Dospělý a slušivý styl oblékání posiluje kladný dojem spojený se způsobilostí, vlastní silou a sebedůvěrou.
Mnoho mužů si myslí, že věnovat pozornost svému vzhledu není mužné. Opak je ovšem pravdou. Zevnějšek o vás může mnohé prozradit a ukázat okolí některé vaše kvality, například zralost, vůdcovství či schopnost postarat se. Jistě, je snazší hodit na sebe vybledlé tričko a džíny než knoflíkovou halenku a sako, přesto ona druhá možnost obvykle přináší pozitivnější výsledky v tom, jak vás vnímají ostatní a jak vnímáte sami sebe.
Různé situace samozřejmě nabízejí různý styl oblékání – nemusíte se strojit pokaždé, když jdete do obchodu. Ovšem pokud se jedná o důležité momenty, kdy chcete kladně zapůsobit, není na škodu obléci se elegantněji, jelikož i samotné oblečení muže u okolí vyvolat pozitivní reakce spojené s určitými domněnkami o vašich schopnostech. Jaké kvality se s oblečením a stylem mohou pojit?
Zralost
Žijeme v kultuře, která zčásti nutí muže, aby se chovali jako věční adolescenti. Kultura říká mladým mužům:
„Nepřebírejte zodpovědnost, nechte to na někom jiném.“
„Neobětujte se pro vyšší cíle, soustřeďte se jen na sebe a své potřeby.“
„Bavte se a užívejte si – na budování rodiny a kariéry bude času dost později.“
„Nic nestojí za to, abyste vystoupili ze své komfortní zóny.“
Všechny tyto výroky ztělesňují mentalitu dítěte, protože základní rozdíl mezi dospělým a dítětem spočívá v tom, že dospělý člověk při přebírání odpovědnosti prospívá společnosti, zatímco dítě, protože je zcela závislé, si od společnosti pouze bere. Muži, kteří jsou vedeni k tomu, aby neustále brali od společnosti, rodiny, svých přítelkyň či manželek a podobně, místo aby dávali a budovali, se tedy chovají jako děti.
Psycholog Jordan Peterson upozorňuje, že trend oblékání dospělých jako dětí vychází z myšlení, které odmítá tradiční normy chování včetně odpovědnosti dospělých ve prospěch neomezené „individuality“. Styl může posilovat postoj věčné nezralosti a neustálého požitkářství, a to i na podvědomé úrovni. Způsob, jakým se prezentujeme, odráží a posiluje naše sebepojetí. Pokud se tedy oblékáte jako dítě, je pravděpodobnější, že se tak budete i chovat.
Vedení
Muži jsou tradičně brání jako vůdci. Vůdce je někdo, koho ostatní respektují a komu důvěřují. Má sebedůvěru činit rozhodnutí a jednat podle nich (v nejlepším zájmu těch, kteří mu podléhají). Dobré oblékání může pomoci v obou těchto oblastech, protože zlepšuje naše vlastní vnímání i vnímání naší osoby druhými. Výzkumy ukazují, že když se s někým setkáme, budeme na základě jedné dobré vlastnosti, jako je atraktivní oblečení a vzhled, předpokládat, že daný člověk má i další dobré vlastnosti, jako je inteligence nebo spolehlivost. Tento jev je znám jako haló efekt a může být mocným nástrojem pro přesvědčování druhých a získávání jejich důvěry.
Odborník na pánskou módu Antonio Centeno píše: „Má to velmi jednoduchý důvod: snažíte se ovlivňovat, a proto by vaše oblečení mělo být oblečením vlivného muže. Opět se pro vás spustí haló efekt, díky němuž budou lidé mnohem vnímavější k vašim slovům a myšlenkám… Dobře oblečenému muži, který klidně hovoří o rozumně znějících myšlenkách, lidé uvěří mnohem více než stejnému muži, který přednáší stejný projev v nedbalém oblečení.“
Kromě toho, že pomáhá vzbudit důvěru a otevřenost u okolí, díky elegantnímu vzhledu se cítíte sebejistěji. Studie prokázaly, že dobré oblékání má vliv nejen na to, jak vás vnímají ostatní, ale také vám dodává větší sebevědomí, a dokonce napomáhá vaší schopnosti abstraktního myšlení. Naopak oblékání v nedospělém stylu nenápadně a podvědomě posiluje identitu dětinskosti. Oblečení, které nosíme, a prostředí, v němž se pohybujeme, jsou neustálým sdělením o tom, kým jsme a kým se chceme stát.
