Ondřej Horecký

15. 7. 2024

Majitel sociální sítě X (dříve Twitter) Elon Musk oznámil, že vedení Evropské unie se s platformou pokusilo uzavřít „nezákonnou tajnou dohodu“, aby potají cenzurovala své uživatele, jak to dělají jiní digitální giganti jako Facebook nebo Google. Magnát dohodu však odmítá, svobodu projevu omezovat nechce.

„Evropská komise nabídla X nezákonnou tajnou dohodu. Když budeme potichu cenzurovat projev, aniž bychom o tom někomu řekli, nebudou nás pokutovat. Ostatní platformy tuto domluvu přijaly, X ne,“ napsal 12. července na svém profilu na síti X Musk.

Server Pirate Wires v článku, který Musk přesdílel s poznámkou „Přesné“, uvedl, že Evropská komise chtěla po X, aby si najala tým evropských ověřovačů faktů, kteří budou dohlížet na odstraňování „dezinformací“ na platformě. Server uvádí jako zdroj nejmenovanou osobu „obeznámenou s problematikou“.

Údajně by mělo jít až o „stovky lidí“, přičemž X se nebude moci proti těmto rozhodnutím odvolat, uvedl zdroj.

Evropská komise obviňuje Muska, že jeho platforma nesplňuje některé body nařízení o digitálních službách (DSA), který umožňuje EU pokutovat firmy provozující velké sociální sítě a média neplnící požadavky a kritéria evropské legislativy, až do výše 6 % jejich globálních příjmů. Zákon je v platnosti od února 2024.

Margrethe Vestagerová, komisařka pro Evropu připravenou pro digitální věk a hospodářskou soutěž, která je členkou dánské Radikální liberální strany, uvedla 13. července, že „X nesplňuje DSA v klíčových oblastech. Zavádí uživatele, neposkytuje adekvátní úložiště reklam a blokuje přístup výzkumníků k datům. Je to poprvé, co vydáváme předběžná zjištění podle zákona o digitálních službách“.

Přestože jde pouze o předběžná zjištění, od X se nyní očekává, že sjedná nápravu. Musk však již uvedl, že „se těší na velmi veřejnou bitvu u soudu, aby lidé v Evropě poznali pravdu“.

Americký magnát je proslulým zastáncem svobody slova. Poté, co odkoupil strádající Twitter a přeměnil jej na X, nechal vyhodit drtivou většinu lidí zodpovědných za boj s „dezinformaci“. Již v rozhovoru z dubna 2023 prohlásil: „Pro ty, kdo to (cenzuru) obhajují, zapamatujte si: V určitém bodě se to obrátí proti vám,“ řekl Musk a dodal: „Svoboda slova je relevantní jen když někdo, koho nemáte rádi, říká něco, co nechcete slyšet.“

Loňský průzkum mezi akademickými odborníky na dezinformace ukázal, že převážná část těchto lidí má levicové uvažování.

Graf: politická nakloněnost akademických odborníků na dezinformace (od levicově nakloněných – zleva po pravicově nakloněné – vpravo). Je vidět zřejmá převaha těch, kdo smýšlí levicově. zdroj: Průzkum odborných pohledů na dezinformace, str. 15, Harvard Kennedy School.

Nezávislý americký novinář Michael Shellenberger, který před časem navštívil i Českou republiku, se k tlaku EU na X vyjádřil se slovy: „Neumím si představit křiklavější formu zahraničního vměšování do našich vnitřních záležitostí, než jsou zahraniční vlády požadující masovou tajnou cenzuru z ideologických a politických důvodů. Nejděsivější ze všeho je zjevně přímé zapojení vládní zpravodajské a bezpečnostní agentury, stejně jako jejich zprostředkovatelské organizace, které vyžadují cenzuru.“

Související články

Přečtěte si také

Být vidět jako jeden z nejdůležitějších prvků naší bezpečnosti. První veřejný projev vládního poradce Kmoníčka

Poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček ve svém prvním veřejném projevu uvedl, že největší hrozbou pro ČR zůstává Rusko. Řekl také, že nejlepším způsobem, jak může země zůstat bezpečná, je zajištění své viditelnosti ve světě.

Islandská vláda dle médií navrhne referendum o obnově přístupových jednání s EU

Po posledních islandských parlamentních volbách v listopadu 2024 se nová koaliční vláda dohodla na tom, že do roku 2027 uspořádá celostátní referendum o zahájení jednání o přistoupení k EU.

Sněmovna reprezentantů odmítla rezoluci omezující Trumpa v úderech na Írán

Opozice nespokojená s tím, že prezident Donald Trump zahájil útoky na íránské cíle bez konzultací se zákonodárci, nepřehlasovala republikány disponující sněmovní většinou.

Finsko plánuje v případě války povolit umístění jaderných zbraní na svém území

Finský zákon o jaderné energii, přijatý v roce 1987, zakazuje dovoz, výrobu, držení i odpaly jaderných zbraní. Někteří Finové se však domnívají, že tento zákon by v případě války prospěl pouze Rusku.

Japonská premiérka Sanae Takaichiová, předsedkyně vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP), hovoří během tiskové konference v sídle strany v Tokiu, dne 9. února 2026. (Franck Robichon / POOL / AFP via Getty Images)
Japonská premiérka se nebojí postavit Pekingu

Premiérka Takaichiová, posílena nedávnými volebními vítězstvími, posouvá zemi k obrannějšímu postoji vůči Číně.

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, uvedl Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že […]

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra, za příklad dal Venezuelu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely.

Nárůst krátkozrakosti u dětí je alarmující, mohou za to hlavně obrazovky, říká naše přední očařka

Proč stoupá počet dětí se zrakovými problémy a jak to řešit? Zeptali jsme se doktorky Andrey Janekové, vedoucí lékařky centra kataraktové, refrakční a vitreoretinální chirurgie a zástupkyně primáře Očního centra Praha.

Nová léčba astmatu míří na samotnou příčinu

Astma dnes lékaři chápou jako zánětlivé onemocnění. Moderní léčba se proto zaměřuje na kontrolu zánětu a dlouhodobou stabilitu.