Nový výzkum prokázal, že i mírná konzumace alkoholu může mít vliv na kognitivní zdraví.
Nová studie zpochybňuje dlouho zažité názory na alkohol a zdraví mozku a odhaluje překvapivá zjištění: pokud chcete ochránit svou mysl před demencí, pravděpodobně neexistuje žádné bezpečné množství alkoholu.
Vědci odhalili důkaz, že uklidňující představa, že lehké až střídmé pití alkoholu může být pro kognitivní funkce prospěšné, nemusí být pravdivá. Výzkum přímo spojuje konzumaci alkoholu se zvýšeným rizikem vzniku demence.
Stoupající počet případů demence
Předpokládané odhady ukazují, že celosvětově by se počet lidí trpících demencí mohl zvýšit z více než 57 milionů v roce 2019 na téměř 153 milionů v roce 2050. Tento trend poukazuje na naléhavou potřebu účinných preventivních strategií, zejména vzhledem k tomu, že výzkum nadále objasňuje složitost známých modifikovatelných rizikových faktorů tohoto onemocnění, jako je například konzumace alkoholu.
Výzkum publikovaný tento měsíc v časopise eClinicalMedicine zjistil, že zvýšená předpokládaná konzumace alkoholu na základě genetických faktorů je pozitivně spojena s vyšším rizikem vzniku demence u současných pijáků.
Tato zjištění zpochybňují názor, že jakákoli míra konzumace alkoholu je pro prevenci demence bezpečná.
Zatímco nadměrné pití alkoholu je dobře známým rizikovým faktorem demence, otázka, zda existuje podobná souvislost mezi lehkou až středně intenzivní konzumací alkoholu a demencí, zůstává předmětem diskusí.
Dřívější studie často obsahovaly zkreslení, například „abstinentské zkreslení“, kdy nepijáci alkoholu bývají srovnáváni s pijáky, kteří se mohou těšit lepšímu zdraví nebo kognitivním funkcím, což zkresluje výsledky. Tyto analýzy někdy nezohledňovaly zhoršení kognitivních funkcí, k němuž došlo před studií, nebo interakce s již existujícími zdravotními potížemi.
Claire Sextonová, vrchní ředitelka vědeckých programů a práce s veřejností Alzheimerovy asociace, pro Epoch Times uvedla, že o vlivu lehké až mírné konzumace alkoholu se stále vedou diskuse.
„Některé studie naznačují, že u dospělých ve středním a vyšším věku může být lehké až mírné pití alkoholu spojeno s nižším rizikem poklesu kognitivních funkcí ve srovnání s jeho nepitím, jiné zase ukazují, že mírné množství alkoholu může být spojeno s nepříznivými důsledky pro mozek, včetně nižšího objemu hipokampu,“ uvedla.
Pokročilé genetické techniky
V této nejnovější studii vědci zkoumali údaje z britské biobanky, která zahrnuje téměř 314 000 dospělých Britů bílé pleti, kteří v současné době pijí alkohol. Pomocí pokročilých genetických technik, konkrétně mendelovské randomizace (MR), hledali přímý vztah mezi lehkou až střední konzumací alkoholu a rizikem demence, aby se snížilo zkreslení typické pro observační studie. Konkrétně se MR týká využití genetické variability k tomu, aby se zjistilo, zda modifikovatelné faktory způsobují různé následky, například onemocnění.
Účastníci poskytli informace o svých pitných návycích a výzkumníci sledovali případy demence prostřednictvím nemocničních a úmrtních záznamů po dobu 13,2 let. Průměrná zjištěná spotřeba alkoholu byla 13,6 jednotek týdně, přičemž téměř polovina účastníků překročila doporučený limit 14 jednotek týdně stanovený ve Velké Británii.
Muži uváděli vyšší spotřebu než ženy, v průměru 20,2 jednotek týdně oproti 9,5 jednotkám u žen. Zajímavé je, že větší podíl žen (68,6 %) dodržoval doporučené limity, zatímco u mužů to bylo pouze 34,2 %.
Výzkumníci ve své analýze pozorovali vzorec ve tvaru písmene J, kdy nízká míra pití (11,9 jednotek týdně) byla spojena s nejnižším rizikem demence. Toto riziko se však zvyšovalo při vyšších úrovních konzumace, zejména u mužů, kteří vykazovali nejnižší riziko demence při 16,8 jednotkách alkoholu týdně.
Zatímco tato křivka ve tvaru písmene J naznačuje ochranný účinek umírněného pití, genetická analýza studie odhalila odlišnější realitu.
