Kazetová munice a její používání byly zakázány v roce 2010 Úmluvou o kazetové munici (Convention on Cluster Munitions – CCM). Úmluva byla iniciována politickou deklarací přijatou na konferenci v Oslu tři roky dříve. Proč od ní nyní Litva odstoupila?
„Účastnické státy, včetně ČR, tehdy deklarovaly, že do roku 2008 uzavřou právně závazný mezinárodní nástroj, jenž zakáže používání, vývoj, výrobu, skladování, držení a přesuny kazetové munice, která způsobuje nepřijatelnou újmu civilnímu obyvatelstvu,“ uvedlo Ministerstvo obrany ČR 19. května 2010.
„Slavnostní podpisová konference CCM proběhla v Oslo dne 3. 12. 2008, kde ji za ČR podepsal ministr zahraničních věcí. Smlouva vstoupila v platnost dne 1. 8. 2010; ČR ji ratifikovala v polovině r. 2011, pak k 1. 3. 2012,“ uvedlo MO.
Litevský parlament letos schválil odstoupení od CCM.
„Důvod je prostý – jak ukazují zkušenosti z Ukrajiny, kazetová munice je velmi účinná a pomohla Ukrajině ubránit se ruským invazním silám,“ uvedly Armádní noviny (AN) 19. 7. 2024 a zdůvodnily, proč tento krok může být pro Českou republiku inspirující:
„Kazetovou munici na Ukrajině ve velkém používají všechny strany, Rusko zcela běžně proti civilním cílům. Ukrajina má zejména americkou kazetovou munici DPICM (Dual-Purpose Improved Conventional Munition) doručovanou dělostřeleckými granáty M864 ráže 155 mm, 227mm střelami M30 GMLRS (Guided Multiple Launch Rocket System) a 610mm střelami M39 ATACMS (Army Tactical Missile System).“
Jak je kazetová munice používána a jaké účinky má
Na vybraný cíl bývá rozptýleno několik desítek až stovek kusů submunice, jež nejčastěji disponuje s tříštivo-trhavým (HE) účinkem. Takto směřovaná munice dokáže efektivně ničit nepancéřované nebo lehce opancéřovaná vozidla – a živou sílu. Její účinek dosahuje větší plochy než v případě klasických granátů.
Ničivá síla zasahuje v otevřeném terénu nebo v zákopech, radary a mobilní systémy protivzdušné obrany, přistávací dráhy letišť atd.
„Mezi kazetové zbraně patří také velmi efektivní munice pro dálkové zaminování. Ukrajinci používají americké dělostřelce granáty RAAM (Remote Anti-Armor Mine) ráže 155 mm. Lze je použít jak v obraně, například k přehrazení slabých míst nebo vzniklých průlomů v obraně, tak v útoku – krytí boků a izolace bojiště,“ popisují Armádní noviny.
K zákazu kazetové munice bylo přistoupeno z důvodu, že určité procento submunice padne do krajiny nevybuchlé a zůstává skrytým nebezpečím po další desítky let a také kvůli jejímu dopadu na civilisty.
„Mezinárodní organizace CMC (Cluster Munition Coalition) odhaduje, že od roku 1965 bylo zaznamenáno přes 56 000 obětí kazetové munice, z čehož je více než 80 % civilistů,“ upozornily AN.
„ČR svůj základní závazek vyřadit kazetovou munici z armádní výzbroje a zlikvidovat její zásoby splnila s předstihem,“ uvádí MO a dodává: „Ostatní závazky dle CCM (pomoc obětem kazetové munice, mezinárodní spolupráce a asistence, hlášení o vnitrostátních realizačních opatřeních…) plní průběžně. Přestože CCM byla sjednána a funguje mimo rámec OSN, jejím depozitářem byl určen GT OSN.“
S přispěním článku Jana Grohmana, AN