Redakce Epoch Times ČTK

a 8. 6. 2024

Červencovému summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu bude dominovat téma plnění závazku členských zemí dávat minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, ale i dalších povinností, které mají jednotlivé státy vůči alianci. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Promítnou se do něj také blížící se prezidentské volby ve Spojených státech, míní.

„Dominantním tématem bude stoprocentně plnění závazků minimálně dvou procent HDP ze strany jednotlivých zemí,“ uvedla Černochová. Zástupci států NATO budou podle ní jednat také o dalších povinnostech, které mají vůči alianci. „Samozřejmě neplníme všechny a budeme je plnit tehdy, když budeme mít dostatek finančních prostředků pro to, abychom mohli realizovat modernizační projekty, které od nás aliance očekává,“ řekla. Jako příklad uvedla těžkou brigádu. ČR se dříve zavázala, že ji bude mít k dispozici do roku 2026, závazek ale nestihne splnit.

Dalším zásadním tématem bude podle Černochové situace ve světě z hlediska bezpečnosti. „Protože ta se oproti summitu, který byl ve Vilniusu, troufám si říct, nezlepšila, ale zhoršila, protože vedle války na Ukrajině přibyl konflikt na Blízkém východě,“ poznamenala.

Setkání lídrů zemí Severoatlantické aliance se bude konat ve Washingtonu od 9. do 11. července, jeho příprava byla obsahem neformálního setkání ministrů zahraničí států NATO minulý týden v Praze. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg po jednání řekl, že očekává, že aliance na summitu přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině. Mimo jiné chce po spojencích, aby přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně.

Více peněz z rozpočtu do obrany

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) bude při letním vyjednávání o státním rozpočtu usilovat o co nejvyšší rozpočet pro obranu. Konkrétní částku v rozhovoru s ČTK sdělit nechtěla. Česko má od letoška v zákoně stanovenou povinnost dávat aspoň dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, Černochová v té souvislosti připomněla, že jde o minimum, nikoliv strop.

Vláda musí podle rozpočtových pravidel předložit návrh rozpočtu Sněmovně do konce září. Léto tak tradičně vyplňují jednání o návrhu v rámci kabinetu. Černochová chce usilovat o co nejvyšší částku, byť chápe, že v aktuálním nelehkém období budou mít stejný cíl i další ministerstva. „Procesy, které jsme nastartovali, nemůžeme přerušit, musíme v nich pokračovat,“ řekla. Konkrétní částky uvádět ani komentovat nechtěla, považovala by to za nefér vůči kolegům ve vládě a ministru financí.

Rozpočet ministerstva obrany na rok letošní rok činí 151,2 miliardy korun, což znamená nárůst zhruba o 40 miliard proti loňskému schválenému rozpočtu. Dalších 8,6 miliardy tvoří obranné výdaje ostatních kapitol rozpočtu. Podle makroekonomické predikce ministerstva financí z letošního dubna by nominální HDP v příštím roce měl být osm bilionů korun. Dvě procenta HDP, která podle zákona musí Česko dávat na obranu, tak odpovídají 160,6 miliardy korun.

„Kdybych vám měla říct, kolik bychom potřebovali, řeknu částku mnohem vyšší, protože těch projektů, které ležely dlouho v šuplíku, je požehnaně,“ připustila. Vnitřní dluh ve výdajích na armádu podle ní činí přes 200 miliard korun. Při vyjednávání o rozpočtu chce ostatním ministrům ukázat, že obrana umí peníze využívat efektivně, i když čelí zdražování vojenského materiálu.

Nové vybavení pro armádu

Česká armáda v poslední době učinila rozhodnutí o svých vůbec nejdražších akvizicích. Rekordní částku, kterou loni v květnu představovalo zakoupení 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun, překonal nákup 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun. Česko navíc stojí před rozhodnutím o nákupu tanků, připomněla Černochová. ČTK řekla, že vláda bude v následujících týdnech schvalovat dohodu o přistoupení ke společnému pořízení tanků Leopard 2A8. Česko chce koupit 77 tanků, cena bude podobná jako u bojových vozidel pěchoty.

Detailní nabídku na nákup dvou středních transportních letounů Embraer C-390 Millennium chce ministerstvo obrany získat do konce září letošního roku. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Obrana zahájila jednání s brazilskou společností Embraer loni na podzim. Letouny lze využít k přepravě materiálu, těžké vojenské techniky i osob, ale také k hašení požárů.

