Současné olympijské hry se těm starověkým podobají jen povrchově a zachovaly si spíše symboly. Dříve byly hry jen lokální a brány jako jeden z náboženských svátků. Oproti tomu dnešní olympiáda je obrovskou globální událostí silně propojenou s politikou, ekonomikou a módou a silně prostoupenou nacionalismem. V rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekl historik Martin Klement z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
„Olympijské hry se snaží vyjádřit návaznost na ty starověké řadou symbolických aktů, jako je například běh s pochodní. Je tam však více rozdílností, například v disciplínách. Dříve byl jejich počet omezený, patřil mezi ně především běh, různé typy zápasů, vybrané atletické disciplíny. Dnes je škála disciplín mnohem širší a neustále se proměňuje. Mezi disciplínami prvních olympijských her bylo například přetahování lanem, plivání tabáku. Nově naopak karate, jízda na skateboardu, v nadcházejících hrách v Paříži by se měl poprvé objevit breakdance,“ řekl historik.
Klement uvedl, že rozdíl byl také v kvalitě disciplín. V minulosti měly hry velmi volná pravidla, kupříkladu ve všeboji se zápasníci mohli i zabít.
Starověké olympijské hry byly také pouze lokální záležitostí, současné mají globální rozsah. Jsou provázané s různými oblastmi od politiky přes módu, míní historik. „Kvůli tomu také dochází ke komercionalizaci nebo profesionalizaci sportu, což má negativní následky na psychické zdraví sportovců, jak vyplývá z některých studií,“ uvedl Klement.
Výrazným fenoménem je podle historika fakt, že jsou současné olympijské hry prostoupeny nacionalismem. „To, co pozorujeme při současných hrách, nejsou závody mezi neutrálními sportovci nebo týmy, ale jsou to závody reprezentantů jednotlivých států a národů, které mají svoji historii. Veškeré historické sentimenty se promítají do her,“ řekl. To se také promítá do pohledu diváka, kupříkladu tabulkou s pořadím počtu medailí pro jednotlivé státy.
S tím souvisí i oblečení olympioniků, které má vyvolat identifikaci s divákem. „Zvyk sjednoceného oblečení sportovců na zahájení se vyvíjel pozvolna. Zprvu šlo o společenskou událost a oblečení muselo být reprezentativní, postupem času se přiklánělo k jisté uniformitě. Například česká delegace v roce 1912 měla stále na sobě různé oblečení, měla jeden sjednocující prvek – slaměný klobouk,“ uvedl Klement. Oblek se zavedl v roce 1924. Existovaly ale výjimky, kdy sokolové a vojáci trvali na svých krojích a uniformách. Oděvy s sebou nesou také řadu folklorních motivů, národních barev, což souvisí s podprahovým nacionalismem, o kterém se historik zmínil.
Letos se uskuteční letní olympijské hry v Paříži. Slavnostní zahájení bude 26. července, zakončení se uskuteční 11. srpna Paříž se stane druhým městem v historii, kde se hry budou konat potřetí.
