Europoslanci schválili poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (884 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku, což Moskva vzápětí označila jako hospodářský zločin světového rozměru. Ukrajina, která se třetím rokem brání ruské invazi, podle materiálů Evropské komise bude moci použít peněz na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci. Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 o poskytnutí Ukrajině až 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová označila schválení nového mechanismu finanční pomoci, jehož součástí je i půjčka, za historický okamžik. Pro návrh zvedlo ruce 518 europoslanců, proti jich bylo 56; hlasování se zdrželo 61 zákonodárců.
Návrh ještě musí schválit členské státy, přičemž toto rozhodnutí nemusí být jednomyslné. Podle zdrojů ČTK se tak stane v nejbližších dnech, do konce října. Evropská komise připraví memorandum s Ukrajinou, které umožní čerpání peněz. Očekává se, že první peníze z nové pomoci dostane Kyjev ke konci letošního roku či na začátku roku příštího.
Půjčku mají splácet výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. V EU se jedná o zhruba 210 miliard eur, výnos podle komise každoročně činí čtyři až pět miliard eur. Některé zdroje uvádějí výnos v rozsahu dvou až tří miliard eur. „To znamená, že Rusko zaplatí za škody způsobenou válkou na Ukrajině,“ řekl o mechanismu během dopolední rozpravy eurokomisař Didier Reynders.
Úřadující ruský stálý zástupce při EU Kirill Logvinov v reakci na hlasování europarlamentu obvinil Evropskou unii z ekonomického zločinu světového formátu, když se rozhodla použít výnosy ze zmrazených ruských aktiv. „Parlament, ačkoli se nazývá evropský, učinil rozhodnutí, které jde proti evropským zájmům,“ řekl podle TASS Logvinov. Dodal, že budoucí generace evropských daňových poplatníků za tento zločin nakonec Rusku zaplatí.
Podle údajů Evropské komise z konce září EU a členské státy vyčlenily na pomoc Ukrajině 101 miliard eur, z nichž 43,5 miliardy bylo určeno na vojenské výdaje. Dalších 17 miliard eur EU a členské státy vyčlenily na pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Skupina zemí G7 se v červnu dohodla pomoci Ukrajině 50 miliardami dolarů. Půjčky mají být kryté výnosy zmrazeného ruského státního majetku. Dohoda předpokládá využití výnosů z tohoto majetku, aniž by byl jednotlivými zeměmi konfiskován, což vyvolávalo právní otázky.
Jak hlasovali čeští europoslanci
Z 21 českých europoslanců hlasovali proti Kateřina Konečná, Ondřej Dostál (oba zvolení za koalici Stačilo!, v EP nezařazení) a Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN). Dalších 18 europoslanců zvolených v ČR návrh podpořilo.
Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených při setkání s novináři uvedla, že konečná výše unijní půjčky se bude odvíjet od toho, kolik prostředků poskytnu Ukrajině země G7. Poukázala, že Evropská komise využila postup, který si nevyžaduje jednomyslné schválení ze strany členských států. „Je poměrně jasné, že nejspíš Maďarsko, a velmi pravděpodobně teď i Slovensko, by standardní makrofinanční asistenci Ukrajině zablokovalo,“ uvedla Gregorová. Podle ní se Ukrajina nemůže vojensky bránit bez fungující ekonomiky.
Hlasování výrazně rozdělilo frakci Patriotů pro Evropu. Finanční pomoc podpořily všichni čeští europoslanci v klubu, kteří byli zvoleni za hnutí ANO a koalici Přísahy a Motoristů. Řada jejich kolegů v klubu se však zdržela a někteří hlasovali proti. „Vypadá to, že jsme jedinou demokratickou frakcí v Evropském parlamentu. U nás závazná hlasování nejsou,“ uvedl v prohlášení europoslanec Ondřej Knotek (ANO).
