Na bezpečnostním fóru Šangri-la v Singapuru se dnes poprvé po dvou letech osobně sešli ministři obrany Spojených států Lloyd Austin a Číny Tung Ťün. Jednali o sporných tématech, jako je Tchaj-wan, situace v Jihočínském moři nebo válka v Pásmu Gazy. Tungův mluvčí podle agentury Reuters schůzku označil za konstruktivní.
Představitelé Washingtonu dali před setkáním najevo, že je potřeba, aby komunikační kanály mezi oběma velmocemi přes řadu sporů zůstaly otevřené. „Čína je toho názoru, že strategická komunikace mezi Čínou a USA týkající se vojenských záležitostí pomáhá ke stabilizaci vztahů mezi armádami obou zemí,“ vyjádřil se v podobném duchu ve čtvrtek mluvčí čínského ministerstva obrany.
Dnes ale hovořil o tom, že USA svým postojem k Tchaj-wanu, který si Čína nárokuje, porušují své závazky a vysílají špatný signál tchajwanským separatistům. Zdůraznil také, že Peking, který diplomaticky kryje záda Moskvě v její válce na Ukrajině, dodržuje svůj závazek a neposkytuje zbraně žádné straně konfliktu.
Podle Západu sice zatím Čína neposílá Rusku smrtící zbraně, avšak zemi, která konflikt na Ukrajině vyvolala, podporuje tím, že jí poskytuje velké množství strojů, mikroelektroniky či technologií pro drony a řízené střely.
Rozdílný postoj obou velmocí je patrný i na přístupu k válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Zatímco Washington je nejdůležitějším podporovatelem Izraele, Peking dnes slovy mluvčího ministerstva obrany znovu vyzval k okamžitému příměří a USA k tomu, aby v konfliktu přestaly uplatňovat „dvojí metr“.
Austin se svým projevem na bezpečnostním fóru vystoupí v sobotu, jeho čínský protějšek v neděli. Dnes se ovšem pozornost soustředí na projev filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose, který zřejmě bude mluvit o právní a geopolitické pozici své země k situaci v Jihočínském moři a o významu této vodní cesty v globálním obchodu.
Čína si Jihočínské moře prakticky celé nárokuje, včetně částí, na které zároveň vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Toto moře je bohatým lovištěm ryb, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy. Stálý rozhodčí soud v Haagu přitom v roce 2016 rozhodl, že velká část nároků, které Čína vznáší na Jihočínské moře, je neopodstatněná. Peking se tímto rozhodnutím neřídí.
