„Naprostá většina pacientů s nádorovým onemocněním, což je ten správný termín, který bychom tady měli používat, se dnes vyléčí,“ říká profesor Ondřej Slabý, přednosta biologického ústavu lékařské fakulty Masarykovy univerzity v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Fakultní nemocnice v Brně otevřela v květnu tohoto roku Centrum precizní medicíny, kde se snaží najít konkrétní léky na daný typ onemocnění.
„Precizní medicína představuje nejvyšší stupeň individualizace léčby, který je založený na molekulárněgenetické charakterizaci choroby. Dnes je nejvíce implementována v oblasti onkologie, kde umožňuje vytvářet individuální léčebné plány na základě biologických vlastností nádoru,“ uvádí text tiskové zprávy Fakultní nemocnice Brno.
Jak probíhala diagnostika nádoru v minulosti
„Takže kdybyste měla diagnostikovaný nádor tlustého střeva před 30 lety, tak byl diagnostikován na základě toho, jak vypadá v mikroskopu. Udělali biopsii, odběr té tkáně při kolonoskopickém vyšetření, což většina lidí zná, protože je toto screeningové vyšetření, které postupují. A patolog se podíval do mikroskopu, uviděl tam nádorovou buňku a řekl: toto je nádor tlustého střeva. A všichni pacienti pak byli léčeni stejným způsobem,“ popisuje profesor.
Vývoj postupně ukázal, že to, co pod mikroskopem vypadá jako jedna choroba, může být ve skutečnosti větší množství chorob s jinými vlastnostmi.
„I když v mikroskopu vypadají ty nádory úplně stejně, tak se chovají úplně jinak, mají jiné vlastnosti. A proto už v té době před těmi třiceti lety vám část pacientů na té stejné léčbě měla dobrou léčebnou odpověď a dlouho přežívala. Část zemřela velice rychle a měla špatnou prognózu a část třeba měla vysokou toxicitu a ta léčba je významně poškozovala.“
Cílená léčba
Cílená léčba využívá precizní diagnostiky (zkoumá nádorové tkáně a popíše je z hlediska mikrobiologie) a na jejím základě pak vybere cílenou léčbu, která míří přímo na určité poškození v té nádorové buňce.
Ne každý je případ pro precizní medicínu
„My máme dnes řádově 100 až 200 těch cílených léků, které jsou na konkrétní poškození v tom nádorovém genomu, které máme k dispozici. A některé diagnózy mají těch poškození víc v těch genomech a některé méně. Takže u některých diagnóz máme větší pravděpodobnost, že najdeme něco, co bychom mohli cíleně léčit, než u jiných,“ říká profesor Slabý.
Mezi onemocnění, která mají větší pravděpodobnost cílené léčby, podle profesora patří například nádory plic, tlustého střeva, prsu či nádory žlučových cest.
Precizní medicína versus klasická chemoterapie
Podle profesora mělo před 30 lety pouze 30 procent pacientů pozitivní odezvu na chemoterapii, a přitom měla vysokou toxicitu pro lidský organismus. Naproti tomu u cílené léčby v rámci precizní onkologie je počet lidí, jejichž tělo odpoví pozitivně na léčbu, až 80 procent.
Dalším rozdílem je, že klasická chemoterapie toxicky zasáhne všechny buňky ve vašem těle, ne jenom ty nádorové. Oproti tomu precizní onkologie míří přímo na dané poškození v dané buňce. To je jeden z hlavních důvodů, proč precizní onkologickou léčbu zpravidla pacienti snášejí mnohem lépe než klasickou chemoterapii.
Jak dlouho musím na cílenou léčbu čekat
Dostupnost a rychlost zahájení léčby závisí přímo na typu konkrétního nádorového onemocnění a jestli je daný lék pro tento typ nádoru hrazen. Pokud není, musí o schválení lékař zažádat. Doba čekání je většinou do jednoho měsíce, vysvětluje profesor.
Precizní onkologie pro dětské pacienty
Fakultní nemocnice v Brně je jedním ze dvou komplexních dětských onkologických center v ČR, kde se mohou děti léčit pomocí cílené léčby. Ročně zde diagnostikují okolo 150 nových dětských pacientů. Česká centra pomáhají dětem i z okolních států, jako je Slovensko, Maďarsko, Rakousko nebo Slovinsko.
