Berlínský primátor Kai Wegner vyrůstal v rozděleném městě. V roce 1989 byl jedním z těch, kteří byli u pádu berlínské zdi. Nyní dohlíží na organizaci oslav 35. výročí této události, která byla přelomem v historii jeho města i celého Německa. Byl to neskutečný moment plný euforie a šťastný den našich dějin, řekl Wegner o 9. listopadu 1989 v rozhovoru s ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně.
Pád berlínské zdi a role Güntera Schabowského
„Vzpomínám si na to úplně přesně,“ řekl primátor o 9. listopadu 1989. Sled událostí, které vedly k pádu berlínské zdi a komunistického režimu v bývalé Německé demokratické republice, toho dne dovršil člen politbyra Sjednocené socialistické strany (SED) Günter Schabowski. Na živě přenášené tiskové konferenci zaskočil novináře oznámením, že východní Němci budou moci bez problémů cestovat na Západ. Dodal přitom, že nová pravidla začínají platit „hned, neprodleně“. Spustil tím události, které vedly k pádu berlínské zdi a o rok později i ke znovusjednocení Německa.
Wegner, který se narodil v roce 1972 v Západním Berlíně, neznal v dětství své město celé, do jeho východní částí se podívat nemohl. Zeď metropoli dělila na dvě části od 13. srpna 1961. „Často jsme s maminkou ve Špandavě jezdili na kole na výlety. A v určitý okamžik výlet skončil, ne proto, že už jsme nemohli, ale protože tam byla zeď,“ řekl. „Jako malý kluk jsem tomu nerozuměl,“ dodal.
První cesta na východní stranu Berlína
Osudného 9. listopadu před 35 lety se nynější berlínský primátor účastnil politické debaty. „V určitém okamžiku někdo vběhl na pódium a zakřičel: ‚Zeď je otevřená‘,“ řekl Wegner. Všichni podle něj vyběhli ke zdi, ale závory u nejbližšího přechodu byly ještě spuštěné. Celníci se ještě nějakou dobu snažili udržet nad situací kontrolu, ale nakonec závory zvedli.
„Byl to pro mě neskutečný den… Byl to první den, kdy jsem se dostal na východ tohoto města, 9. listopadu 1989,“ řekl primátor metropole, která je 35 let opět sjednocená.
Kulturní akce a oslavy na počest znovusjednocení Berlína
Wegner říká, že byl jedním z lidí, kteří nakonec na zeď u Braniborské brány vyšplhali. Fotografie slavících Berlíňanů na symbolu rozdělení města a světa na dva nepřátelské tábory pak oblétly svět. „Byl to šťastný den našich dějin,“ říká k tomu dnes berlínský primátor.
Význam událostí, které se v Berlíně odehrály před 35 lety, si město připomene tento týden řadou kulturních akcí a ceremonií. Jejich společným motem je „Pečujte o svobodu!“. Podle Wegnera je totiž třeba v době krizí a válek i kvůli rostoucí podpoře radikálů ve volbách nejen v Německu třeba svobodu a demokracii každý den bránit.
Důležitým bodem oslav bude výstava tisíců plakátů z roku 1989 i současnosti, které budou vztyčeny na čtyřech kilometrech bývalého hraničního pásma. Ty současné namalovaly i některé známé osobnosti, včetně přeživší holokaustu a Berlíňanky Margot Friedländerové či Vitalije Klička, starosty Kyjeva, který je nejmladším partnerským městem německé metropole.
Oficiální ceremonie, na které se bude vzpomínat především na oběti berlínské zdi, se uskuteční v sobotu v památníku rozdělení města v Bernauer Strasse. Zúčastní se jí mimo jiné prezident Frank-Walter Steinmeier. Vrcholem oslav bude takzvaný Svátek svobody, na kterém podle berlínské radnice zahraje „největší kapela svobody na světě“.
Do akce se zapojí přes 1000 hudebníků, profesionálních i amatérských, kteří budou hrát v místech někdejší zdi, jež Berlín dělila od roku 1963 do roku 1989. Hrát budou v pásu, který se táhne od Hlavního nádraží kolem Braniborské brány a přes Postupimské náměstí k někdejšímu kontrolnímu stanovišti Checkpoint Charlie. Zazní například písně Heroes od Davida Bowieho nebo People Have the Power od Patti Smithové.
