Úzkospektrální antibiotikum působí na škodlivé bakterie, které se podílejí na závažných onemocněních dásní a jsou spojeny se systémovými onemocněními, jako jsou srdeční choroby a Alzheimerova choroba.
Vědci objevili nové antibiotikum, které působí na hlavního viníka onemocnění dásní.
V srpnové studii publikované v časopise Journal of Oral Microbiology FP-100 vědci na myších zjistili, že úzkoprofilové antibiotikum eliminuje špatné bakterie zvané Fusobacterium nucleatum – aniž by poškodilo prospěšné bakterie – a významně snižuje úbytek kostní hmoty, který byl důsledkem tohoto onemocnění.
„Tento typ černobílých dat se téměř nikdy nevyskytuje,“ uvedl v tiskové zprávě dr. Alpdogan Kantarci, vedoucí vědecký pracovník společnosti ADA Forsyth a hlavní autor studie.
Pokud je tento cílený přístup u lidí účinný, může zlepšit zdraví ústní dutiny a pomoci zabránit šíření onemocnění dásní mimo ústa. Odborníci však upozorňují, že testy na lidech jsou zatím v nedohlednu.
Hlavní viník
Bylo zjištěno několik druhů bakterií, které iniciují a způsobují progresi onemocnění dásní, přičemž F. nucleatum je jedním z nejčastějších původců těchto onemocnění. Se zhoršujícím se zánětem dásní se také zvyšuje počet F. nucleatum spolu s dalšími škodlivými bakteriemi.
V ústech vytváří F. nucleatum zubní biofilmy, což je vrstva slizovitého bakteriálního povlaku na zubech. Napadá buňky dásní a oslabuje imunitní systém, což podporuje bakteriální invazi a onemocnění dásní.
Podle Kantarciho se F. nucleatum může také skrývat uvnitř imunitních buněk, které fungují jako trojští koně a přenášejí bakterie do vzdálených orgánů. Některé studie proto naznačují, že bakterie mohou souviset s rozvojem chronických onemocnění, včetně srdečních chorob, Alzheimerovy choroby a rakoviny tlustého střeva.
Cílený přístup
Úzkospektrální antibiotikum FP-100 může být podle vědců účinné při léčbě parodontózy, aniž by poškodilo prospěšné bakterie.
Parodontitida, závažné onemocnění dásní, vzniká, když neléčený zánět způsobuje hromadění bakterií mezi dásněmi a zuby, postihuje kořeny zubů a okolní kost a nakonec vede ke ztrátě zubů.
Onemocnění dásní není vyléčitelné, ale lze je zvládnout pomocí správné ústní hygieny, hloubkového čištění kořenů a v závažných případech i chirurgickým zákrokem. Zubní lékaři někdy předepisují antibiotika jako doplněk mechanické léčby.
K doplnění léčby se obvykle používají širokospektrá antibiotika, jako je amoxicilin, uvedl pro Epoch Times dr. Pierluigi Balice, certifikovaný parodontolog z Newton Dental Associates v Massachusetts.
Širokospektrá antibiotika však zabíjejí jak škodlivé, tak prospěšné bakterie, uvedl pro Epoch Times dr. Jason Cellars, zubní lékař ve společnosti Seacliff Dental.
„Antibiotika jsou v podstatě rizikovým faktorem oportunních patogenních infekcí,“ řekl deníku Epoch Times Sean Gibbons, docent z Institute for Systems Biology.
Ve studii vědci testovali FP-100 na kultivovaných bakteriích a myších s vyvolaným onemocněním dásní.
FP-100 významně snížil výskyt F. nucleatum v bakteriální kultuře. V nízkých dávkách dokázal F. nucleatum usmrtit, aniž by významně ovlivnil ostatní mikroby v ústech. Vysoké dávky FP-100 způsobily druhý den významnou změnu celkového složení mikrobů.
U myší léčených přípravkem FP-100 nebyly zjištěny žádné kolonie F. nucleatum ve srovnání s kontrolními myšmi, kde byly v každém vzorku kolonie zjištěny. Vykazovaly také menší úbytek kostní hmoty a zánět než kontrolní skupina, což naznačuje, že cílené působení na F. nucleatum může účinně omezit onemocnění dásní.
Slibné, však prozatím předčasné
Vědci zdůraznili, že cílená eliminace F. nucleatum by mohla narušit vazbu mezi ústními a systémovými chorobami a potenciálně snížit riziko onemocnění, jako je rakovina tlustého střeva a konečníku.
Odborníci však nabádají k opatrnosti.
Ačkoli je koncepce studie založena na důkladných vědeckých úvahách, je důležité poznamenat, že výzkum je v současné době založen na zvířecím modelu, což představuje nízkou úroveň vědeckých důkazů, uvedl Balice. „Podobné přístupy zaměřené na konkrétní bakterie byly v minulosti zkoumány v několika mikrobiologických studiích, aniž by vedly ke klinickému využití,“ poznamenal. „I když doufám, že se tato studie může promítnout do využití u lidí, zůstávám opatrný.“
„Neexistuje jediný zvířecí model, který by napodoboval všechny charakteristiky lidské parodontitidy a její tkáňové architektury nebo hojení,“ uvádí se ve studii o léčbě parodontitidy z roku 2024.
Balice uvedl, že cílená antimikrobiální léčiva nejsou v klinické praxi často používána kvůli omezeným důkazům při testování v randomizovaných klinických studiích na lidech.
Balice uvedl, že současné výsledky neopravňují k použití antibiotik u parodontitidy.
Hlavním problémem parodontitidy je, že zánět a onemocnění způsobuje množství negativních bakterií a fyzický plak, řekl Cellar. Odstranění jednoho kmene škodlivých bakterií problém nevyřeší, protože na jeho místo jednoduše nastoupí jiné bakterie, které budou v procesu onemocnění pokračovat, poznamenal.
„[Parodontitida] je chronické dlouhodobé onemocnění, což ztěžuje její studium, protože výsledky léčby je třeba sledovat v průběhu let, a ne měsíců nebo týdnů,“ dodal Cellar.
Studie sice ukázala, že FP-100 neovlivňuje původní mikrobiom, ale „většina antibiotik s úzkým spektrem působí na podskupinu komenzálů“, řekl Gibbons a dodal, že superúzká antimikrobiální léčiva bývá obtížnější najít a vyvinout.
Mezi další nově se objevující způsoby léčby parodontitidy patří rostlinné extrakty, probiotika a léky, které utlumují imunitní systém.
–ete–
