Každé čtvrté dítě má v České republice odklad nástupu do školy, uveřejnila Česká školní inspekce (ČŠI). To je pětkrát více než v jiných evropských zemích. Odklady přeplňují školky a stát stojí více peněz. To a více by měla změnit odkladová novela, kterou připravil tým pod vedením poslance TOP 09 Pavla Klímy.
Cílem návrhu zákona je podle poslanců zejména výrazně omezit odklady povinné školní docházky, zrušit přípravné třídy základní školy, omezit opakování ročníků žáky a stanovit, že výsledky vzdělávání žáka v prvním a druhém ročníku se hodnotí slovně.
„Česká republika se již řadu let potýká s vysokým podílem dětí, kterým je odložena povinná školní docházka. Tento podíl výrazně převyšuje průměr ostatních evropských zemí, dlouhodobě dosahuje hodnot přes 20 % a v posledních letech se dokonce blíží 25 %,“ uvádí ČŠI.
Na vysoký počet dětí s odkladem v Česku upozorňují odborníci dlouhodobě. Například v minulém školním roce bylo v ČR podle ČŠI v prvním ročníku základních škol žáků starších šesti let z populace sedmiletých 24,2 procenta, ve školním roce 2017/2018 to bylo 20,6 procenta a o rok později 22,7 procenta. Kvůli vysokému počtu dětí s odkladem, které zůstávají v mateřských školách, se snižuje dostupnost předškolního vzdělávání pro mladší děti ve věku od tří let, uvedla inspekce.
Mezi nejčastější důvody odkladů patří podle ČŠI celková nezralost, na druhém místě logopedické vady a poruchy řeči a celkový opožděný vývoj řeči. „Obecně bude za částí žádostí o odklad také snaha rodičů usnadnit dítěti začátek vzdělávání,“ uvedla inspekce.
Skupina poslanců napříč koaličními stranami pracovala celý rok na správném uchopení tohoto problému a vypracovala odkladovou novelu.
„Pečlivě jsme se zabývali tím, jak odklady systémově uchopit. Opatření jsou potřebná pro školky, školy i poradny. Jsme jediná země s tak vysokou odkladovostí. Novelu podepsalo všech sedm politických stran, máme ambici, aby novela prošla během tohoto volebního období a mohla začít platit v roce 2025,“ řekl na úvod Pavel Klíma na tiskové konferenci.
Podle něj je jeden z důležitých faktorů pro změnu současného systému odkladů sociální a výchovný.
„Pro mě je nejdůležitějším bodem ten výchovný. Do stejných tříd se najednou dostávají děti, které jsou vývojově na jiných úrovních. Na prvním stupni není sice tento problém tak markantní, začne být ale patrný na stupni druhém a na střední škole. Děti v 9. třídě mají najednou o hlavu vyšší spolužáky s docela jinými zájmy. Nehledě na to, že pokud je dítě vývojově napřed, dá se předpokládat, že zvládá i lépe látku. V hodinách se proto může nudit a i kvůli tomu se pak setkáváme s mnoha výchovnými problémy.
Další rozměr je samozřejmě finanční. I přes fakt, že dítě má do školy nastoupit, stále platíme za rok docházky do školky navíc,“ uvedl na svém facebookovém profilu již v únoru Pavel Klíma.
Podle poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS) by zavedení novely mělo uvolnit přeplněné mateřské školky a ušetřit až pět miliard korun za rychlejší vstup na trh práce.
„Je potřeba zkrátit čas, který lidé tráví ve škole, to podpoří pracovní trh. Zároveň jedním ze zásadních vedlejších efektů je to, že školky jsou plné šestiletých dětí a tam je potřeba udělat prostor pro nejmladší a školkám tak ulevit,“ míní Zajíčková.
Odklady budou stále dostupné, ale jen ve výjimečných případech a na základě doporučení odborného lékaře, klinického psychologa nebo školského poradenského zařízení. Pokud bude dítěti odklad odsouhlasen, poradna bude muset navrhnout doporučení pro individuální vzdělávací plán. Další změnou, kterou novela přináší, je povinnost mateřských škol předávat školám výsledky pedagogického diagnostikování a vyhodnocení poskytovaných podpůrných opatření.
Pokud návrh projde sněmovnou a schválí ji prezident, měla by platit od roku 2027.
