Tento dokumentární film oživuje dávno mrtvou čínskou legendu.
Dokument připomíná 50. výročí jednoho z největších archeologických nálezů na světě: 8 000 detailně propracovaných figur terakotových bojovníků v životní velikosti, ukrytých pod obrovskými kopci trávy a bláta, které tiše střeží jednu z historicky nejvýznamnějších čínských hrobek.
Režisér James Tovell začíná dokument úchvatným, sluncem ozářeným, mimořádně dlouhým záběrem Velké čínské zdi. Pro milovníky čínské kultury, tradic a historie nebudou úvodní věty vypravěče (Jing Lusi) ničím jiným než strhujícím poslechem. Vypráví o době před 2 200 lety, kdy císař Čchin Š‘ Chuang-ti bezprecedentním dobytím všech šesti čínských království vytvořil národ, který dnes známe jako Čínu. Na ochranu své říše vybudoval Velkou čínskou zeď a nařídil stavbu velkolepé hrobky pro svůj posmrtný život. Dále uvádí: „Po jeho smrti se však dynastie Čchin zhroutila v chaosu a občanské válce a místo jeho velkolepé hrobky zmizelo z historie.“ Tovellův úvodní záběr zmizí do černa.
Tovell začíná příběh v roce 1974 v provincii Shaanxi. Několik zemědělců najde při kopání studny poblíž hory Li v Xi’anu něco podivného. Přivolají mladého archeologa, který matně obeznámený s historií regionu nedokáže ovládnout své nadšení. Pod Huangdiho obřím mauzoleem, rozkládajícím se na neuvěřitelných 19 kilometrech čtverečních, objeví první postavu bojovníka.
S čínskými herci Tovell rekonstruuje příběhy starověkého království plného zrad, palácových intrik, vzpour a jednoho převratu za druhým. Ty jsou prokládány současnými objevy hrobů v hrobce. Záběry současných odborníků, kteří s artefakty nakládají s dechberoucí pečlivostí, se mísí se záběry z vykopávek ze 70. let 20. století z archivů BBC, ITN, Fox News a WTTG.
Čchinský historik Hui Ming Tak Ted říká, že císař nechal postavit terakotové vojáky, aby ho střežili, zároveň v nich ale viděl akrobaty, kteří ho měli bavit, i služebnictvo, které mu mělo sloužit, s vozy a koňmi. Jeho hrobka byla celým „světem z terakoty … aby mu vládl na věky. Chuej Ming přirovnává rozlohu místa k ploše o velikosti Manhattanu. Fascinující je, že každý bojovník nese výrazné rysy tváře a osobnosti. Jeden z restaurátorů se považuje za „lékaře relikvií“, který vrací skloněné postavy k životu, aby se mohly vrátit a znovu se připojit ke své armádě.
Proč se království, které vybudovalo tak velkolepé dědictví, tak rychle zhroutilo? Starší archeolog Li Janice Xiuzhen vysvětluje, že postavy nebyly nalezeny vzpřímené nebo neporušené, ale rozbité. Když se objeví důkaz o rozsáhlém bezohledném ničení, vědci se vydají na dlouhou trať, aby zjistili, kdo a proč místo zničil. Zkoumají záhadu knížecího bojovníka, který byl královsky pohřben v nedaleké hrobce, obklopen něčím, co v té době muselo být pokladem.
Říše zbavené lidskosti
Před těmito vykopávkami pocházely všechny dějiny o dynastii Čchin z 2 000 let starého textu Š‘-ťi. Jeho autorem je z velké části Sima Qian a líčí Huangdiho život a smrt, ale kombinuje historii a epické drama. Historici studující artefakty z vykopávek tak musí oddělit Qianova fakta od jeho fikce.
Tovell používá detailní záběry na vykopávače, který jemně rozhrnuje měkkou hlínu, chrání střepy v potravinové fólii a odhaluje část obličeje, končetiny nebo trupu terakotového bojovníka, zatímco němé sochy začínají vyprávět svůj příběh. Restaurování je pečlivé. Poskládat až 400 rozptýlených fragmentů, aby bylo možné znovu sestavit jednoho válečníka, může trvat roky; z 8 000 kusů bylo znovu sestaveno pouze 1 200.
Archeologové, forenzní vědci, antropologové, inženýři a restaurátoři projevují hlubokou úctu k historii a jsou naprosto otevření tomu, jakou minulost objeví, ať už zahanbující, nebo úctyhodnou. Tovell to opakuje s nesouhlasnou notou. Místo bylo nazýváno osmým divem světa, ale jeden z odborníků upřesňuje, že šlo také o obří místo činu. Kovová pouta naznačují, že Huangdi v rámci svého projektu sebeoslavování násilně povolal 700 000 odsouzenců jako otrockou pracovní sílu a řemeslníky z celé Číny. Jak ale forenzní vědci dávají dohromady příběh sebedestruktivního násilí, který obklopil mocí opojenou dynastii, vycházejí najevo ještě horší věci.
Jeden z odborníků připouští, že Huangdi možná sjednotil Čínu a dal jí jméno, ale jeho království, které mělo přetrvat 10 000 generací, stálo sotva 15 let po jeho smrti. Š‘-ťi uvádí, že rod Čchin padl, protože „vládl bez lidskosti a spravedlnosti“.
S ironií, kterou dnešní KS Číny pravděpodobně nezná, paní Lusi říká, že první císař tolik lpěl na slavném posmrtném životě, že se neobtěžoval jmenovat nástupce v tomto životě. Odmlčí se a pak strašidelně dodá: „Je to nebezpečí, když má jeden člověk v rukou příliš mnoho moci.“
Film Tajemství terakotových válečníků (v angličtině a v čínštině s titulky) si můžete pustit na Netflixu.
Tajemství terakotových válečníků
Režisér dokumentárního filmu: James Tovell
Filmový rating MPAA: PG-13
Délka: 1 hodina a 17 minut
Datum vydání: 12. června 2024
Hodnocení: 4 hvězdičky z 5
–ete–
