Švédská královská akademie věd udělila letošní cenu Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za rok 2024 Daronu Acemogluovi původem z Turecka, Britovi Simonu Johnsonovi a Američanovi Jamesi A. Robinsonovi „za studie o tom, jak se utvářejí instituce a jak ovlivňují prosperitu“.
Podle vyjádření akademie letošní laureáti prokázali význam společenských institucí na prosperitu země. Společnosti se špatným právním řádem a institucemi, které vykořisťují obyvatelstvo, negenerují růst ani změny k lepšímu, uvádí akademie. Výzkum laureátů nám pomáhá pochopit, proč tomu tak je, dodává.
„Jedním z vysvětlení rozdílů v prosperitě zemí jsou společenské instituce, které byly zavedeny během kolonizace. V zemích, které byly v době kolonizace chudé, byly často zavedeny inkluzivní instituce, což časem vedlo k všeobecnému blahobytu obyvatelstva. To je důležitý důvod, proč bývalé kolonie, které byly kdysi bohaté, jsou nyní chudé, a naopak,“ uvádí akademie.
57-letý Daron Acemoglu se narodil v Istanbulu v Turecku. Doktorát získal v roce 1992 na London School of Economics and Political Science ve Velké Británii a současně působí jako profesor na Massachusettském technologickém institutu v Cambridgi v USA.
Simon Johnson se narodil 1963 v Sheffieldu ve Velké Británii. Doktorandský titul získal na stejné místě jako Acemoglu a působí zde také jako profesor.
64-letý James A. Robinson vystudoval Yaleovu univerzitu v New Havenu v americkém státě Connecticut a v současné době působí jako profesor na Chicagské univerzitě.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
V loňském roce Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Stala se teprve třetí ženou, která toto ocenění obdržela.
Laureáti si mezi sebe rozdělí finanční odměnu 11 milionů švédských korun (24,5 milionu Kč).
S využitím zprávy ČTK.
