Podle odborníků nemusí dohoda znamenat trvalé řešení situace na hranicích mezi oběma zeměmi, protože vzájemné obavy přetrvávají.
Analýza zpráv
NOVÉ DILLÍ – Nedávná dohoda mezi Indií a Čínou o úplném vojenském stažení podél sporné hranice ve východním Ladaku byla podle odborníků výsledkem složité diplomacie mezi oběma zeměmi, načasování amerických voleb a širšího geopolitického vývoje v Indopacifiku.
Tato diplomacie se projevila nejen ve vojenských komunikačních kanálech, které byly mezi oběma zeměmi zřízeny za účelem zmírnění napětí, ale byla jasně patrná i na několika nedávných mnohostranných fórech.
Dohoda, která byla oznámena 21. října, byla uzavřena v návaznosti na summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Pákistánu a několik dní před summitem BRICS v Rusku. Indie a Čína jsou klíčovými členy obou mezivládních skupin. Vývoj na hranicích se rovněž objevil před extrémně drsným zimním obdobím v této vysokohorské oblasti.
Satoru Nagao, nerezidentní pracovník washingtonského think tanku Hudson Institute, řekl deníku Epoch Times, že dohoda o společných hranicích mezi Indií a Čínou je významným geopolitickým vývojem v Indopacifiku vyvolaným změnou priorit Číny v regionu. Indie není pro Čínu v současné době naléhavou záležitostí, protože se chce soustředit na Taiwan, americké volby a novou administrativu v Bílém domě.
„Nároky Indie na hranice jsou stále stejné, ale Čína je tentokrát akceptovala, protože se připravovala na pravděpodobné Trumpovo vítězství v USA a připravuje se také na invazi na Taiwan,“ uvedl Nagao před tím, než byl bývalý americký prezident Donald Trump prohlášen vítězem listopadových voleb. „Čína si přeje příměří na indicko-čínské hranici, protože se chce soustředit na pacifickou stranu.“
Dva dny po oznámení ukončení napětí se indický premiér Naréndra Módí a čínský vůdce Xi Jinping poprvé od smrtícího konfliktu v Galwanu v roce 2020, při němž zahynulo nejméně 20 indických a čtyři čínští vojáci, oficiálně setkali na 16. výročním summitu BRICS v Kazani dne 23. října.
Během setkání Módí a Xi oznámili, že se sejdou jejich zvláštní zástupci, aby našli řešení a „prozkoumali spravedlivé, rozumné a vzájemně přijatelné řešení otázky hranic“, uvádí se v prohlášení indického ministerstva zahraničních věcí.
Žádný strategický posun
Podle odborníků stažení vojsk jednoduše znamená, že obě armády ustupují od konfrontačního postoje a uzavřely vzájemnou dohodu o společných hlídkových oblastech.
Analytik Andrew Scobell z Mírového institutu Spojených států během diskuse 31. října uvedl, že dohoda neznamená trvalé řešení hranic mezi oběma zeměmi.
„Ačkoli se zdá, že Xi a Modi chtějí urovnat vztahy a rozšířit vzájemně výhodné ekonomické interakce – Čína je hlavním obchodním partnerem Indie – dohoda o hranicích nemusí nutně předznamenávat zásadní strategický posun Pekingu a Dillí,“ řekl Scobell. „Hraniční spor se pravděpodobně v dohledné době nevyřeší, protože obě země jsou si stále vzdáleny ve svých územních nárocích a nejsou ochotny přistoupit na kompromis.“
Indický ministr zahraničních věcí S. Džajšankar označil dohodu za výsledek „trpělivé a vytrvalé diplomacie“ na fóru televize v Dillí několik dní před svým odjezdem na zasedání BRICS.
„Jsou oblasti, které z různých důvodů po roce 2020 blokovaly nás, my jsme blokovali je. Nyní jsme dosáhli dohody, která umožní hlídkování tak, jak jsme to dělali do roku 2020,“ řekl na fóru.
Džaíšankar se sám stal terčem kritiky čínských státních médií, která v článku nazvaném „Indická diplomacie má ‚S. Džaishankar problém“, který byl zveřejněn 9. září. Ministr zahraničních věcí v posledních měsících opakovaně vyjádřil své obavy z nepřátelského vztahu Číny s Indií. Při mnoha příležitostech také uvedl, že dvoustranné vztahy by měly být podmíněné a vyžadují mír a stabilitu na hranicích.
