Film „Dívka a moře“: 16letá Jessica Watsonová se plaví sama po světě

Tento nový snímek ukazuje, čeho všeho je mladý člověk schopen, pokud tvrdě pracuje, je houževnatý a věří v sebe sama.

PG | 1h 49min | Drama, životopisný film | 2023

Životopisný film scenáristky a režisérky Sarah Spillaneové vychází ze skutečného triumfu mladé australské námořnice Jessicy Watsonové. Ve svých 16 letech se po zábavné a často i děsivé osmiměsíční cestě v letech 2009–10 stala nejmladší osobou, která sama na své malé plachetnici obeplouvá svět, a to bez přestávky a bez zakotvení v jakémkoli přístavu. V této recenzi samozřejmě nenajdete žádné spoilery.

Znalci světových rekordů se stále rozcházejí v názoru na to, zda Jessica splnila všechna kritéria pro to, aby se mohla považovat za nejmladšího člověka, který dokázal to, co ona. Přesto si její ambice, tvrdá práce, houževnatost a víra v sebe sama získaly všeobecný obdiv a jsou považovány za inspiraci pro mladé lidi.

Jessica (Teagan Croftová), jedno ze čtyř dětí v bouřlivé rodině Watsonových, se jako jediná věnuje plachtění. Ne že by její rodiče Julie (Anna Paquinová) a Roger (Josh Lawson) nepodporovali své ostatní děti v tom, aby si oceán také zamilovaly. Jessica však na rozdíl od své starší sestry Emily, mladšího bratra Stacyho a mladší sestry Vivien u této lásky zůstala. „Když mi bylo dvanáct, byla jsem posedlá,“ uvedla Jessica rozechvěně ve svém projevu.

Před výpravou

Jessica se nespokojí jen s vášní. Během následujících čtyř let se naučí plachtit. Pod vedením svého poradce Bena Byranta (Cliff Curtis) připravuje Jessica sebe a svou plachetnici „Pink“ vybavenou satelitním telefonem na překonání světového rekordu. V předškolním věku jí matka předčítala z knihy Jesseho Martina o tom, jak se v roce 1999 stal nejmladším člověkem, který obeplul na plachetnici celou planetu. Nyní sní o tom, že bude na moři, vítr jí bude foukat do vlasů a ona se bude plavit.

Pak se na břehu zvednou vlny odporu pochybovačů, než se Jessica postaví vlnám o velikosti mrakodrapu na moři. Psychicky divoká, ale fyzicky křehká Jessica nakonec na moři čelí více než rozzlobeným vlnám: děravé a potlučené lodi, nevlídnému větru, který ji zastavuje nebo zpomaluje, izolaci, sedmi srážkám a bouřím, které její loď potopí i přes čtyři a půl metru pod vodu.

Úvodní scéna režisérky Spillaneové působí jako jakési zřeknutí se odpovědnosti. Obrovská nákladní loď v noci při zkušební plavbě před plavbou potluče Jessičinu plachetnici; usnula, zapomněla aktivovat výstražný systém lodi a jen o vlásek unikla srážce, která by znamenala vážné zranění nebo smrt. Spillaneová si hraje na ďáblova advokáta a upozorňuje diváky, že Jessica je mladá, chce se bavit a někdy jí to přerůstá přes hlavu. Film uzavírá sestříhanými záběry o tom, jak Jessica zůstala věrná duchu své cesty.

Tento film se liší od jiných snímků, které ukazují někoho ztraceného na moři. Jessica není ztracená. Rozhodla se plout sama.

Půvabná slečna Croftová je zde zobrazena jako roztomile zranitelná a svéhlavá. Pochybnosti o sobě samé vyvažuje naprostým nadšením ze svých těžce nabytých námořnických dovedností. Obojí v roli Jessicy ožívá, když se na různých místech lodi nahrává pro svůj videoblog. Její voiceover vyplňuje vizuální prázdná místa ve vyprávění, a to i prostřednictvím flashbacků z dětství, kdy bojovala s dyslexií. Croftové bylo pět let, když skutečná Jessica vyplouvala, ale devatenáct, když hrála šestnáctiletou Jessicu na plátně.

Úžasná kinematografie

Kameraman Danny Ruhlmann a Spillaneová vytvářejí snové, velkolepé sekvence Jessicy, její lodi a oceánu s ohromujícím množstvím denních a nočních záběrů a úhlů kamery. Někdy voda odrážející hvězdnou noční oblohu vypadá jako z obrázku: jako by někdo na černý koberec nasypal perly. Jindy je napěněná hladina děsivě reálná.

Rodina, kterou Spillaneová ztvárnila, je podána věrohodně a přesvědčivě. Když cítí útok na Jessicu ze strany lidí zvenčí; odpůrců nebo nepřátelských a zvědavých médií, semknou se. V soukromí se hádají, dokonce jsou skeptičtí k tomu, zda se jejich drobná dívka dokáže vypořádat s mocnými mořskými proudy.

Občas je choreografie scén rodiny a jejich střetů s médii poněkud rozpačitá. Některé charaktery a charakterové oblouky jsou příliš uhlazené nebo náhlé. Ale srdce filmu zůstává na správném místě. Pozor na Vivien Turnerovou, která hraje Jessičinu mladší sestru. Její buclatý obličej, rošťácký úsměv, jiskřivé oči a dar mluvit si ukradnou každou scénu, ve které se objeví.

Jessica režisérky Spillaneové jasně ukazuje, že nemusíte být někým výjimečným nebo nadaným, abyste dokázali uspět. Potřebujete však sen, odhodlání jít si za ním a spoustu trpělivosti a tvrdé práce. V jednom z nejdojemnějších momentů Jessica osamocená na lodi pláče do videokamery a říká fanouškům po celém světě, kteří s očekáváním sledují její příspěvky na blogu: „Žít svůj sen je těžké. … Plakala jsem celé hodiny. Jsem unavená. Jsem bolavá … Chybí mi moje rodina … Nejsem vždycky v pohodě, silná nebo nebojácná. Často jsem vyděšená. … Hodně přemýšlím o tom, že to vzdám.“

Film Dívka a moře si můžete pustit na Netflixu. 

–ete-