Povodně, které minulý týden zasáhly Spojené arabské emiráty (SAE), zaplavily dálnice, zničily tisíce domů a zastavily provoz jednoho z nejrušnějších letišť světa. Během pár dnů na některých místech SAE spadlo až 25 cm dešťových srážek. Přitom roční úhrn srážek je v této zemi v průměru do 20 cm.
Někteří odborníci přičítají extrémní deště záměrnému ovlivňování počasí.
Dlouhá historie osévání mraků a možné souvislosti s dalšími záplavami
Nebylo by to poprvé, kdy se osévání mraků mohlo stát příčinou katastrofických povodní. Vzpomeňme záplavy v anglickém městečku Lynmouth v roce 1952 či v australské Tasmánii v roce 2016. Podle oficiálních dokumentů se v obou případech prokázalo, že byly mraky před povodněmi opravdu letadly ‚očkovány‘.
Osévání mraků má dlouhou historii. Irving Langmuir, laureát Nobelovy ceny za chemii, již koncem 30. let minulého století doporučil americké vládě se touto metodou zabývat, protože má podle jeho slov obrovský potenciál.
„Co se týče uvolněné energie, 30 miligramů jodidu stříbrného může za optimálních podmínek vyvolat energii, která se rovná výbuchu jedné atomové bomby,“ vzpomínal na ono doporučení plátek Charleston Daily Mail v článku z roku 1950.
Langmuir se v roce 1947 stal členem vědeckého týmu, který ve spolupráci s americkou společností General Electric zahájil vládní Projekt Cirrus. Záměrem tohoto projektu bylo manipulovat s počasím právě pomocí osévání mraků.
A je obecně známo, že SAE tuto metodu s cílem vyvolat pravidelné srážky používají.
Osévání mraků v Emirátech
Podle nedávno zveřejněné reportáže na internetovém serveru idnes.cz, Spojené arabské emiráty od roku 2001 věnují osévání mraků kolem tisíc hodin ročně. Z letadel vypouštějí jodid stříbrný či chlorid sodný potažený oxidem titaničitým.
Oxid titaničitý podle Světové zdravotnické organizace patří mimochodem do skupiny možných karcinogenů.
Chemické částice, které se vpraví do mraků, kondenzují vodní páru v podobě ledových krystalků a na zem dopadají jako dešťové kapky.
Samozřejmě se nabízí otázka, jestli k osévání mraků došlo i v období bouře, která v SAE napáchala tolik škod.
Úřady nejprve osévání mraků potvrdily, později ho popřely
Dr. Ahmed Habib, meteorolog z Národního centra pro meteorologii ve SAE (NCM), pro agenturu Bloomberg sdělil, že v pondělí a úterý letadla opravdu vzlétla s cílem využít příznivé mrakové útvary. Ve středu pak NCM informovalo, že k osévání mraků došlo jen v neděli a v pondělí.
Pro CNBC ale NCM uvedlo, že „k žádnému osévání mraků před či během bouře nedošlo“.
Odborníci se neshodují
Maarten Ambaum, profesor z University of Reading si nemyslí, že by osévání mraků v Emirátech způsobilo povodně.
„Osévání mraků, určitě v Emirátech, se používá pro mraky, které normálně nevyprodukují déšť… Za normálních podmínek byste tímto způsobem nezpůsobili takovou bouři,“ uvedl Ambaum.
Na druhou stranu Johan Jaques, hlavní meteorolog u společnosti Kisters zaměřující se na environmentální technologie, sdělil pro časopis Newsweek, že „kdykoli zasahujeme do přírodních srážkových procesů, vyvoláme řetězec události, nad kterými nemáme úplnou kontrolu.“
Jaques pokračoval: „Povodně v Dubaji jsou velkým varováním, k jakým nepředvídatelným důsledkům může dojít, když používáme technologie, které mění počasí.“
V této souvislosti je důležité zdůraznit, že SAE v rámci ovlivňování počasí nevyužívají jen metodu osévání mraků. Povodně mohly způsobit také laserové drony.
Laserové drony a možnost výskytu povodní
Laserové drony se v SAE podle agentur CBS News a Forbes používají již několik let. Drony vypouští do mraků elektrický výboj, který shlukuje kapénky deště. Ty se za optimálních atmosférických podmínek mohou transformovat na déšť.
NCM v roce 2021 zveřejnil dvě videa s vydatnými dešti (zde a zde), která měla podle Business Insider prokázat a předvést účinnost laserových dronů při vyvolání srážek.
Ve vyjádřeních pro Business Insider kritici varují, že by tato technologie, která využívá pro ovlivňování počasí laserové drony, mohla způsobit v budoucnu masivní povodně.