Podle odborníků, které dříve oslovil deník Epoch Times, je kritika Džajšankara ze strany čínských státních médií „strategickým narativem“, jehož cílem je naplnit čínskou agendu v oblasti dvoustranných vztahů.
Kromě toho formální a neformální setkání mezi vedoucími představiteli obou stran, stejně jako shoda slov mezi jejich představiteli a různými médii, nebyly podle odborníků ojedinělými událostmi. Tyto události se sbíhaly s jejich vyvíjející se, odpovídající diplomacií a dohoda o rozdělení hranic je jednou z událostí v této posloupnosti – není to konec sám o sobě.
Diplomacie na summitu SCO
Na summitu SCO 2024, který se konal 16. října v pákistánském hlavním městě Islámábádu, si Džaíšankar nepřímo rýpl do Číny a Pákistánu, zatímco jejich vedoucí představitelé Li Qiang a Shehbaz Sharif mu naslouchali. Indie sdílí sporné hranice s Čínou i Pákistánem a nesouhlasí s projektem čínsko-pákistánského hospodářského koridoru (CPEC), který vede přes území nárokované Indií, ale kontrolované Pákistánem.
„Pokud chybí důvěra nebo je spolupráce nedostatečná, pokud přátelství selhalo a někde chybí dobré sousedství, jistě existují důvody k introspekci a příčin k řešení,“ řekl Džaíšankar.
„Cílem je posílit vzájemnou důvěru, přátelství a dobré sousedství. Jde o rozvoj mnohostranné spolupráce, zejména regionálního charakteru. Má být pozitivní silou z hlediska vyváženého růstu, integrace a předcházení konfliktům.“
Vyzval rovněž k vzájemnému respektu a odsoudil jednostranné plány – opět mířil na Čínu.
„Spolupráce musí být založena na vzájemném respektu a svrchované rovnosti. Měla by uznávat územní celistvost a svrchovanost. Musí být založena na skutečném partnerství, nikoli na jednostranných programech. Nemůže pokročit, pokud si budeme vybírat globální postupy, zejména v oblasti obchodu a tranzitu,“ řekl.
Geopolitický analytik Madhav Nalapat řekl deníku Epoch Times, že indická státní politika neschvaluje čínské projekty v rámci iniciativy Pás a Stezka, které vytvořily obrovské dluhy pro hostitelské země.
„Indie nepodporuje projekty, které, upřímně řečeno, zemi spíše poškozují,“ řekl Nalapat.
Uvedl, že neočekává, že by Čína a Pákistán ihned po Džajšankarově projevu řešily obavy Indie, ale věří, že SCO je dobrou mezinárodní platformou k prosazení indického postoje.
Michael Kugelman, ředitel Jihoasijského institutu washingtonského Wilsonova centra, řekl deníku Epoch Times, že by se neměl přeceňovat dopad Džaíšankarových výroků na SCO na vztahy mezi Indií a Čínou nebo na jakýkoli typ geopolitické reality v regionu.
„Nakonec ze setkání nevzešly žádné velké konkrétní úspěchy, protože se jedná o skupinu, v níž jsou některé země, které se neshodnou – Indie, Čína, Pákistán,“ řekl Kugelman.
Dodal, že z tohoto důvodu byl kladen velký důraz na otázky, jako je boj proti chudobě a změně klimatu, podpora konektivity a boj proti terorismu.
„To všechno zní dobře. Je to něco, s čím lze na rétorické úrovni souhlasit. A v tomto ohledu, když Džaíšankar říká, že víte, že je třeba řešit otázku terorismu, všichni věděli, že má na mysli Pákistán. Ale nakonec už víme, že Indie a Pákistán se neshodnou mimo jiné i v otázce terorismu,“ řekl.
Bezpečnostní rizika v Pákistánu
Burzine Waghmar ze Školy orientálních a afrických studií (SOAS) při Londýnské univerzitě sdělil v e-mailu deníku Epoch Times, že Čína přišla o dva své inženýry pracující na energetickém projektu v důsledku sebevražedného útoku v Pákistánu čtrnáct dní před zahájením summitu SCO a Li Qiang na tuto otázku Pákistán upozornil. Navzdory mnoha podobným selháním Čína svou důvěru v Pákistán neztratila.
„Xi [již dříve] na summitu SCO v Samarkandu v září 2022 důrazně vyzval premiéra Shehbaze Sharifa, aby chránil čínské společnosti a pracovníky se sídlem v Pákistánu, kteří se od počátku projektu CPEC stávají terčem častých útoků,“ uvedl Waghmar.
