivosti znepřátelených stran, vyjádřilo se například Rusko či Egypt. Ministři zahraničí skupiny G7 pak společně upozornili, že budou hnát Írán k odpovědnosti za jeho „zlovolné a destabilizující akce“ na Blízkém východě a vyzvaly všechny strany, aby zabránily další eskalaci.

Ve většině oficiálních komentářů a zpráv íránských médií v souvislosti s incidenty nepadla o Izraeli zmínka a íránští analytici a experti ve vysílání státní televize zjevně bagatelizovali rozsah útoku. Jeden z nich řekl, že protivzdušná obrana v Isfahánu sestřelila miniaturní bezpilotní letouny, které vyslali „infiltrátoři z území Íránu“. Íránská armáda uvedla, že incident vyšetřuje, jelikož se ale zatím neprokázalo, že šlo o úder ze zahraničí, žádné odvetné akce zatím íránské politické vedení nechystá.

Íránský prezident Ebrahím Raísí měl odpoledne projev v provincii Semnán a podle stanice Al-Džazíra noční incidenty vůbec nezmínil a zaměřoval se převážně na domácí záležitosti. Hovořil však o víkendovém íránském útoku na Izrael, který podle něj zemi přinesl „autoritu a soudržnost“, na čemž se podle něj shodují všechny politické frakce v Íránu.

České ministerstvo zahraničních věcí přesto doporučilo českým občanům pobývajícím v Izraeli dbát zvýšené opatrnosti, uvedlo to dnes v cestovatelském systému Drozd. V systému je aktuálně zaregistrovaných 97 Čechů pobývajících v Izraeli, sdělil ČTK mluvčí ministerstva Daniel Drake.

Obdobně skoupé na informace bylo dnes i politické vedení Izraele, ačkoliv krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir zveřejnil jednoslovný příspěvek na síti X v hebrejštině, v němž uvedl: „Chabé!“. Gvir před několika dny vyzýval, aby Izrael na víkendový íránský útok reagoval „zběsile“.

Írán minulý víkend poprvé přímo zaútočil na Izrael, když na něj vyslal přes 300 raket a útočných dronů. Izrael a jeho spojenci téměř všechny střely zlikvidovali, škody vznikly minimální. Spojené státy a další světové mocnosti pak v minulých dnech Izrael důrazně nabádaly, aby na útok nereagoval, případně nanejvýš zdrženlivě tak, aby zabránil další eskalaci napětí v regionu či vypuknutí otevřeného konfliktu s jeho letitým nepřítelem.

Íránský útok byl reakcí na vzdušný úder na íránský konzulát v Damašku, který je připisován Izraeli a při němž 1. dubna zemřelo 16 lidí, včetně sedmi elitních příslušníků íránských revolučních gard.

Po dnešní zprávě o izraelském útoku na Írán zdražila tradiční aktiva jako zlato, ropa, japonský jen, švýcarský frank a americké státní dluhopisy, oslabily naopak asijské akcie a bitcoin. Trhy zpočátku reagovaly na eskalaci konfliktu na Blízkém východě prudce, později ale některé ztráty smazaly, protože se objevilo jen málo podrobností o útoku a íránský představitel agentuře Reuters řekl, že k žádnému raketovému útoku nedošlo.

Související témata

Přečtěte si také

Ústavní soud rozhodl o paragrafu „Neoprávněná činnost pro cizí moc“

Ústavní soud dnes vydal rozhodnutí ve věci nového paragrafu trestního zákona trestajícího „činnost pro cizí moc“. Proti znění paragrafu a způsobu jeho schvalování v Parlamentu se ohradilo 24 senátorů.

Kam dál povede cesta bývalého premiéra Petra Fialy? Na Hrad nemíří, ale spouští nový projekt

Petr Fiala sdělil, že ke kandidatuře do Senátu či na prezidentský post výzvy dostával, nicméně, má jiné plány, které už začal realizovat.

Výstavbu větrníků v Česku brzdí nastavení systému, říkají zástupci větrné energie (rozhovor)

Jsou větrné elektrárny životaschopné i bez dotací? Jaký bude vývoj po chystaných změnách v akceleračních zónách? Jak mohou investoři získat důvěru místních? To vše v našem rozhovoru s experty z oboru.

Evropský parlament podpořil půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur

Europoslanci dnes při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč).

Francie vyšetřuje diplomata kvůli vazbám na Epsteina, vláda hledá možné oběti

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes vyjádřil zděšení a pobouření nad informacemi spojujícími francouzského diplomata Fabrice Aidana s kauzou zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Lavrov pohrozil reakcí Moskvy na vojenskou přítomnost Evropy v Grónsku

Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat.

Americký FDA odmítl posoudit žádost Moderny o schválení vakcíny proti chřipce, studie je podle úřadu neadekvátní

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce.

Sopka Laki na Islandu. (jackmac34 / Pixabay)
Extrémní zima roku 1784: Výbuch sopky Laki

V roce 1783 došlo k tak mohutné sopečné erupci, že se severní polokoule ochladila o téměř jeden a půl stupně Celsia.

Stres, nervový systém a budoucnost společnosti

Chronický stres a dysregulace nervového systému ovlivňují zdraví, rozhodování i stabilitu společnosti. Proč se mentální hygiena stává klíčovou prevencí.