Severoatlantická aliance při summitu ve Washingtonu adresovala Pekingu svou dosud nejsilnější kritiku spojenou s ruskou válkou na Ukrajině. Uvádějí to přední americká média poté, co NATO v prohlášení obvinilo Čínu, že podporuje ruský vojenský průmysl. Podle deníku The New York Times (NYT) se zároveň aliance snaží položit základy trvalého partnerství s Ukrajinou, zatímco se nad summitem vznáší scénář návratu amerického exprezidenta Donalda Trumpa, který podporu Kyjeva zpochybňuje.
Lídři členských zemí ve středečním společném prohlášení odsoudili všechny strany, které poskytují podporu ruské válečné mašinerii „a tím prodlužují ruskou válku na Ukrajině“. Zvláštní pozornost přitom věnovali Číně, kterou v této souvislosti označují za rozhodujícího hráče, přičemž hovoří o dodávkách součástek na výrobu zbraní a dalších materiálů.
Agentura Bloomberg napsala, že tím spojenci adresovali Pekingu dosud nejostřejší kritiku. Stejně vývoj interpretuje také agentura AP, podle níž deklarace přijatá na summitu jasně ukazuje, že se Čína stává významným objektem zájmu NATO. Podle NYT je to poprvé, co aliance společně Čínu obvinila z napomáhání ruské agresi.
Peking trvá na tom, že vojenskou pomoc Rusům nedodává, a staví se do role neutrálního prostředníka. Západní lídři již delší dobu uvádějí, že Číňané do Ruska dodávají takzvané zboží dvojího užití, tedy výrobky, které mohou sloužit na různé účely včetně výroby vojenské techniky. Tato obvinění přicházela především z Washingtonu, nyní se k nim připojili všichni členové NATO.
Jeho generální tajemník Jens Stoltenberg ve středu uvedl, že z Číny do Ruska proudí drobná elektronika a další zboží, které umožňuje „vyrábět rakety, vyrábět bomby, vyrábět letadla, vyrábět zbraně, které se používají k útokům proti Ukrajině“. Bloomberg nedávno přišel s informací, že podle amerických činitelů Čína pro Rusko vyvíjí útočné bezpilotní letouny.
Deník NYT připomíná, že do roku 2019 NATO nikdy oficiálně nevyjádřilo nad kroky Pekingu obavy, v poslední době se však situace dramaticky mění. I před rokem se podle listu evropští lídři zdráhali Čínu kritizovat, nyní ji však aliance varuje před dopady na její „zájmy a pověst“. K obratu podle NYT přispělo i to, že Američané sdíleli s ostatními členskými zeměmi utajené informace o čínských dodávkách.
Spojenci mezitím opakují odhodlání podporovat Ukrajinu a hovoří o její „nezvratné“ cestě do západních struktur včetně NATO. Nejistotu ovšem do těchto debat vnáší kampaň před listopadovými volbami amerického prezidenta, kde je momentálně v pozici favorita exprezident Trump. Ten dává najevo nejen výhrady vůči současné míře podpory Kyjeva, ale také zpochybňuje princip kolektivní obrany NATO.
„Trump je neoficiálním, ale ústředním tématem summitu, obzvláště mezi východoevropskými vládami, které mají za to, že jejich země by mohly být terčem budoucí ruské agrese,“ napsala agentura AP.
Činitelé zapojení do summitu i někteří analytici podle listu NYT kvůli těmto obavám označují za důležitý bod aktuálních jednání snahu vybudovat „Trumpuvzdornou“ podporu Ukrajiny. Některé analýzy jako součást těchto snah uvádí zřízení nového útvaru NATO, jehož úkolem bude koordinovat dodávky vojenského materiálu i dohlížet na modernizaci ukrajinské armády.
AP ale podotýká, že tento orgán nenahrazuje dosavadní „kontaktní skupinu“ poskytovatelů vojenské pomoci, kterou vedou USA. Představu, že lze zajistit současnou míru podpory pro případ střídání v čele nejvýznamnějšího partnera Ukrajiny, označuje za poněkud nerealistickou. „Jakkoli přesun části pomoci Ukrajině pod hlavičku NATO poskytuje větší stálost, jakákoli změna vlády v USA by mohla spustit posun amerického přístupu“ a tím pádem i výdajů na podporu napadené země, uvádí AP.