V Pákistánu pracují na projektech hospodářského koridoru tisíce čínských inženýrů a Waghmar uvedl, že si Čína zachovává důvěru v pákistánskou armádu, že tyto opakující se útoky zvládne.
Pouhý týden po sebevražedném atentátu Li a Sharif oslavovali otevření letiště financovaného Pekingem v neklidném jihozápadním Pákistánu. Již dříve Pákistán vytvořil speciální bezpečnostní divizi armády pro zabezpečení CPEC, která má „přibližně 13tisícový kontingent složený z praporů a polovojenských sil“, uvedl Waghmar.
Uvedl, že Rávalpindí, velitelství pákistánské armády, oficiálně mlčí o počtu personálu nebo nákladech na vojenskou skupinu na ochranu čínských cizinců.
Kromě bezpečnostní divize, kterou Pákistán vytvořil k ochraně CPEC, Nagao uvedl, že Čína také podnikla vlastní iniciativy k ochraně trasy spojující Xinjiang s celou délkou Pákistánu.
„Proto jsou nyní v Pákistánu rozmístěny čínské vojenské a čínské soukromé vojenské společnosti. Takový plán samozřejmě představuje hrozbu pro Indii. Za prvé, hrozbou pro Indii je samotné čínsko-pákistánské spojenectví,“ řekl Nagao.
„Za druhé, zvyšující se [počet] čínských vojenských sil v jižní Asii a Indickém oceánu je [hrozbou] pro Indii. Za třetí, Gligit-Baltistán je oblast, kterou si Indie nárokuje jako součást Kašmíru. Čínský projekt CPEC je tedy pro Indii hrozbou.“
Diplomacie v BRICS
Nagao uvedl, že BRICS je také důležitým mezinárodním fórem pro indicko-čínskou diplomacii a její vývoj ve vztahu k hraničnímu sporu.
Uvedl, že Čína se v současné době potýká se třemi druhy hrozeb ze strany Indie: bezpečnostními, ekonomickými a diplomatickými.
„Bezpečnostní hrozba ze strany Číny souvisí s otázkou pozemní hranice a s problematikou v Indickém oceánu. Ekonomickou hrozbou je dominance Číny na trhu, kritické technologie a dodavatelský řetězec, tzv. ekonomická bezpečnost. A [diplomatická] hrozba souvisí s vlivem globálního Jihu,“ řekl Nagao.
Uvedl, že pokud bude Čína nadále rozšiřovat svůj vliv na globálním Jihu, její program globální hegemonie ji bude tlačit k tomu, aby omezila vzestup Indie.
V této souvislosti je podle experta BRICS pro Indii důležitou příležitostí, jak se vypořádat s čínskou diplomacií a zajistit indické zájmy, včetně jejích pohraničních zájmů.
„Protože BRICS zahrnuje země globálního Jihu na vzestupu, Čína využívá BRICS k rozšíření svého vlivu na globálním Jihu. Čína také usiluje o nové členy z globálního Jihu a dělá z BRICS protizápadní skupinu,“ uvedl Nagao.
Podle něj členství Indie v BRICS zajišťuje, že se z něj nestane zcela protizápadní skupina.
Při loňském vystoupení na zasedání Hudsonova institutu na téma „Role Indie v novém tichomořském řádu“ Džaíšankar jasně zdůraznil, že Indie není proti Západu.
„Takže dělám toto velmi důležité rozlišení. Pokud jde o Indii, Indie není Západem. Indie není protizápadní,“ řekl Džaíšankar.
Nagao uvedl, že tato souhra je patrná na fóru BRICS, kde Indie vystupuje proti tomu, aby byly do fóra zahrnuty pročínské a protizápadní země.
„Díky Indii je tedy BRICS skupinou zemí globálního Jihu, ale nikoli protizápadním uskupením. Letos BRICS přijal čtyři nové země,“ uvedl Nagao.
Jako projev takového postoje Nagao rovněž poukázal na prohlášení indického premiéra Naréndry Módího na summitu.
„Musíme být opatrní, abychom zajistili, že tato organizace nezíská image organizace, která se snaží nahradit globální instituce,“ řekl Módí.
Podle Nagaa byla indická diplomacie úspěšná, protože summit BRICS 2024 nerozhodl o žádných dalších nových členech kvůli indickému váhání.
V této diplomatické přetahované mezi oběma zeměmi globálního Jihu a v indo-pacifické geopolitice se bude otázka sporné hranice v budoucnu stále vracet, uvedl.
–ete–
