Nádherná archivní knihovna z roku 1885 – nejstarší v Nizozemsku

Nápis na stěně nás diskrétně holandsky informuje, že se nacházíme v knihovně:

„Máte dvě oči a jen jedny ústa. Budiž vám to znamením – hodně čtěte a nemluvte.“

Nejedná se o obyčejnou knihovnu. Vědecká knihovna Rijksmusea je archivním uměleckým dílem. Možná si už nevzpomínáte, kde se tento vznosný čtyřpatrový architektonický zázrak nachází. Stačí však vykročit za dveře ve druhém patře směrem k samotnému muzeu a váš zrak zaplní Rembrandtovo mistrovské dílo v nadživotní velikosti, zobrazující muže z Noční hlídky, s kníry gardistů dramaticky vyvedenými v šerosvitu. Tohle je Amsterdam.

Je 10 hodin dopoledne. Přestože jsou dveře vědecké knihovny Rijksmusea otevřené, můžete si být jisti, že zaměstnanci, kteří zde pracují, ocení vaši ohleduplnost. Jedná se o kancelář. Panuje zde takový ten kancelářský šum. Původně to byl jen katalogový archiv muzea, který koncipoval Pierre Cuypers, nizozemský architekt proslulý svým novogotickým stylem, a postavil ho v roce 1885. Po rekonstrukci se nakonec v roce 2004 otevřela veřejnosti. Nyní se návštěvníci mohou pokochat pohledem na plody jeho práce.

Světlo z velkolepého klenutého stropu naplňuje sál. Světlík nad hlavní čítárnou knihovny byl ve své době skutečně moderní novinkou. Pro návštěvníky to znamenalo, že ke čtení nepotřebovali svíčky ani plynové lampy. Cuypers chtěl vytvořit velkolepý prostor, který by působil větším dojmem, než ve skutečnosti je (gotická tradice). Proto jsou sloupy útlé nahoře a u paty tenčí než uprostřed, díky čemuž se zdají být vyšší. Celý sál se tak zdánlivě zvedá výš.

Tím vším nás vábí ke čtení. Ve druhém patře, mimo velkou čítárnu, je malá místnost s židlemi a stoly a několika hosty, kde si můžeme vychutnat nabídku: Nejnovější zprávy z 11. června 1633, dar raných holandských novin.

Jak lépe strávit deštivou sobotu?

Ve zdech knihovny se nachází přibližně 400 000 monografií. Vysoké regály v hlavním patře a na třech balkonech jsou plné knih a periodik. V roce 1885 jich bylo pouhých 3 500, nyní jich je asi 70 000 – ale to je jen zlomek toho, co je uloženo nepřehlédnutelně v tunelech pod budovou. Archivy jsou největší knihovnou historického umění v Nizozemsku, tehdy i dnes. A také nejstarší.

Z druhého balkonu se naplno projevuje Cuypersův archivní sen.

Naše oči sjíždějí k litinovému skeletu zábradlí, novince z 19. století, jehož žebra se opakují a vedou nás od podlahy k nebi. Horní části stěn jsou natřeny světlou barvou, aby se do našeho prostoru odráželo co nejvíce slunečního světla. Dekorace jsou drobné a řídké, aby se zachoval pocit vzdušnosti a lehkosti. Moderní forma a funkce jsou odhaleny železnými nýty, které jsou zobrazeny obnažené; dotek 19. století přidává zlaté falešné nýty, které se k nim hodí – tím se dotváří dekorativní rytmus. Sloupy zdobí štíty se jmény předních nakladatelů.

Jako student gotického stylu měl Cuypers zjevně smysl pro symetrii. Točité schodiště v rohu se vine až úplně nahoru; protější roh bez schodiště na druhé straně haly je obklopen povinnou kruhovou mozaikou na zemi.

Toto sobotní ráno působí nevšedně přívětivě. Sychravý déšť a pošmourný den venku sotva kdy ztlumí světlou dobovou atmosféru uvnitř vědecké knihovny Rijksmusea.

–ete–