Lidé si dnes v Lidicích pietní vzpomínkou připomněli 82. výročí vyhlazení obce nacisty. Program začal tradičně mší na základech kostela svatého Martina. Sloužil ji kardinál Dominik Duka. Připomněl utrpení i bolest dětí, a to nejen v souvislosti s lidickou tragédii, ale též v současném kontextu. Květinové dary ke společnému hrobu lidických mužů položily desítky představitelů nejen státních institucí a organizací. Příběh Lidic je třeba si připomínat, aby se podobné tragédie neopakovaly, avšak problémem je i to, že postupně ubývají očití svědci, řekl ČTK ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
„Je to teď na nás, na paměťových institucích, historicích, učitelích, ale i rodičích, abychom to, co se dělo, a ty mnohdy velice tragické dějiny, abychom o tom vypravovali dětem, právě proto, aby se to třeba neopakovalo,“ uvedl Stehlík. Nyní žije poslední lidická žena, Jaroslava Skleničková, která se ale ze zdravotních důvodů piety neúčastnila. Přišlo několik lidických dětí, kterých celkem žije šest, z toho čtyři v ČR. Ze Švýcarska dnes přijel například Jiří Korecký.
Duka dnes zmínil i válečný konflikt na Ukrajině a vyzval účastníky mše k zamyšlení nad skutečnou podobou podpory Ukrajiny a dostatečností její míry. „V mnohém nám chybí odvaha i pravdivost,“ řekl Duka. Nejen při pietních vzpomínkách v Lidicích při projevech opakovaně zaznívalo, že se už nikdy obdobné tragédie jako v Lidicích nesmějí opakovat. „A najednou jsme svědky toho, že se podobné věci, jaké se staly v Lidicích, opakují, a ne tak daleko od nás,“ dodal Stehlík.
Při svém poděkování vyjádřil soustrast rodině Winifred Horákové, manželce letce RAF Josefa Horáka, který pocházel z Lidic. Horáková zemřela před týdnem ve věku 101 let. Z Lidic pocházel též další letec RAF Josef Stříbrný. Horák se v roce 1945 vrátil do Československa i se svou britskou ženou, kterou si vzal v roce 1942, a dvěma syny. Bydleli u Horákovy sestry Anny v Kladně. Winifred měla domovský list jako občanka Lidic. Učila se česky a pomáhala třeba při tlumočení pro zahraniční návštěvy, ale i při dalších aktivitách.
Po únoru 1948 byl Horák z armády propuštěn, poté se kvůli obavám z perzekucí vrátil do Anglie. Nejprve se mu podařilo dostat za hranice ženu a děti, on sám poté uprchl ilegálně přes Rakousko a následně opět pracoval v RAF. Zahynul při leteckém neštěstí v roce 1949. Vdova se podle Stehlíka zejména po roce 1990 opakovaně do Československa vracela a setkávala se se svou švagrovou provdanou Nešporovou. Obě ženy ředitel znal a vzpomíná například, jak spolu zpívaly české písně. „Byla to mimořádná dáma, která si nikdy na nic nestěžovala, která byla nesmírně silná,“ popsal Stehlík.
Účastníci pietního programu též uctili památku dětských obětí války u jejich pomníku. Ředitel památníku pak předal pamětní odznaky významným spolupracovníkům i zaměstnancům Památníku Lidice.
Nacisté zastřelili 10. června 1942 v Lidicích 173 mužů. Děti a ženy odvezli nacisté do gymnázia. V prostorách současné tělocvičny strávily tři dny, poté je násilně rozdělili. Ženy převezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Oběťmi nacistů se během druhé světové války stalo 340 lidických obyvatel. Vrátilo se 143 žen a 17 dětí. Vesnice byla zcela zničena. Stavba nových lidických domů nedaleko současného pietního území začala v roce 1948.
