Fanfárou k Roku české hudby zahájil svůj koncert Štěpán Rak na zámečku v Petrkově, v den výročí narození hudebního velikána Antonína Dvořáka, 8. září 1841.
Na zámečku v Petrkově u Havlíčkova Brodu se v neděli 8. září opět sešli příznivci literárního umění Bohuslava Reynka a Suzanne Rénaud. PhDr. Lucie Tučková, PhD., přivedla delegaci z Auvergne, z kraje ve Francii, podobného Vysočině. Francouzští návštěvníci ze Spolku přátel Henriho Pourrata si prohlédli zahradu i zámeček, na kterém probíhá malá výstavka obrázků z Auvergne i fotografií vztahujících se ke spisovateli Pourratovi, autorovi Kašpara z hor, jenž v tom kraji žil a tvořil.
Lucie Tučková, spisovatelka a romanistka zabývající se česko-francouzskými literárními vztahy 20. století, která je v současnosti vedoucí kulturního projektu Petrkov, předala malé dárky hostům z Francie, kteří přijeli navštívit místo, kde žila jejich rodačka, francouzská básnířka Suzanne Rénaud.
Co měl Bohuslav Reynek společného s Pourratem? Nebylo to nic menšího než překlady jeho děl do českého jazyka, které však uskutečnil jeho syn Jiří Reynek.
Po procházce hlubokou zahradou se návštěvníci usadili v horním patře zámečku ke sledování kulturního programu.
Štěpán Rak, český kytarista, skladatel a pedagog, profesor pražské AMU, usedl se svým nástrojem na židli a zahájil představení fanfárami k Roku české hudby. Sdělil českým i francouzským návštěvníkům, že měl vždy rád Hugův román Zvoník od Matky Boží, a složil k němu hudbu Esmeralda a Quasimodo. Tím zahájil koncert, na němž dále hrál španělské romance původem z Francie, šansony o růži a další nezapomenutelné melodie. Na závěr zahrál Vzpomínku na Prahu podle básně Vítězslava Nezvala, kterou složil na motivy Smetanovy hudby.
Než dohrál, vzpomenul nedělní výročí narození Antonína Dvořáka, 8. září 1841.
Štěpán Rak se snaží vypracovat kompletní metodiku kytarové hry. Jeho největší přínos spočívá v rozvinutí techniky tzv. pětiprsté hry (tato technika je známá pod názvem Rakovo tremolo). Během mezinárodní spolupráce s ostatními pedagogy se tato technika prosazuje i v zahraničí.
Hosté z hornatého kraje dovezli ochutnávku tamních sýrů a šunky, kterou rozprostřeli na stolech v zahradě. Zmínili, že naše Vysočina je sice podobná jejich kraji, ale nemá tak vysoké vršky a modravé kopce v dáli. Podařilo se jim během putování zhlédnout i výstavu Jana Zrzavého v galerii 8smička v Humpolci a byli nadšeni, že i tento český umělec měl dlouhodobý vztah k jejich vlasti.
