ČTK

10. 6. 2024

Vysoce postavený představitel palestinského hnutí Hamás dnes vyzval Spojené státy, aby vyvinuly tlak na Izrael a přiměly jej k ukončení války v Pásmu Gazy. Učinil tak na úvod návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v regionu. Šéf americké diplomacie dnes přiletěl do Egypta a během své cesty po blízkovýchodních zemích se bude snažit prosadit navrhovanou dohodu o příměří v osm měsíců trvajícím konfliktu. Ten podle dnešní bilance ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem připravil o život už přes 37.100 Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím zopakoval, že je odhodlán vést válku až do vítězného konce, tedy úplného zničení Hamásu. Informuje o tom agentura Reuters.

„Vyzýváme americkou administrativu, aby vyvinula tlak na okupaci a zastavila válku v Gaze. Hnutí Hamás je připraveno pozitivně přistoupit k jakékoli iniciativě, která zajistí ukončení války,“ uvedl představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí.

Blinken dnes dopoledne přicestoval do Egypta, kde má jednat za zavřenými dveřmi s prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. Egypt je klíčovým partnerem Spojených států v úsilí o zprostředkování dohody mezi Izraelem a Hamásem o příměří a propuštění rukojmích. Z Káhiry by měl Blinken ještě dnes pokračovat do Jeruzaléma na setkání s premiérem Netanjahuem a ministrem obrany Joavem Galantem. V rámci své již osmé návštěvy blízkovýchodního regionu od 7. října, kdy Hamás zaútočil na Izrael, má Blinken tento týden navštívit ještě Jordánsko a Katar.

Ze svých pevných pozic, které za posledních šest měsíců znemožňovaly dosažení jakékoli dohody o příměří, však zjevně nehodlá ustoupit ani jedna z válčících stran. Netanjahu dnes zopakoval, že jeho vláda je odhodlána dosáhnout „úplného vítězství“. „Co je hlavním bodem sporu? Požadavek Hamásu… abychom se zavázali k ukončení války, aniž bychom dosáhli našeho cíle, jímž je zničení Hamásu… To nejsem připraven udělat. To je jasné,“ uvedl premiér v prohlášení, které dnes zveřejnil jeho úřad.

Současná návštěva šéfa americké diplomacie v regionu navazuje na projev amerického prezidenta Joea Bidena z 31. května, v němž překvapivě představil nejnovější izraelský návrh dohody příměří o třech fázích. Ten přitom předpokládá vyjednání trvalého ukončení bojů, propuštění zbývajících izraelských rukojmích výměnou za palestinské vězně a poválečnou obnovu Pásma Gazy. Hamás dosud na tento návrh formálně neodpověděl.

Den před Blinkenovou cestou navíc oznámil svou rezignaci z izraelského krizového kabinetu ministr bez portfeje Benny Ganc, který byl jedinou středovou politickou silou v jinak silně pravicově orientované Netanjahuově vládě. Blinken se během svých předchozích návštěv Izraele s Gancem pravidelně setkával. Jedním z cílů jeho jednání bude i snaha, aby se válka v Gaze nerozšířila také do jižního Libanonu, kde v posledních dnech výrazně eskalují přeshraniční střety mezi izraelskou armádou a šíitským hnutím Hizballáh.

Válku v Pásmu Gazy vyprovokoval teroristický útok Hamásu a dalších radikálních skupin ze 7. října, při němž ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších asi 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Více než stovka z nich byla propuštěna v rámci dosud jediného příměří na konci listopadu. Hamás podle izraelských úřadů dosud zadržuje asi 120 rukojmích, více než čtyři desítky z nich však úřady prohlásily za mrtvé. Při rozsáhlé sobotní operaci se izraelským zvláštním jednotkám podařilo osvobodit čtyři rukojmí zadržované v uprchlickém táboře Nusajrát, při akci však bylo podle tvrzení Hamásu zabito na 270 lidí včetně tří izraelských rukojmích.

Podle aktuální bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze, které kontroluje vládnoucí hnutí Hamás, přišlo od 7. října v důsledku bojů o život nejméně 37.124 Palestinců, z toho 40 za uplynulý den, a dalších 84 712 bylo zraněno. Tisíce dalších těl pravděpodobně zůstávají zavaleny v sutinách zřícených domů. Údaje není možné nezávisle ověřit a nerozlišují mezi zabitými bojovníky a civilisty, kterých je ovšem většina.

Související témata

Přečtěte si také

„Jde o život a smrt.“ Senátem v prvním čtení prošla novela, kterou někteří senátoři označují za skrytou eutanazii

Senát včera projednal novelu zákona o zdravotních službách, která má nově upravit rozhodování o péči na konci života. Někteří senátoři však návrh kritizují, podle nich jde o pokus o skryté uzákonění eutanazie. Zákon odmítají i některé hospicové a paliativní organizace.

Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident, nejvyšší nedůvěru má Turek, vychází z průzkumu CVVM

Respondenti v aktuálním dotazování hodnotili to, jak důvěřují prezidentovi, premiérovi, předsedům obou komor Parlamentu, členům vlády a šéfům stran, které mají poslanecký klub, ale nejsou ve vládě ani ve vedení Sněmovny.

Zdechovský vyzval Evropskou komisi k zásahu na Slovensku, které viní z tunelování evropských fondů

Zdechovský poukázal na další možné případy zneužívání evropských fondů na Slovensku pro soukromé účely, včetně jezírka pro golfový rezort místního magnáta.

Na dekarbonizaci nejsme energeticky připraveni, soláry nás v zimě nezachrání, varoval akademik

Odborník na ekonomiku v energetice varoval průmyslové podniky, že dekarbonizační plány České republiky v jejich současné podobě přinesou nedostatek elektřiny.

Flavio Bolsonaro pro Epoch Times: Evropa je pro Brazílii alternativou k Číně – bez levicové politiky

Flavio Bolsonaro v Paříži líčí svou prezidentskou vizi: kritiku současného prezidenta Luly da Silvy, distanc od Číny, podporu Izraele a obrat k Evropě po volbách 2026.

Proti digitálním zákonům EU: USA chtějí podporovat iniciativy za svobodu slova v Evropě

Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa chce finančně podpořit iniciativy v Evropě, které se zaměřují na ochranu svobody projevu a svobody slova.

Blesk protíná oblohu nad budovami během světelné show v Pekingu v předvečer 100. výročí Komunistické strany Číny, 30. června 2021. (Noel Celis / AFP prostřednictvím Getty Images)
Komunistická strana Číny vstoupila do stavu kolapsu

Novoroční prohlášení centra pro vystoupení z KS Číny tvrdí, že režim vstoupil do fáze systémového kolapsu a blíží se jeho konec.

Jak vznikla první kolonie v Austrálii?

Před 238 lety započala kolonizace Austrálie, když dorazila první britská flotila do zálivu Botany Bay.

Průvodce přežitím pátku třináctého

Pátek třináctého děsí svět už po staletí. S nadhledem a humorem se podíváme, proč má číslo 13 tak špatnou pověst a jak se s ní vypořádat.