Pěstitelé cukrové řepy v otevřeném dopise ministrovi zemědělství upozornili, že pokud nedojde k zachování současných pesticidů, do dvou let dojde v ČR k ukončení pěstování cukrovky. V Bruselu chtějí vyjednat výjimku.
Dopis uveřejněný v posledním vydání časopisu Agrobase a adresovaný ministrovi Marku Výbornému (KDU-ČSL) uvádí, že zemědělci se při pěstování cukrové řepy bez stávajících pesticidů neobjedou. Se zákazem Neonico mořidel se jim zhoršila profitabilita, ale další omezení by už vedlo k likvidačnímu stavu, namítají pěstitelé.
„Evropská agentura pro bezpečnost potravin EFSA v současné době přehodnocuje zcela zásadní herbicidní účinnou látku Phenmedipham. Pokud by došla k názoru, že se jedná o tzv. endogenní disruptor a navrhla její zamítnutí a toto se skutečně stalo, pak předpokládejte do dvou let ukončení pěstování cukrové řepy v ČR,“ píše se v dopise.
Zemědělci dodávají, že technologie Conviso snižující množství herbicidních látek je sice udržitelná, ale sama o sobě nestačí, protože existují plevele rezistentní na tuto účinnou látku.
Svaz pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska proto ministra Výborného vyzývá, aby začal s evropskými orgány jednat o výjimce pro látku Phenmedipham a další. Rolníci přiznávají, že tyto látky „sice mohou být potenciálně škodlivé pro lidské zdraví, avšak jsou zcela nezbytné pro pěstování u nás tradičních plodin, mj. brambory, cibule, chmele a jiných“.
Podle nich je použití na základě výjimek po letošním rozhodnutí Evropského soudního dvora značně omezeno a v některých případech právně i naprosto vyloučeno. Ministr by podle nich měl výjimku vyjednat s odůvodněním, že aplikace těchto látek je bezkontaktní a proto bezpečná pro obsluhu a zároveň je pěstování cukrové řepy důležité pro zachování soběstačnosti české produkce.
„Mnohé z účinných látek, které EU považuje za zdraví škodlivé či nebezpečné pro životní prostředí (např. neonico mořidla), jiní regulátoři, např. USA, Austrálie aj., nepovažují za nebezpečné a v těchto zemích se mohou používat. Nemyslíme si, že by se jednalo o země, které vliv na lidské zdraví či ochranu životního prostředí podceňují,“ píše svaz.
