Ve stejný den, kdy Írán provedl svůj první přímý útok na Izrael, nařídil policistům v několika íránských městech zatýkat ženy, které porušují přísná islámská pravidla oblékání, píše agentura Reuters.
Íránské úřady trvají na tom, že jejich kampaň nazvaná Núr (Světlo) cílí na podniky a jednotlivce, kteří se vzpírají zákonu o povinném nošení hidžábu, tedy šátku, jímž si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a který ženy v Íránu musí nosit na veřejnosti od roku 1979. Podle úřadů je kampaň zároveň reakcí na stížnosti zbožných občanů, kterým vadí rostoucí počet nezahalených žen na veřejnosti. Aktivisté a někteří politici jsou však toho názoru, že cílem kampaně je nejen prosadit povinné nošení hidžábu, ale také zabránit vetším projevům disentu ve chvíli, kdy je duchovní vedení země ve zranitelné situaci.
Podle íránského práva, které vychází z islámského práva šaría, si ženy musí na veřejnosti zahalovat vlasy a nosit dlouhé, volné oblečení. Za porušení zákona hrozí veřejné pokárání, pokuta nebo zatčení.
V září 2022 vypukly v Íránu demonstrace kvůli smrti 22leté Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií. Protesty byly označovány za nejrozsáhlejší od íránské islámské revoluce a mnoho Íránek od té doby na výraz nespokojenosti začalo vycházet ven bez šátku. Protesty, které volaly po odstoupení vlády, režim tvrdě potlačil.
Šéf íránské policie Abbásalí Mohammadián ve státní televizi oznámil zahájení kampaně 13. dubna, tedy ve stejný den, kdy Írán provedl rozsáhlý dronový a raketový útok na Izrael, píše Reuters. „Počínaje dneškem bude policie v Teheránu a dalších městech provádět opatření proti těm, kteří porušují zákon o hidžábu,“ řekl. Do ulic hlavního města a dalších měst byly vzápětí vyslány stovky policistů.
Uživatelé sociálních médií zveřejnili fotografie mravnostní policie v Teheránu a videa, na nichž členové této složky násilně zatýkají ženy, které jsou podle nich nevhodně oblečené. Záběry zachycují mimo jiné, jak policisté v civilu vlečou mladé ženy do policejních aut. Od loňského roku přitom vozidla patřící mravnostní policii z íránských ulic víceméně vymizela.
Někteří politici se obávají prohlubujícího se rozkolu mezi vedením země a společností jako takovou a kritizují zesílené represe. „Právě v době, kdy je národní solidarita zásadnější než kdy jindy, se stupňují stejně ošklivé scény (kterých jsme byli svědky během protestů) s dalším násilím na íránských ženách a dívkách! Co je to za politiku?“ napsal na sociální síti X reformistický politik Ázar Mansúrí.
„Opravdu nechápu, že když se íránský lid cítí dobře a je hrdý na to, že se postavil Izraeli, najednou skupina (rozhodujících činitelů) tlačí společnost ke konfrontaci s establishmentem?“ uvedl bývalý ministr práce Alí Rabají.
O tom, že je kampaň Núr politicky motivována, jsou přesvědčeni také aktivisté hájící lidská práva. Jeden aktivista z Teheránu v této souvislosti poznamenal, že cílem režimu je „vnést do společnosti strach, aby se zabránilo jakýmkoli protiválečným protestům a potlačil se disent, když vládci země vedou válku proti Izraeli“. „Není náhoda, že právě v den útoku na Izrael zaplavila ulice policie. Obávali se obnovení nepokojů,“ uvedl aktivista, který si kvůli citlivosti tématu přál zachovat anonymitu.
Možnost války s Izraelem po sérii odvetných útoků mezi těmito úhlavními nepřáteli znepokojila mnoho běžných Íránců, kteří se již nyní potýkají s řadou problémů, od ekonomické krize až po zpřísnění sociálních a politických represí po protestech z let 2022 až 2023.
Bývalý umírněný vládní úředník uvedl, že duchovní vládci zaujali tvrdší postoj vůči lidem volajícím po politických a sociálních změnách, protože se obávají, že by se takové názory mohly prosadit v době, kdy Írán čelí vnějšímu tlaku. „Je to součástí strategie vedení, jak upevnit svou moc v době, kdy země čelí hrozbám ze strany svého úhlavního nepřítele Izraele,“ uvedl bývalý vládní činitel.
Podobného názoru je bývalý íránský zákonodárce. „Nejde jen o to, že jsou postihovány ženy, které porušují pravidla oblékání. V minulých dnech jsme byli svědky jasného potlačování jakéhokoli náznaku nesouhlasu,“ uvedl.
Podle opozičních zpravodajských webů byli v minulých dnech zatčeni, předvoláni nebo jinak postihováni novináři, právníci, aktivisté, obhájci lidských práv a studenti. Hlavním obviněním vůči zatčeným bylo „podněcování veřejného mínění“. Zpravodajská jednotka íránských revolučních gard 14. dubna varovala občany před zveřejňováním jakýchkoliv proizraelských příspěvků na sociálních sítích.