Schopnost postarat se
V průběhu dějin měli muži odpovědnost a výsadu starat se o druhé. V dnešní době to obvykle znamená vydělávat plat a za něj nakupovat potraviny a další potřeby pro rodinu. Dobrý styl a péče vám mohou pomoci tuto povinnost vykonávat efektivněji. Všechny body o prvním dojmu a vlivu našeho vzhledu na to, co si o nás ostatní myslí, platí i zde.
Kromě toho – přinejmenším zčásti z důvodů souvisejících s efektem svatozáře – řada výzkumů ukazuje, že atraktivnější a lépe oblečení lidé mají větší šanci na kariérní postup a vyšší výdělky. V jedné studii se například různě elegantně oblečení muži účastnili fingovaných obchodních jednání. Skupina v teplácích dosáhla teoretického zisku 680 000 dolarů, zatímco skupina v obleku vydělala 2,1 milionu dolarů. Oblékat se jako úspěšný profesionál ve svém oboru vám může pomoci stát se jím, což vám umožní lépe zabezpečit milované.
Velkorysost a gentlemanství
Možná nejdůležitější a nejpřesvědčivější důvod, proč se dobře oblékat jako gentleman, nemá nic společného s praktickými výhodami. Dobré oblékání je nakonec otázkou úcty: úcty k vlastní důstojnosti jako lidské bytosti a úcty k vážnosti a důležitosti lidí kolem vás. „Nebojte se vypadat trochu lépe oblečeni než lidé kolem vás,“ píše pan Centeno. „Je to váš způsob, jak jim projevit úctu.“
Podobně pan Peterson vypráví, že jeho otec, učitel, chodil do třídy vždy v obleku na znamení úcty ke svým studentům. Oblékání ukazuje, že vám na interakci s ostatními záleží natolik, že si dáte záležet. Signalizuje, že berete ostatní vážně, že nebudete plýtvat jejich časem a že pro ně chcete vypadat dobře. Je to zkrátka slušné, gentlemanské chování, které odpovídá důležitosti člověka a lidských interakcí.
Měli bychom se dobře oblékat, protože bychom měli mít zdravou úctu k sobě samým i k těm, se kterými se setkáváme. Brett McKay z webu The Art of Manliness navrhuje, abychom mysleli na to, že se oblékáme spíše pro druhé než pro sebe – to oni se na nás přece musí dívat.
„To, jak se oblékáte, přispívá k atmosféře, k vážnosti události a k tomu, jak významně danou událost vnímáte,“ píše pan McKay. Důležité situace by měly být vyčleněny a vyznačovat se důstojnější atmosférou, kterou částečně vytváříme svým vzhledem. Jak tvrdí pan McKay, nechceme, aby naše životy ubíhaly „dohromady v nevýrazné šmouze“ tím, že se ve všech situacích oblékáme stejně, což „přispívá k hrůze“ všednosti a ubíjející rutiny.
Pan McKay pokračuje: „Ztratili jsme představu, že vytváření atmosféry je společným úsilím; jsme vycvičeni jako pasivní konzumenti, očekáváme, že přijdeme a atmosféra nám bude naservírována. … Ale atmosféra je jako orchestrální hudba; když každý z hráčů sladí svůj zvuk, vznikne něco magického. … Když se na něco dostavíte dobře oblečeni, přispívá to k tomu, že se všichni cítí, jako by na chvíli unikli ze svého každodenního života.“
Když společně jíme při důležité události jídlo – třeba vánoční nebo velikonoční večeři – a používáme stříbrné vidličky a ten nejlepší porcelán, který máme; když zapálíme svíčky, prostřeme ubrus a podáváme kapra s bramborovým salátem; když pustíme krásnou hudbu, která navodí atmosféru; a když si oblékneme to nejlepší, umyjeme si obličej a usmějeme se, abychom udělali radost těm, kteří se na nás dívají – pak označujeme společný čas za vzájemný dar, který stojí za určitou námahu, protože znamená něco důležitého.
Nakonec si musíme uvědomit, že nejsme zvířata. Jsme rozumné bytosti schopné civilizovaného chování a náš vzhled by to měl odrážet.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times a byl redakčně upraven.
