Německo nebude mít svého zástupce na úterní inauguraci ruského prezidenta Vladimira Putina, který v Kremlu zahájí další šestileté funkční období. Oznámilo to dnes německé ministerstvo zahraničí. Naopak Francie bude mít na ceremonii svého velvyslance, uvedla s odvoláním na francouzský diplomatický zdroj agentura Reuters. Deník The Kyiv Independent dnes píše, že ceremonii chtějí bojkotovat například také Británie a Estonsko. Francouzského, a také britského, velvyslance si dnes předvolalo ruské ministerstvo zahraničí. Mluvčí německé diplomacie podle agentury DPA zároveň uvedla, že Německo svého velvyslance v Rusku povolalo ke konzultacím do Berlína v reakci na kybernetické útoky.
Reuters připomíná, že vztahy mezi Ruskem a Německem, které bývalo největším odběratelem ruského plynu, byly zpřetrhány po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Německé ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že Berlín svého velvyslance v Moskvě Alexandera Lambsdorffa na týden povolal ke konzultacím zpět do Berlína v souvislosti s kybernetickými útoky na vládní SPD a německé firmy.
Mluvčí německého ministerstva zahraničí uvedla, že jde o obvyklý postup. „Tuto událost bere spolková vláda velmi vážně jakožto počínání (zaměřené) proti naší svobodomyslné demokracii a také proti institucím, na nichž spočívá,“ řekla podle DPA mluvčí.
V poslední době byly zveřejněny informace o dřívějších kybernetických útocích na SPD a německé firmy z odvětví logistiky, zbrojního průmyslu, letectví nebo informačních technologií. Německá vláda z nich obvinila ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU.
Podle německých úřadů konkrétně skupina APT28 zneužila dříve neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Podobné kybernetické útoky zasáhly i Českou republiku, Litvu, Polsko Slovensko a Švédsko.
Svého zástupce na Putinově inauguraci nebude mít ani Česká republika. „Nemyslím si, že naše současné vztahy odpovídají tomu, aby se náš současný chargé d’affaires (Jan) Ondřejka takové ceremonie účastnil,“ řekl o víkendu ve vysílání televize Nova ministr zahraničí Jan Lipavský. Zároveň oznámil, že vláda odvolala velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku.
The Kyiv Independent píše, že inauguraci hodlají bojkotovat například také Británie a Estonsko. „Estonsko nemůže legitimizovat diplomatické vztahy s agresorským státem a rozhodli jsme se neúčastnit Putinovy inaugurační slavnosti,“ cituje server mluvčího estonského ministerstva zahraničí. Spojené státy se zatím nevyjádřily, ale diplomatické zdroje Reuters uvedly, že účast amerického zástupce na inauguraci je nepravděpodobná.
Naopak Francii na slavnostním uvedení do úřadu bude reprezentovat velvyslanec, sdělil agentuře Reuters francouzský diplomatický zdroj. Ten zároveň zdůraznil, že Francie vzala v potaz výsledky prezidentských voleb v Rusku z 18. března, přičemž rázně odsoudila represivní kontext, v němž se konaly. Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo partnery, aby Putina neuznávaly jako legitimního prezidenta.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes mezitím oznámilo, že právě francouzského velvyslance v Rusku si předvolalo. Důvod zatím nesdělilo. V případě předvolání britského velvyslance v Moskvě Nigela Caseyho uvedlo, že Moskva vyjádřila silný protest proti vyjádření britského ministra zahraničí Davida Camerona.
Cameron minulý týden prohlásil, že Londýn nemá námitky, pokud Ukrajina jím dodané zbraně zacílí na ruské území, což mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil za přímou eskalaci konfliktu. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase opakovaně hovoří o případném vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu, která se už více než dva roky brání ruské invazi, názor v rámci Severoatlantické aliance na takový krok ovšem není jednotný.
Rusko považuje vyjádření šéfa britské diplomacie za důkaz vážné eskalace, uvedlo dnes ruské ministerstvo zahraničí. Cameronovy výroky jsou údajně uznáním, že Británie je nyní de facto součástí konfliktu. Ministerstvo varovalo, že britská vojenská zařízení by se mohla stát cílem reakce na útoky na ruském území, a to jak na Ukrajině, tak i mimo ni.
