Během Protektorátu Čechy a Morava se na jeho území spouštěla nejedna jednotka parašutistů, kteří se po výcviku na Západě odvážili vkročit na naše okupované území a riskovat životy v cíleném odboji.
Česká armáda 3. května uvedla na svém profilu X vzpomínku na málo známé výsadkáře:
„Před 80 lety výsadkáři Břetislav Chrastina, rtn. Jaroslav Kotásek, radista rtn. Rudolf Novotný a radista četař Jan Vavrda seskočili nedaleko Kramolína na Vysočině a dokázali téměř nemožné. Vytvořili rozsáhlou síť odbojářů. Komunikovali s nimi přes vysílačky, které montovali. Zpravodajskou činností i sabotážemi pak zatápěli okupantům až do konce války. Operace Spelter byla jedním z nejúspěšnějších výsadků do Protektorátu.“
Pro tento úkol byli vybaveni radiostanicí s krycím názvem Lenka. Operace s krycím názvem Spelter byl výsadek organizovaný zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a řazen byl do třetí vlny výsadků.
Po seskoku ze 4. na 5. května 1944 poblíž Kramolína (společně s výsadkem Potash) došlo ke komplikacím; Kotásek zůstal uvězněn v padákovém postroji na stromě, v důsledku čehož nemohly být padáky zamotané v korunách stromů ukryty. Během přesunu ztratil Chrastina při brodění potokem boty a se sdělením, že si sám opatří jiné, skupinu opustil, ale znovu se s ním ostatní členové výsadku neshledali.
S pomocí místních obyvatel poblíž Boňova (u Jaroměřic) získali členové výsadku přechodný úkryt. Velitel skupiny Chrastina se však neobjevil, podařilo se mu proniknout na Slovensko a přidat se k partyzánům a později k Slovenskému národnímu povstání. Velení skupiny tedy převzal Kotásek.
Potíže měli i s kontaktní adresou, na které nebyli přijati. O pohybu výsadkářů mělo povědomí stále více lidí v kraji. Mezitím gestapo začalo po výsadku pátrat.
Kromě navázání spojení s místním odbojem se počátkem června 1944 podařilo navázat i spojení s Londýnem.
Gestapem nastrčení spolupracovníci byli odhaleni a členové Spelteru byli Londýnem varováni, aby nejednali se zrádci.
V noci z 15. na 16. června došlo při pokusu o zatčení výsadkářů k boji mezi nimi a gestapem; Novotnému a Vavrdovi se podařilo uprchnout, Kotásek padl. Mnoho jejich pomocníků se ale dostalo do rukou gestapa.
Zbývajícím členům Spelteru se podařilo ukrýt a získat nové falešné doklady o identitě. Znovu navázali spojení s Londýnem.
Oba radiotelegrafisté dokázali sjednotit celkem 12 různých skupin odboje. Vzniklé odbojové uskupení působilo od Brtnice po Moravské Budějovice. Po válce získali název „Lenka – Jih“, přičemž slovo Jih bylo odvozeno od Jihlavska.
Skupina se zaměřovala zejména na zpravodajskou a sabotážní činnost, navíc zorganizovala a přijala dva shozy materiálu ze západu. Vykorespondovala dodání celkem devíti tun materiálu pro odbojovou činnost.
K ukončení činnosti skupiny došlo 31. května 1945.
Méně známé tváře vojáků z odboje si připomínáme, abychom nezapomněli, že z okupovaného území vzešli lidé, kteří se nebáli riskovat život v boji za svobodu. Jejich činy připomíná rovněž filmový dokument Stínoví vojáci. Režisér Karel Hvižď v trojdílném pořadu zaznamenal desítky unikátních svědectví dosud žijících přímých účastníků těchto speciálních operací. Za pomoci hraných rekonstrukcí i archivních materiálů analyzuje jednotlivé klíčové momenty jejich života. Autoři se nevyhýbají ani problematickým otázkám odboje a v nových souvislostech analyzují také chyby, kterých se během činnosti účastníci odboje dopustili.
