Žáci, kteří se do škol těší a výuka je baví, dosahují lepších výsledků v testech. Česká školní inspekce (ČŠI) ve své předchozí analýze sledovala úroveň žáků. Nyní chtěla zjistit, co zapříčiňuje zlepšení jejich výsledků. Roli hraje velikost školy, tamní atmosféra a mezilidské vztahy. Lepší výsledky měly školy s větší sebedůvěrou žáků. Tu ovlivňuje průběh výuky a zda dítě při ní zažije úspěch. Důležité také je, aby učitelé mezi sebou sdíleli změny chování a nálady žáků. Sekundární analýzu dnes novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
ČŠI testovala úroveň žáků pátých a devátých tříd z českého jazyka a matematiky. Výsledky rozdělila do čtyř kategorií podle úspěšnosti. V nynější analýze pozorovala znaky školy, které se posunuly z krajních skupin do té na opačném konci, tedy z nejhorších po nejlepší a naopak.
„U škol s výrazným pozitivním posunem je méně častý výskyt demotivujícího chování učitele, mají častěji vyšší podporu poskytovanou učiteli a spolužáky si navzájem, žáci jsou aktivnější ve výuce a méně v ní vyrušují,“ uvedl Zatloukal.
Děti ve školách dosahují lepších výsledků, pokud panuje ve škole vzájemná důvěra mezi žáky a učiteli. Zájem o žáky ve výuce, ale také mimo ni společně s dobrou a funkční komunikací uvnitř pedagogického sboru se pozitivně odráží v testování, vyplývá ze zjištění inspekce.
Prospěšné je také posilování kompetencí učitelů například v managementu a řízení třídy, neboť mohou lépe zvládat rušivé elementy. „Rušivé chování je vyšší ve třídách, kde mají méně podporující rodinné zázemí, proto je důležité, aby se učitelé vzdělávali v řízení třídy a managementu a pedagogických přístupech,“ řekl Zatloukal. Vzdělání o formách hodnocení žáků také pomáhá, jelikož podpora žáků ovlivňuje jejich pozitivně studijní výsledky. Je dobré, když učitelé poskytují zpětnou vazbu s radou a ke známce získají žáci komplexní vysvětlení, co je potřeba zlepšit.
Kvalita rodinného zázemí žáků má také zásadní význam pro jejich vzdělávání. Ve skupině škol s výrazným zhoršením byly častěji zastoupené školy s nižším socioekonomickým statusem žáků a jejich menší motivací a sebedůvěrou.
Z analýzy mimo jiné vyplynulo, že školy se postupně v testování zlepšovaly, když byly větší. U malých škol jsou horší personální záležitosti, například menší nabídka nepovinných předmětů nebo výuky jazyků.
Pro školy s horšími výsledky připravila ČŠI analytické listy, které mají podle Zatloukala postavenou strukturu vycházející z indexu, aby i samotní učitelé uvěřili, že má smysl se zmíněnými způsoby žákům věnovat. Obsahují také příklady škol, kde se ti žáci těší do škol, a aby se mohly školy s horšími výsledky inspirovat v konkrétních činnostech.
