Nový slovenský prezident Peter Pellegrini dnes složil slib a ujal se úřadu. Jako první hlava slovenského státu byl v minulosti premiérem a také šéfem parlamentu. Pellegrini složil slib v pořadí jako šestý prezident od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993, a to do rukou předsedy ústavního soudu během slavnostní schůze parlamentu.
Ceremoniálu se v prostorách Slovenské filharmonie v centru Bratislavy kromě poslanců, členů vlády, bývalých slovenských prezidentů zúčastnili diplomaté a další pozvaní hosté. Mezi nimi byl i bývalý český prezident Miloš Zeman a český expremiér a bratislavský rodák Andrej Babiš; oba ve slovenské prezidentské kampani podpořili Pellegriniho. Opoziční hnutí Slovensko expremiéra Igora Matoviča předem oznámilo, že jeho zástupci na inauguraci nepřijdou, a to kvůli pozvání zástupce ambasády Ruska, které hnutí opětovně kritizovalo za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu.
Osmačtyřicetiletý Pellegrini, který v dubnové přímé volbě prezidenta z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) porazil diplomata Ivana Korčoka, vystřídal v úřadu Zuzanu Čaputovou. Ta se o další pětiletý mandát neucházela.
Po složení slibu Pellegrini převzal nejvyšší státní vyznamenání, které mu jako prezidentovi náleží. Jeho inauguraci provázela přísná bezpečnostní opatření; v okolí budovy Slovenské filharmonie policie nasadila značný počet svých příslušníků a členů státní ochranky a instalovala mobilní zábrany. Pellegrini po příjezdu na místo inaugurace zamával svým sympatizantům.
Už v pondělí Pellegrini pojede na neformální summit EU, při kterém zastoupí premiéra Roberta Fica. Ten se zotavuje ze střelných zranění, které utrpěl po útoku atentátníka z poloviny května. Ještě v červnu pak Pellegrini navštíví Českou republiku.
Podle průzkumů nejdůvěryhodnější slovenský politik Pellegrini během prezidentské kampaně obhajoval rozhodnutí Ficovy vlády zastavit ze státních zásob vojenskou pomoc Ukrajině, která se již déle než dva roky brání ruské vojenské invazi. Vymezil se také proti rozhodnutí českého kabinetu přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem v reakci na rozdílné názory na některé zahraničněpolitické otázky. Letos v únoru Pellegrini při hlasování sněmovny ještě jako její předseda podpořil změny v trestním právu, které kritizovala Čaputová, slovenská opozice i evropské instituce a které na Slovensku vyvolaly sérii protivládních demonstrací.
Pellegrini dlouhá léta působil ve straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD) již čtyřnásobného ministerského předsedy Fica. Z jeho strany spolu s několika kolegy odešel v roce 2020 a založil Hlas-SD. Po loňských předčasných parlamentních volbách jejich vítěz Směr-SD složil vládní koalici s Hlasem-SD a s nacionalistickou Slovenskou národní stranou. Pellegrini na začátku června složil funkci předsedy Hlasu-SD, členství ve straně si pouze pozastavil a stranický sněm mu zřídil pozici zakládajícího předsedy Hlasu-SD.
Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci. Může ale například vrátit schválené zákony sněmovně, která pak hlasováním rozhoduje o prolomení prezidentského veta. Souhlasu hlavy státu ale například podléhají některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru. Tato situace nastala v zemi naposledy předloni; o několik měsíců později pak tehdejší prezidentka Čaputová jmenovala úřednický kabinet, který dovedl zemi k předčasným volbám.