Genetická predispozice k pití
Zjištění ukázala, že jedinci, kteří mají geny spojené s větší konzumací alkoholu, mají vyšší pravděpodobnost vzniku demence, a to zejména ženy. Podle vědců to naznačuje, že alkohol může mít přímý vliv na zvýšení rizika demence, zejména u těch, kteří konzumují větší množství. U mužů může být riziko alkoholu maskováno jinými souvisejícími rizikovými faktory, jako je například kouření.
Studie dospěla k závěru, že mezi příjmem alkoholu a pravděpodobností vzniku demence existuje lineární vztah, což je v rozporu s předchozími epidemiologickými zjištěními, která naznačovala, že mírný příjem alkoholu poskytuje ochranný účinek.
Analýza MR naznačila, že tato ochranná tvrzení mohou pramenit ze zkreslení, jako je zkreslení abstinentů, a nezohledněných matoucích faktorů, jako je socioekonomický status účastníků.
„Tato studie uvádí, že vyšší míra současné konzumace alkoholu byla spojena se zvýšeným výskytem demence u současných pijáků, a nezjistila žádnou ‚bezpečnou‘ míru konzumace alkoholu,“ poznamenala Sextonová.
Přestože výzkumníci kombinovali lineární a nelineární MR analýzy, aby posílili své závěry, přiznali také omezení. Mezi ně patří spoléhání se na vlastní hlášení o pitných návycích a demografická homogenita účastníků britské Biobanky, což potenciálně ovlivnilo použitelnost závěrů pro širší populace.
Ochranný vztah mezi lehkou až středně těžkou konzumací alkoholu a demencí může být ovlivněn zdravějším životním stylem, který převládá mezi mírnými pijáky, nebo socioekonomickými faktory ovlivňujícími vzorce konzumace alkoholu. Chování při pití alkoholu souvisí s mnoha faktory životního stylu, které nemohly být kontrolovány ve většině běžných epidemiologických studií. Tato omezení poukázala na problémy spojené se zmatením a obrácenou kauzalitou v epidemiologických studiích týkajících se alkoholu.
„Hluboké“ účinky
Dr. Asish Gulatiová, certifikovaná neuroložka z Washingtonu, D.C., působící v Univerzitní nemocnici George Washingtona, sdělila v e-mailu pro Epoch Times, že alkohol může významně ovlivnit zdraví mozku, „zejména v oblastech zodpovědných za paměť a poznávání“.
Vysvětlila, že dvě klíčové složky alkoholu, etanol a acetaldehyd, jsou neurotoxické a mohou vést k zánětům a strukturálním změnám v mozku, zejména v hipokampu, který je zásadní pro tvorbu paměti a prostorovou navigaci.
„Výzkumy ukazují, že hipokampus je vůči alkoholu obzvláště zranitelný a i mírná konzumace může vést k jeho zmenšení,“ napsala. „Užívání alkoholu navíc může přispívat k celkovému zmenšování mozku a narušovat integritu bílé hmoty, což ovlivňuje funkci mozku.“
Gulatiová dodala, že dlouhodobé pití alkoholu je spojeno s různými kognitivními poruchami, včetně potíží s učením, vybavováním paměti a výkonnými funkcemi.
„Negativní účinky alkoholu na zdraví mozku jsou hluboké,“ řekla. Zdůrazňuje také význam střídmosti a abstinence a uvědomění si jejich možných důsledků.
Zotavení mozku
Gulatiová varovala, že schopnost mozku zotavit se z poškození způsobeného alkoholem je omezená, zejména po dlouhodobé konzumaci velkého množství alkoholu.
Poukázala na to, že poškození neuronů a kritických mozkových struktur, zejména těch, které se podílejí na kognitivních funkcích, jako je paměť, je často trvalé. Gulatiová poznamenala, že v mozku existuje určitá neuroplasticita, která umožňuje drobné zotavení v počátečních fázích nebo při mírné konzumaci alkoholu, ale „chronické vystavení může vést k nevratnému poškození“.
Nicméně ukončení konzumace alkoholu a osvojení si zdravého životního stylu může zotavení podpořit.
Podle Gulatiové může dojít k neurogenezi neboli tvorbě nových neuronů, zejména v hipokampu, což může vést ke zlepšení kognitivních funkcí. „Ačkoli úplné uzdravení nemusí být možné, významné výhody může přinést změna životního stylu a abstinence od alkoholu.“
„Současná studie zjistila pozitivní lineární vztah mezi jakoukoli mírou konzumace alkoholu a rizikem demence,“ řekla Gulatiová. „I když zaměření na současné pijáky bílého britského původu může omezovat zobecnitelnost výsledků, výsledky zdůrazňují nutnost zvýšené opatrnosti, pokud jde o jakoukoli konzumaci alkoholu kvůli jeho potenciálním škodlivým účinkům na kognitivní zdraví.“
–ete–
