Hlavy evropských států a vlád se v mnoha věcech neshodnou. Po posledním summitu Evropského politického společenství však Viktor Orbán jako hostitel prohlásil, že se řady zastánců míru výrazně rozrostly.
Evropské politické společenství (EPC), které bylo založeno v roce 2022 v reakci na válku na Ukrajině, ve čtvrtek večer oficiálně ukončilo své páté zasedání v maďarském hlavním městě Budapešti.
Následovala tisková konference, kterou uspořádal hostitel Viktor Orbán v doprovodu albánského premiéra Ediho Ramy. Příští zasedání se uskuteční v květnu příštího roku v albánském hlavním městě Tiraně. Oba předsedové vlád společně informovali o dosaženém pokroku.
Rama poděkoval Orbánovi, kterého žertem nazval „černou ovcí Evropy“, za jeho práci. Summit označil za výjimečný den se zvláštními diskusemi, na němž se sešla celá Evropa „ve vaší ovčárně“.
Rama také zdůraznil, že toto fórum má zvláštní energii, kde se může volně diskutovat i o „výbušných tématech“.
Summit EPG se konal ve čtvrtek v souvislosti s volebním vítězstvím Donalda Trumpa v USA a německou vládní krizí. V maďarském hlavním městě se sešlo 47 zemí EPG. V návaznosti na zasedání EPG se v pátek v rámci maďarského předsednictví v Radě EU uskuteční také neformální summit EU.
Svět se změní
Hostitel Orbán poznamenal, že volby v USA uzavřely jednu kapitolu a že svět se změní. Jednání proto nebylo pro účastníky akce jednoduché. „Na stole jsou velké, velké otázky,“ uvedl Orbán v tiskovém prohlášení. Patří mezi ně „válka nebo mír, migrace nebo ochrana hranic, uzamčení nebo konektivita, podřízenost nebo suverenita“.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o neoficiální setkání, nepřijali účastníci žádná formální rozhodnutí. Souhrnně však lze říci, že podle Orbána byla na jednotlivá témata „celá řada rozdílných názorů“.
Orbán však také vyjmenoval body, na kterých panovala shoda. Shoda podle něj panovala v otázce nutnosti reagovat na výsledky voleb v USA. Souhlas panoval i v tom, že je třeba co nejrychleji nastolit mír v Evropě.
Shoda panovala také v tom, že Evropa by měla v budoucnu převzít větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
„Řečeno na rovinu: nemůžeme očekávat, že nás Američané ochrání sami,“ řekl Orbán.
A panovala také shoda na tom, že Evropa musí zůstat důležitým hráčem v jednáních a procesech, které budou rozhodovat o budoucnosti.
Orbán vyzývá ke „vzpouře“ v otázce migrace
Na schůzce se ukázalo, že všichni jsou nespokojeni se současnou situací v migrační krizi a chtějí změnu, řekl Orbán. Této touze po změně však někdo vážně brání. Je třeba prolomit „legální aktivismus“.
„My o věcech rozhodujeme, vlády je provádějí. Ale naše společná rozhodnutí narážejí na rozhodnutí evropských a následně národních soudů, a tak se výsledky dosažené v boji proti migraci najednou ruší,“ řekl.
„Myslím, že migraci nezastavíme, pokud se nebudeme bouřit proti platným zákonům a soudním rozhodnutím,“ dodal Orbán.
V odpovědi na otázku dodal, že první takovou vzpourou maďarské vlády byla stavba plotu na srbsko-maďarské hranici v roce 2015, na začátku migrační krize. Tehdy „to bylo ještě považováno za prvotní hřích“. Od té doby postavili ploty i jiní, ale už nejsou posuzováni stejným způsobem.
Maďarsko zavedlo nový systém: nikomu nesměl být povolen vstup do země, dokud nebyla jeho žádost posouzena. Maďarsko však za to „bylo odsouzeno u Evropského soudního dvora, přestože je to jediné řešení“.
„Ale ani potom nikoho nepustíme dovnitř. To je další krok vzpoury,“ řekl Orbán.
Dokud se proti pravidlům EU nevzbouří více zemí, „budeme vždy vést dobré debaty o právních hádkách, paktech a malých změnách, ale nic nebude fungovat“, zdůraznil šéf vlády.
Orbán: Tábor zastánců míru se rozrůstá
V otázce války na Ukrajině nepanovala mezi účastníky úplná shoda. Dokonce i mezi 27 členskými státy EU panovaly rozdílné postoje k tomu, zda by válka měla pokračovat, nebo zda by mělo být požadováno rychlé příměří a mírová jednání.
Ukrajinský prezident, který byl rovněž přítomen v Budapešti, odmítl bezpodmínečné příměří. „Příměří nastane, až stát, který je ve válce […], bude vědět, že bude mít bezpečnostní záruky,“ řekl. Podle jeho názoru je také „nesmysl“ odmítat vstup Ukrajiny do NATO, a zároveň vyzývat k příměří, jak to činí maďarský premiér.
Zároveň však Orbán vysvětlil, že „tábor zastánců míru“ se rozrůstá. Tento proces podporují zejména volby v USA.
Páteční summit EU se zaměří na konkurenceschopnost EU. Mezi řečníky bude Mario Draghi, bývalý prezident centrální banky EU, který v září představil strategický dokument s návrhy týkajícími se konkurenceschopnosti EU. Podle agentury Bloomberg hodlají účastníci pátečního summitu v Budapešti přijmout také deklaraci o konkurenceschopnosti. Podle ní mají státy EU do roku 2030 poskytnout tři procenta svého hrubého domácího produktu na výzkum a vývoj a snížit byrokratické překážky.
Rama: Západní Balkán musí vstoupit do EU
Vzhledem k tomu, že příští summit 47 zemí Evropské skupiny pro migraci se bude konat v Albánii, měl premiér Rama možnost se na tiskové konferenci přímo vyslovit pro vstup balkánských zemí do EU.
Západní Balkán se musí stát součástí Evropské unie, aby nebyl vystaven možným vnějším hrozbám. Země tohoto regionu, včetně Albánie, doufají, že se k EU připojí do konce tohoto desetiletí, uvedl pan Rama.
Pokud jde o EPG, poznamenal, že v tomto 700milionovém společenství skutečně existují různé názory a postoje. Vidí však velký potenciál pro další spolupráci.
„Ruský prezident Putin přinesl EU těžké časy, ale dnes existuje mnoho povzbudivých věcí, včetně Fóra Evropského politického společenství,“ uzavřel.
–etg–
