Město Brno se svým plánem stavby lanovky z Pisárek do Bohunic se dostává do nejistoty. Městský soud v Praze přiznal odkladný účinek žalobě České společnosti ornitologické (ČSO) proti stavbě brněnské lanovky a osobní slyšení nařídil na druhou polovinu června.
Od ledna 2024 ČSO upozorňuje, že zamýšlená stavba lanovky by „nenávratně poškodila cennou lesní lokalitu na pravém břehu řeky Svratky, včetně největšího jihomoravského nocoviště havranů a kavek“.
„Dopravní podnik města Brna, který má přípravu projektu na starosti, splnil veškeré náležitosti potřebné k zisku stavebního povolení. Jeho součástí bylo i zjišťovací řízení Krajského úřadu Jihomoravského kraje (Odboru životního prostředí),“ uvedl pro Epoch Times magistrát města Brna slovy mluvčího Filipa Poňuchálka a dodal, že zjišťování se zabývalo všemi aspekty vlivu stavby na životní prostředí, včetně ochrany fauny a flóry.
„Kladné vyhodnocení tohoto řízení byl jeden z nezbytných dokladů pro získání zmiňovaného povolení,“ uvedl mluvčí s tím, že první stání u Městského soudu v Praze je naplánováno na 20. června 2024.
„K tomuto dodáme, že se projekt lanovky z kampusu do Pisárek plánuje od roku 2017, a to jako jeden z dopravních modů, který má obsloužit lokality Pisárek a univerzitního kampusu. Jedná se o bezemisní způsob dopravy, který dokáže přepravit až 2 000 osob za hodinu v každém směru a doplní zmiňované druhy MHD a individuální automobilovou dopravu,“ uvedl Poňuchálek za magistrát města Brna.
Jan Sychra, předseda Jihomoravské pobočky ČSO, k tématu sdělil: „Ke správní žalobě proti povolení stavby jsme přistoupili jako k poslední možnosti domoci se nápravy. V podání upozorňujeme na faktické chyby a nedostatky v biologickém hodnocení, ignorování faktu, že v lokalitě žijí zvláště chránění živočichové, na které bude mít výstavba lanovky negativní vliv.“
Dle ČSO patří lokalita mezi nejvýznamnější v rámci celého Brna, ve které se vyskytuje přes 80 ptačích druhů, z toho 30 je zvláště chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Jde například o morčáky velké, ledňáčky říční či ostříže lesní.
Pro potvrzení faktu, že lanovka by měla na přítomná společenstva ptáků velmi negativní vliv, zadali ornitologové také zpracování odborného posudku soudním znalcem. Tento posudek chtějí v průběhu června předložit soudu.
Magistrát města Brna rozvíjí myšlenku, že „snahou města a dopravního podniku je co nejméně zatěžovat rozvíjející se západní část výstaviště autobusy, trolejbusy nebo automobily“.
Dále uvádí, že „na kampusu se proto připravuje výstavba parkovacího domu pro cca 600 automobilů. Ti, kteří se budou potřebovat dostat na Riviéru, do multifunkční haly nebo do Pisárek, budou moci přesednout na lanovku a za pár minut být na místě. Mohou se tak vyhnout zácpám, které trápí brněnské komunikace z důvodu růstu počtu aut na silnicích“.
Jako další přidanou hodnotu magistrát uvedl, že „krom zlepšení dopravní obslužnosti může být atraktivita pro cestující. Lanovky nejsou v evropských městech ničím neobvyklým“.
Podle vedení města projekt lanovky bude využívat stávající cesty v lese na Červeném kopci ve snaze minimalizovat zásahy do tohoto ekosystému, dodal Poňuchálek.
Podle ČSO Městský soud v Praze k věci sdělil: „Pokud soud porovná újmu, která by mohla vzniknout žalobci, s újmou, která by mohla vzniknout stavebníkovi, vychází mu z toho porovnání, že újma spojená s ohrožením biotopu zvlášť chráněných druhů živočichů, k níž by mohlo dojít realizací stavby, je větší a není ji možné obnovit, na rozdíl od zájmu stavebníka v pokračování stavební činnosti, což si jistě určité náklady vyžádá, to však není újma, kterou by nebylo možné napravit.“
Podle Jana Sychry z ČSO „fakt, že lanovka má být stavbou ve veřejném zájmu, zastupitelé doposud nedoložili“.
„I přes opakované výzvy na zasedání zastupitelstva nám město nedoložilo jakoukoliv konkrétní studii proveditelnosti, finanční analýzu či posouzení, ze kterého by vyplývalo, jak konkrétně lanovka uleví městské hromadné dopravě,“ oponuje Sychra.
