Premiér Mitsotakis označil porodnost s hodnotou 1,3, jednu z nejnižších v Evropě, za „národní hrozbu“.
Řecko plánuje do roku 2035 investovat 20 miliard eur do pobídek zaměřených na zastavení poklesu populace.
S porodností s hodnotou 1,3 – což je jedna z nejnižších v Evropě a daleko pod úrovní 2,1 potřebnou pro udržení stabilní populace – čelí země výrazné demografické krizi.
Národní demografický akční plán, který vytyčuje desetileté pobídky k zastavení poklesu, byl formálně představen 30. září vládě na zasedání kabinetu.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis dříve označil situaci v zemi za „národní hrozbu“ a „časovanou bombu“ pro důchody.
Na pobídky pro páry, aby měly děti, bude vynaloženo 20 miliard eur. Týká se to peněžních dávek, poukázek na péči o děti a daňových úlev, uvedlo řecké ministerstvo pro rodinu.
„Statistiky a prognózy jsou znepokojivé“
Ministryně pro rodinu a sociální soudržnost Sofia Zacharakiová představila plán 2. října.
„Statistiky a prognózní modely jsou znepokojivé, všichni tak musíme vydat dodatečné úsilí, abychom to překonali,“ prohlásila.
„Konečným cílem je zlepšení životní úrovně.“
Řecko, často označované jako kolébka západní civilizace, čelí závažným ekonomickým a společenským výzvám.
Země si prožila devastující dluhovou krizi, která vedla k desetileté politice úspor, ekonomickým potížím a sociálnímu neklidu. Tisíce mladých Řeků opustily zemi při hledání lepších příležitostí v zahraničí, a ti, kteří zůstali, si často nemohou dovolit bydlení kvůli raketově rostoucím cenám nemovitostí.
V červenci mělo Řecko druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti v EU, která dosáhla 9,9 procenta (Španělsko mělo míru 11,9 procenta), podle údajů Eurostatu. A podle dat publikovaných výzkumným oddělením Statista v září mělo Řecko druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí (ve věku 15 až 24 let) v EU v dubnu 2023, která činila 27,7 procenta.
Průměrná měsíční mzda ve výši 1 175 eur (přibližně 29 700 kč) je o 20 procent nižší než před 15 lety, uvádějí údaje ministerstva práce.
Jedno narození na dvě úmrtí
V říjnu 2023 Mitsotakis na konferenci o demografii uvedl, že v roce 2022 v Řecku připadalo na každé dvě úmrtí pouze jedno narození.
„Naše populace patří k nejstarším v Evropě. Řeckých žen ve věku 20 až 40 let ubylo o 150 000 za posledních pět let,“ prohlásil.
Národní statistický úřad Řecka, ELSTAT, informoval, že v roce 2023 země zaznamenala 71 455 živě narozených dětí – což představuje pokles o 6,1 procenta oproti roku 2022 – při 128 101 úmrtích.
„Nejzávažnější krize, které lidstvo čelí“
Demografičtí experti vyjadřují skepticismus ohledně toho, do jaké míry mohou tyto plány zvrátit tento trend.
Datový vědec a demograf Stephen J. Shaw varoval, že pokles populace je „nejzávažnější krizí, které lidstvo čelí“.
V rozhovoru pro pořad British Thought Leaders televize NTD v květnu sdělil, že pokles populace, který se objevuje také v dalších rozvinutých zemích, jako je Itálie a Japonsko, je obzvláště závažný, protože žádná známá civilizace se z něj dosud nezotavila.
„Ve skutečnosti existují důkazy, že takto civilizace končí,“ konstatoval Shaw a podrobně popsal, že Římská říše ve svých pozdních fázích zavedla politiky, které měly za cíl zvýšit porodnost, včetně zdanění bezdětných.
„Existují odborníci na Řím, kteří tvrdí, že demografie byla jedním z důvodů, proč Římská říše – no, nezanikla přes noc – ale v podstatě zmizela. A to je přesně to, co se nyní děje nám. Mizíme. Takto vypadá proces zániku.“
Shaw poznamenal, že jedním z důvodů klesající porodnosti je to, co nazývá „baby šokem“, události v globální ekonomice – například krize s ropou nebo měnou – které způsobují, že páry odkládají rodičovství.
Podle Shawa neexistuje žádné zotavení z těchto šoků a tyto faktory přispívají k celoživotní bezdětnosti.
Uvedl, že před rokem 1973 byla bezdětnost ve Velké Británii „zanedbatelná“, méně než 5 procent. Během tří až čtyř let se tento podíl zvýšil na více než 20 procent a země nyní směřuje k 30 procentům celoživotní bezdětnosti.
Tato zpráva byla zpracována s přispěním agentury Reuters.
–ete–