„Vyjednáváme s brazilskou stranou, se společností Embraer probíhají nezávazné tržní konzultace. Detailní nabídku chceme získat do konce třetího čtvrtletí,“ řekla Černochová. Nákup chce zařadit na seznam strategických projektů armády, stejně jako pořízení tanků Leopard 2A8. Vládě návrh na rozšíření seznamu předloží ve středu. „Když to vláda schválí jako strategický projekt, tak budeme doufat, že se dohodneme i s Brazilci na ceně,“ uvedla.

Střední transportní letoun má armáda podle ministryně dlouhodobě v plánech. „Situace ukazuje, že letoun tohoto typu nám chybí,“ poznamenala. Letoun Embraer C-390 podle ní vyšel jako nejlepší možný pro armádu ze studie proveditelnosti.

Letoun podle Černochové využije nejen armáda, ale také integrovaný záchranný systém, vyhovoval by například potřebám při hašení požárů. „Bohužel jsme kvůli změnám klimatu i v ČR zažili opravdu rozsáhlé požáry, například v Českém Švýcarsku, kdy jsme se snažili veškerou techniku, ať už z armádních zásob nebo ze zásob integrovaného záchranného systému, používat na hašení,“ řekla. Česko při hašení spolupracovalo se spojenci, pomáhali například Italové či Slováci. „Samozřejmě je ideální stav, že bychom měli ty prostředky sami k dispozici a nemuseli bychom na nikoho spoléhat,“ řekla Černochová.

Ministerstvo dříve uvedlo, že by armáda nákupem získala letoun na střední a velké vzdálenosti s dobou doletu minimálně 12 hodin, který by byl zároveň schopný vzletu a přistání na letištích s nezpevněnou dráhou. Nákup by zvýšil schopnost armády v zabezpečení letecké přepravy materiálu, těžké vojenské techniky i lidí. Dosud se podle úřadu v těchto činnostech musela česká armáda spoléhat na své spojence.

Stejné letouny nakupuje například Portugalsko, Maďarsko či Rakousko. Podle Černochové je fakt, že letouny pořizují i další země v regionu, výhodou. „Z hlediska servisu a náhradních dílů je možné nějakým způsobem participovat. A tady je i dopředu jasné, že by na výrobě participovaly i české společnosti,“ řekla.

Na výrobě komponentů letounu se podílí česká firma Aero Vodochody, vyrábí pro C-390 náběžnou hranu křídla, dveře, nákladní rampu a druhou část zadního trupu. Společnost Aero loni na podzim oznámila, že s brazilskou firmou Embraer podepsala dodatek, který prohlubuje a upřesňuje spolupráci.

Přečtěte si také

Česko zaplatí za nové tanky Leopard o 20 procent víc než Německo, poukazuje vojenský analytik
Česko zaplatí za nové tanky Leopard o 20 procent víc než Německo, poukazuje vojenský analytik

Částka, za kterou chce Česká republika pořídit nové tanky Leopard 2A8, je podle vojenského analytika o 20 % vyšší než cena pro Němce.

Exkluzivní rozhovor s Lukášem Kovandou o povolebním ekonomickém vývoji v EU a euru
Exkluzivní rozhovor s Lukášem Kovandou o povolebním ekonomickém vývoji v EU a euru

Kam bude směřovat ekonomický vývoj EU po volbách? Co si myslí o těsnější centralizaci moci unie a zda bychom v ní vůbec měli zůstat? A pokud ano, bylo by dobré přijmout euro? Rozhovor s Lukášem Kovandou.

Lídři Evropské unie se napoprvé neshodli na jménech šéfů unijních institucí
Lídři Evropské unie se napoprvé neshodli na jménech šéfů unijních institucí

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise.

Starostové navrhnou na eurokomisaře Nerudovou a Síkelu
Starostové navrhnou na eurokomisaře Nerudovou a Síkelu

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) navrhne vládě do funkce příštího českého eurokomisaře nově zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (oba STAN).

80 procent oteplování lze přičíst ochraně životního prostředí, tvrdí nová studie
80 procent oteplování lze přičíst ochraně životního prostředí, tvrdí nová studie

Nařízení o snížení obsahu síry v lodních palivech mělo pomoci v boji proti znečištění ovzduší. Místo toho vedlo k výraznému oteplení mořského vzduchu.