V posledních 20 letech se čínská centrální banka nákupu těchto dluhopisů na sekundárním trhu vyhýbala, s výjimkou roku 2007, kdy se čínský akciový trh propadl.
Čínská lidová banka (PBOC), centrální banka Číny, uvedla, že zakoupila speciální státní dluhopisy od primárních obchodníků v hodnotě přibližně 1,3 bilionu korun. Ekonomové tvrdí, že tento krok odráží výzvy, kterým komunistický režim čelí, neboť investoři a banky považují tyto dluhopisy za bezpečnější alternativu v době klesající ekonomiky.
PBOC uvedla, že 29. srpna zakoupila speciální vládní dluhopisy od primárních obchodníků v rámci operací na otevřeném trhu, včetně dluhopisů s 10letou splatností v hodnotě 6,9 miliardy korun a dluhopisů s 15letou splatností v hodnotě 2,3 miliard korun.
PBOC také na svých oficiálních webových stránkách přidala sekci „Oznámení o obchodování s vládními dluhopisy na otevřeném trhu“, což naznačuje, že nákup vládních dluhopisů by se mohl stát běžnou praxí.
Podle čínských bankovních zákonů nemá centrální banka povoleno přímo nakupovat státní dluhopisy na primárním trhu. Legislativa však nezakazuje nákup a prodej státních dluhopisů na otevřeném trhu prostřednictvím primárních obchodníků nebo na obchodování na sekundárním trhu.
„Primární obchodníky představují některé státem vlastněné banky a investiční fondy, které mají přímý kontakt s centrální bankou,“ řekl Davy J. Wong, čínsko-americký ekonom, deníku Epoch Times.
Sun Kchuo-hsiang, profesor mezinárodních vztahů a obchodu na univerzitě Nanhua na Tchaj-wanu, sdělil deníku Epoch Times: „Na primárním trhu se obchoduje s finančními nástroji, jako jsou akcie a dluhopisy, které jsou vydávány poprvé, a prostředky přímo putují k emitentovi.“
Sun dodal: „Primární obchodníci mají na trhu zvláštní postavení a mohou se přímo účastnit vydávání vládních dluhopisů na primárním trhu a provádět transakce s centrální bankou. Tímto způsobem může centrální banka účinně ovlivňovat tržní úrokové sazby a likviditu.“
V posledních 20 letech se PBOC vyhýbala nákupu takových dluhopisů na sekundárním trhu, kromě roku 2007, kdy čínský akciový trh zaznamenal výrazný pokles. Tehdy centrální banka zakoupila speciální vládní dluhopisy na sekundárním trhu v hodnotě 4,8 bilionu korun.
Sun prohlásil: „Transakce na sekundárním trhu nezahrnují tok finančních prostředků směrem k emitentovi, ale místo toho obíhají mezi investory.“
Wong konstatoval, že „sekundární trh je obecně ekvivalentem obecného soukromého trhu, kde mohou běžní lidé nakupovat a prodávat dluhopisy“.
Sun poukázal na to, že tak rozsáhlý nákup dluhopisů ze strany PBOC upozorňuje na závažné problémy čínské ekonomiky.
„Za prvé, slabý hospodářský růst a slábnoucí investiční poptávka přiměly centrální banku k agresivnější měnové politice,“ uvedl Sun. „Za druhé, investoři vyhledávají aktiva, což vede k prudkému poklesu výnosů dlouhodobých dluhopisů, což ukazuje na nedostatek důvěry na trhu. Za třetí, úroveň zadlužení centrálních a místních vlád je vysoká a prostor pro fiskální politiku je omezený, což nutí centrální banku podporovat ekonomiku prostřednictvím měnové politiky.“
Sun uvedl, že rozsáhlý nákup státních dluhopisů centrální bankou „může zmírnit tlak na likviditu na trhu. Negativním dopadem však je, že investoři si budou myslet, že centrální banka při řešení ekonomických problémů příliš spoléhá na tisk peněz, a budou se obávat budoucích inflačních rizik a znehodnocení měny”.
Varoval, že to „oslabí důvěru v aktiva denominovaná v RMB (měnový systém v Číně) a povede to k odlivu kapitálu a tržní nestabilitě”.
Tisk peněz, refinancování dluhů
Wong uvedl, že nákup dluhopisů v hodnotě přibližně 9,1 miliard korun ve ze strany PBOC je přípravou na refinancování vládních dluhopisů, protože „od primárních obchodníků a komerčních bank vykupuje vládní dluhopisy, které se blíží splatnosti, a poskytuje tyto prostředky komerčním bankám”.
Ministerstvo financí pak „vydá dluhopisy v odpovídající částce. Jakmile komerční banky obdrží 400 miliard jüanů (přibližně 9,1 miliardy korun) od centrální banky, použijí tyto prostředky na nákup nových dluhopisů od ministerstva financí”, vysvětlil.
Mezitím oficiální média Komunistické strany Číny popírají, že nákup PBOC je kvantitativním uvolňováním nebo monetizací čínského fiskálního deficitu. Kvantitativní uvolňování je forma měnové politiky, při které centrální banka nakupuje cenné papíry na otevřeném trhu, aby snížila úrokové sazby a zvýšila nabídku peněz, což může vést k vyšší inflaci.
Zaměstnanec banky počítá bankovky v hodnotě 100 jüanů u bankovní přepážky v Nan-tchungu ve východočínské provincii Ťiang-su 13. června 2023. STR/AFP prostřednictvím Getty Images
Sun uvedl, že nákup státních dluhopisů centrální bankou lze považovat za „tisk peněz, protože nakupuje aktiva zvyšováním peněžní zásoby, což představuje součást měnové politiky“.
„Vydávání dluhopisů se rovná tištění peněz, protože všechny dluhopisy odkoupí centrální banka a komerční banky,“ doplnil.
Wong měl obdobný názor: „Jedná se čistě o operaci refinancování dluhů. Taková situace se vyskytuje pouze v komunistické Číně, kde je nezbytné neustále vydávat státní dluhopisy, aby se splácely staré dluhy a následně vydávaly nové.“
Wong dodal: „Čím vyšší je celková částka státních dluhopisů vydaných Ministerstvem financí, tím horší je ekonomická situace a fiskální stav.“
Henry Wu, ekonom na Tchaj-wanu, uvedl: „Ministerstvo financí, které rozhoduje o vydávání státních dluhopisů, a centrální banka, která tiskne peníze, jsou obě pod kontrolou Komunistické strany. To vede k situaci, kdy bez ohledu na hodnotu státních dluhopisů, které ministerstvo financí chce vydat, musí centrální banka pokrýt náklady. Výsledkem je neomezené tisknutí peněz bez hodnoty.“
Na této zprávě se podílel Luo Ja.
