Další ze série voličsky zajímavých senátních klání proběhne na Praze 12, kde se střetne úřadující a obhajující senátor Pavel Fischer s podnikatelkou, farmaceutkou Pynelopi Cimprichovou či Borisem Šťastným.
Dalšími kandidáty v tomto volebním obvodu jsou Eva Tylová (Piráti), Petr Hůla (SOCDEM) a Milan Urban (SPD).
Fischer, který po dobu šesti let působil v Senátu mimo politické kluby jako nezařazený, nyní obhajuje své senátní křeslo za TOP09, s podporou koalice SPOLU a hnutí STAN.
Cimprichová kandiduje za politické hnutí Švýcarská demokracie.
Boris Šťastný je bývalým poslancem za ODS a do senátních voleb jde za Motoristy s podporou ANO.
Fischerova vize bezpečnosti státu
Senátor Fischer působí v Senátu jako předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Je dlouhodobým kritikem čínského režimu jako bezpečnostní i ekonomické hrozby. Vystupuje a hlasuje jako konzervativní politik.
Klade důraz zejména na energetickou bezpečnost a soběstačnost. Uvádí také, že za klíčový považuje vývoj konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, k čemuž v Senátu podle Fischera probíhá řada neveřejných jednání.
„Se senátory jsme věnovali pozornost tomu, abychom měli příležitost získat informace z první ruky a nešířili dezinformace a zmatek. Naše jednání proto probíhala i v utajeném režimu,“ uvádí Fischer.
Senát na návrh Pavla Fischera v květnu 2023 podpořil budoucí vstup Ukrajiny do NATO.
V rámci své kandidatury na další volební období se věnuje spolupráci s obyvateli svého volebního obvodu. „Po celých šest let jsem se starosty i s občany ve svém volebním obvodu v intenzivním kontaktu. Zažili jsme spolu spoustu skvělých akcí, ale také náročné a tragické situace, třeba covid nebo požáry,“ uvádí senátor.
Popisuje své snahy o zastavení dražby Kunratického zámku, zamezení povolení pro splavnění řeky Berounky pro dopravu velkých nákladních lodí nebo otázku kriminality a nedodržování pravidel v tržnici SAPA. „Provázanost mezi obvodem a Parlamentem funguje. Občané vědí, že když potřebují, hledají podporu při jednání na úřadech nebo na ministerstvu, jsem tu pro ně,“ uvádí Fischer.
Přestavba systému podle Cimprichové
Cimprichová je dcerou řeckých rodičů, narodila se v Ostravě a pracuje v Praze. Vyjadřuje dlouhodobou nespokojenost s „řízením naší země“ a „se zdejší politickou kulturou“. Prosazuje změnu politického systému a stala se jednou z hlasitých kritiků vlivu farmaceutických firem v době „koronavirové krize“.
Cimprichová shrnuje své vize takto: „jasné zákony a rychlejší soudy, bezpečná hranice a silná armáda, svoboda bez cenzury nebo zdravé životní prostředí i kvalitní potraviny“.
Během takzvané koronavirové krize podle ní došlo k prohloubení nedůvěry ve farmaceutický systém. Na základě svých dřívějších zkušeností z práce pro ministerstvo zdravotnictví se obává, že rozhodující není odbornost, ale to, „co řekne strana a vláda“. Dění posledních let podle ní vedlo k velkému poklesu důvěry ve zdravotnický systém, a to i u lidí, kteří v něm pracují, uvedla v rozhovoru pro Svědomí národa.
Profesně se zabývá také procesy sledování bezpečnosti léčiv a upozorňuje na mezery v současném systému hlášení možných nežádoucích účinků. Zdravotnictví by se podle ní mělo zaměřit zejména na podporu prevence a zdravého životního stylu obyvatel ČR.
V rámci hnutí Švýcarská demokracie se snaží prosazovat decentralizaci státní správy po vzoru Švýcarska.
Chtěla by aktivně zabraňovat masové imigraci a podpořit deportaci „i ohrožených uprchlíků, pokud provedou těžký zločin“. Chtěla by zavést přímou volbu soudců a časově omezený mandát pro soudce. Vystupuje za „potravinovou nezávislost ČR“ a „pěstování bio plodin místo řepky na biopaliva“.
I když jednou z jejích vizí je silná armáda, měly by se dle Cimprichové snížit výdaje na obranu státu pod 1 % HDP (pozn. redakce – závazek zemí NATO je minimálně 2 %). Na druhou stranu, muži by dle ní měli absolvovat povinný vojenský výcvik na 3 měsíce a poté působit v domobraně se státní výzbrojí s opakovanými krátkými cvičeními každé dva roky.
Letošní senátní volby
Senátory se může letos stát 169 kandidátů, které registrační úřady k zářijovým volbám připustily. Počet kandidátů je nižší v porovnání s minulými volbami, což je dáno i častějšími koaličními nominacemi.
Před šesti lety ve třetině senátních obvodů, kde se bude hlasovat i nyní, si lidé mohli vybrat z 236 adeptů. Při posledních senátních volbách před dvěma lety kandidovalo už pouze 178 uchazečů.
V letošním roce se bude konat 1. kolo voleb do Senátu 20. a 21. září a druhé kolo o týden později. Jako obvykle půjde o obměnu jedné třetiny volebních obvodů, tj. 27 senátorských křesel s mandátem na šest let.
