Po pěti měsících a desítkách hlasování skončily ve Spojených státech minulý týden prezidentské primárky. Ti, kdo doufali, že Demokratická strana nepošle do listopadových voleb prezidenta Joea Bidena, a že republikáni nabídnou někoho jiného než exprezidenta Donalda Trumpa, se nedočkali. O Bílý dům se tak za pět měsíců utkají dva starší muži, jejich vítězství ve stranických kláních ale byla logickým vyústěním vývoje v jednom i druhém táboře.
Souboje o nominaci demokratů a republikánů byly rozhodnuty nezvykle brzy, konkrétně už v březnu, kdy Biden s Trumpem opanovali tzv. volební superúterý. Primárky poté běžely další tři měsíce bez velkého zájmu médií, zatímco si oba bez problémů připisovali další vítězství. Do voleb je jejich strany oficiálně vyšlou na letních nominačních sjezdech.
Kampaně obou hlavních kandidátů při tom mají zcela zjevné slabiny. Biden, kterému bude v době voleb skoro 82 let, čelí hněvu Američanů kvůli nárůstu životních nákladů a je podle většiny voličů na prezidentskou funkci příliš starý. O necelé čtyři roky mladší Trump se zase vyznačuje vyhrocenou rétorikou a do primárek vstupoval jako čtyřnásobně obžalovaný. Nyní již byl v jedné z trestních kauz uznán vinným.
Tyto i další okolnosti vyvolávají u mnohých Američanů otázku, proč dvě hlavní politické strany nevybraly pro nadcházející volby někoho jiného, a místo toho USA nasměrovaly k opakování souboje z roku 2020. V obou případech se ovšem nabízí poměrně jednoduché odpovědi.
„V zásadě je Joe Biden nominantem demokratů z velmi prostého důvodu: Rozhodl se znovu kandidovat,“ vysvětloval již v březnu reportér deníku The New York Times (NYT) Astead Herndon. Odkazoval tím na nepsané pravidlo americké politiky, že když se úřadující prezident rozhodne funkci obhajovat, jeho strana mu ponechá volné pole ve snaze ukázat jednotu.
Do primárek demokratů se tak nepřihlásili guvernér Kalifornie Gavin Newsom nebo guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová, o nichž se spekuluje jako o potenciálních prezidentských kandidátech. Nejvážnějším Bidenovým soupeřem mohl být člen slavného politického rodu Robert Kennedy. Tento někdejší environmentální právník však loni několik měsíců po vstupu do demokratických primárek oznámil, že nakonec bude kandidovat jako nezávislý.
Mezi Trumpovými vyzyvateli naopak byla i zvučná jména jako bývalý viceprezident Mike Pence nebo guvernér Floridy Ron DeSantis. Nejdéle nakonec v primárkách vydržela někdejší guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová, zvítězila však jen v jednom státě. Když se později NYT ptal jiného kandidáta Viveka Ramaswamyho, zda bylo vítězství Trumpa nevyhnutelné, odpověděl: „Vlastně ano, viděno zpětně. Myslím, že odpověď je ano.“
Exprezident si po svém zvolení v roce 2016 Republikánskou stranu do velké míry podmanil, od voličského jádra po představitele v Kongresu, a průběh primárek tomu odpovídal. Většina jeho soupeřů se proti jeho politice výrazněji nevymezovala a ti, kdo tak činili, měli minimální podporu.
Na začátku loňského roku přitom průzkumy preferencí naznačovaly, že by Trumpa mohl ohrozit guvernér DeSantis. Na jaře ale přišel zlom, když velká porota v New Yorku poslala k soudu první obžalobu proti Trumpovi. Jeho hlavní vyzyvatelé včetně DeSantise se přihlásili k tvrzením exprezidenta, že obvinění jsou důkazem dvojího metru prokurátorů, a Trumpovy preference mezi republikány vyskočily nad 50 procent. Po dalších obžalobách jeho podpora jen stoupala a na začátku letošního roku už Trump šel do primárek coby jasný favorit.
Někteří komentátoři připomínají ještě jeden zlomový moment, a to už na začátku roku 2021, kdy končící prezident čelil ústavní žalobě za podíl na vniknutí svých stoupenců do sídla Kongresu. Republikáni tehdy měli možnost Trumpovi zakázat opětovnou kandidaturu do Bílého domu, kdyby se větší počet jejich senátorů připojil k demokratům při hlasování o žalobě v Senátu. To se však nestalo a Trump se záhy vrátil do pozice lídra strany.
V aktuálním volebním cyklu těží také ze sítě spojenců na úrovni stranických organizací v jednotlivých státech. Některé z nich změnily pravidla primárek způsobem, který Trumpovi pomohl. Významná změna přišla také ve prospěch Bidena na straně demokratů, kteří přesunuli první kolo primárek z Iowy do Jižní Karolíny, tedy státu, kde si současný prezident v roce 2020 připsal klíčové vítězství.
Biden tehdy souboj s Trumpem líčil jako „zápas o duši země“ a na tuto rétoriku navazuje, zatímco USA směřují k opakování duelu. Zda by kandidoval, i kdyby republikány vedl někdo jiný než Trump, není jasné.
Mnozí demokraté zároveň Bidena považují za úspěšného prezidenta. V rozhovorech poukazují na distribuci vakcín proti covidu-19 a další pandemická opatření, na významné investice do zelených technologií a infrastruktury nebo na poměrně dobrý vývoj ekonomických ukazatelů po covidové krizi. Velká část voličů však jejich pozitivní pohled na ekonomiku kvůli růstu cen nesdílí.
Sám Biden říká, že byl celou dobu rozhodnutý ucházet se o druhý mandát. Zatímco většina Američanů má kvůli jeho věku pochybnosti o jeho způsobilosti k výkonu funkce, prezident tyto úvahy odmítá. Když se jej reportér časopisu Time na konci května ptal, zda může USA vést i jako 85letý muž, odpověděl: „Dokážu to lépe než kdokoli, koho znáte.“
