Ondřej Horecký

11. 9. 2024

České teplárny jsou připraveny na výrazný pokles venkovních teplot o víkendu a zahájení topné sezony. Některé začnou roztápět soustavu již ve čtvrtek 12. září. Očekává se, že centrální dodávky tepla začnou nejdříve v Karlovarském kraji a ve výše položených oblastech.

Ostatní teplárny se budou přidávat podle aktuální situace buď celodenní dodávkou tepla pro vytápění, nebo ranním a večerním přitápěním, podle lokálních klimatických podmínek, oznámilo Teplárenské sdružení v tiskové zprávě.

„Teplárny jsou po létě tradičně připravené na novou topnou sezonu, která se letos přihlásila mimořádným ochlazením. Aby v září spadla během několika dnů průměrná denní teplota o 15 stupňů, je naprosto výjimečné. Jde vlastně o teplotní skok z tropického léta do poloviny října,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Jiří Vecka.

S očekávaným extrémně deštivým víkendem předpovídají meteorologové pokles nočních teplot pod 10 °C, přičemž průměrné denní teploty nemají přesáhnout 12 °C.

Otopné období začíná podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu 1. září a trvá do 31. května následujícího roku. Teplárny musí začít dodávat teplo, pokud průměrná denní teplota klesne dva po sobě jdoucí dny pod 13 °C a následující den se neočekává vzestup teplot.

Dodávky tepla jsou přerušeny nebo ukončeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad 13 °C ve dvou po sobě následujících dnech a nečeká se snížení teploty.

Podobné chladné září bylo jen v letech 2010, 2015 a 2017, uvádí Teplárenské sdružení. Naopak velmi příznivé počasí vládlo vloni, kdy se začalo topit až v polovině října. V průměru se v Česku začíná centrálně vytápět kolem 17. září.

Související témata

Přečtěte si také

Dokud trvá válka na Ukrajině, nejsou ruské suroviny pro Česko tématem, řekl Macinka

Macinka dnes od českých novinářů dostal otázku týkající se výroku belgického premiéra Barta De Wevera, který se o víkendu vyslovil pro ukončení války na Ukrajině a pro normalizaci vztahů s Ruskem s cílem znovu získat přístup k levným surovinám.

Rozmarýn místo chemie. Čeští vědci vyvinuli nový způsob ochrany obilí před škůdci

Ekologické zemědělské systémy, ale i konvenční zemědělství mohou podle nového výzkumu začít aplikovat rostlinný olej z rozmarýnu a jeho esenciální látky, které obilí ochrání proti škůdcům.

Bývalý eurokomisař Ján Figeľ: Skutečná cesta k míru, která přesahuje válku na Ukrajině

Je logické a bolestně zřejmé, že začít válku je vždy snazší a rychlejší, než ji ukončit. Potvrzují to vnitřní i válečné konflikty na Ukrajině, v Gaze, Íránu a na celém Blízkém východě...

Patoložka Ute Krügerová, spoluautorka knihy o 57 případech úmrtí po očkování proti covidu-19, navštívila Prahu

V pátek vystoupila v Praze patoložka, která je spoluautorkou knihy Geimpft - gestorben (Očkovaný - mrtvý), která nese podnázev Histopatologický atlas poškození způsobených očkováním proti koronaviru.

Skončil kvůli válce ráj v Dubaji? Škody po útocích či hrozby se kvůli panice nesmějí ani natáčet

Od začátku války Írán vyslal na území Spojených arabských emirátů přes 1 700 dronů a balistických raket. Za jejich natáčení hrozí v SAE odnětí svobody a velké pokuty.

Evropa musí reagovat cíleně na energetickou krizi, uvedla von der Leyenová v dopise lídrům EU

Reakce Evropy na narušení dodávek ropy a plynu a prudký nárůst cen energií kvůli válce na Blízkém východě musí být podle předsedkyně Evropského parlamentu dočasná a cílená.

Čínský vůdce Si Ťin-pching za potlesku přítomných přichází na závěrečné zasedání čínského parlamentu, Všečínského shromáždění lidových zástupců, do Velké síně lidu v Pekingu 11. března 2024. (Kevin Frayer /Getty Images)
Čína přijímá kontroverzní zákon o „etnické jednotě“ – s dopady i v zahraničí

Peking přijal zákon o „etnické jednotě“ země. Mandarínština má být povinným jazykem ve vzdělávacím systému a bude se podporovat také na veřejných místech.

Kumari: Tradice Nepálu, kde dítě ztělesňuje bohyni

Tradice Kumari v Nepálu: mladá dívka je považována za živoucí vtělení bohyně. Jak se vybírá, jak žije a jakou roli hraje v nepálské kultuře.

S válečnými slony přes Alpy? Nový nález ze Španělska vyvolává otázky

Podle historických zpráv vytáhl roku 218 př. n. l. Kartágec jménem Hannibal s 30 000 vojáky a 37 slony přes Alpy na Řím. Dodnes je tento vojenský čin považován zároveň za epický i za sotva uvěřitelný. Nález ze Španělska však naznačuje, že lidské odhodlání zřejmě nezná hranic. Kdo si ještě alespoň matně vybavuje hodiny dějepisu, […]