Začlenit do zdí budov plastické klikaté vzory by mohlo pomoci s ochlazováním přehřátých staveb – a zároveň snížit množství tepla, které odrážejí zpět do okolí. Uvádí to studie, o níž informoval zpravodajský server The Guardian.
Budovy jsou v současnosti zodpovědné za přibližně 40 procent celosvětové spotřeby energie a podílejí se více než třetinou na celosvětových emisích oxidu uhličitého. Značná část této energie pochází z klimatizace.
Používání klimatizace prudce roste s tím, jak se svět otepluje a jak se zvyšuje počet lidí, kteří si ji mohou dovolit. Emise skleníkových plynů z chlazení by se mohly do roku 2050 více než ztrojnásobit, napsal server NewScientist. Mnoho vědeckých týmů se proto snaží zkoumat možnosti, jak pasivně řešit chlazení, které by tak nebylo závislé na spotřebě energie.
Výzkumný tým pod vedením Qilonga Chenga z Columbijské univerzity v New Yorku vyvinul slibné řešení, které by mohlo pomoci snížit spotřebu energie tím, že přesměruje sluneční energii mimo budovu.
Chengův tým navrhl konstrukci stěny s klikatým vzorem, která může snížit povrchovou teplotu budovy až o tři stupně Celsia ve srovnání s plochými stěnami, aniž by spotřebovala jakoukoli energii. „S takovou konstrukcí můžeme mít chladnější budovy,“ řekl Cheng. „A můžeme tak snížit spotřebu energie na chlazení.“
Konstrukci tvoří stěny s řadou výstupků, které při bočním pohledu vytvářejí klikatý tvar – jako by někdo vzal schody a otočil je naležato. Tato konfigurace využívá radiačního chlazení – pasivní chladicí strategie, která odráží sluneční světlo. Radiační chlazení si v posledním desetiletí získalo pozornost jako energeticky účinný způsob snižování nároků na klimatizaci.
Aby své řešení otestovali, postavili vědci z Chengova týmu metr vysoký model s klikatým i rovným povrchem. Když ho v létě umístili venku v New Jersey, klikatý povrch byl za 24 hodin v průměru o dva stupně Celsia chladnější než rovný povrch a o tři stupně chladnější v době od 13:00 do 14:00.
Podle Chenga je k dispozici řada levných materiálů, které by na tyto ochlazující stěny bylo možné použít. A šlo by také modernizovat stávající budovy, kdyby se přidaly vlnité panely.
Účinek ochlazování interiéru se bude lišit v závislosti na dalších faktorech, jako je velikost oken budovy, ale podle simulací by mohl dosáhnout až dvou stupňů Celsia. To by snížilo spotřebu energie potřebné na chlazení až o čtvrtinu.
Klikaté chladicí stěny by byly vhodné pouze pro teplejší podnebí, protože v chladnějších oblastech by v zimě zvyšovaly potřebu vytápění. Cheng a jeho kolegové ale navrhli i konstrukci s výklopnými „žebry“, které by bylo možné vysunout a sklopit podle toho, jestli je třeba teplo absorbovat, nebo odrážet.
