V České republice se během posledních pěti let zvýšil výskyt některých rezistentních bakterií, na které antibiotika nezabírají. Jedná se zejména o bakterie způsobující infekce krevního řečiště. To, jakým směrem se bude vyvíjet odolnost vůči některým bakteriím, záleží především na našem zodpovědném chování k antibiotikům, ale i na systému zvládání již existujících rezistentních kmenů bakterií, a to především v nemocniční péči, uvádí tisková zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Například výskyt infekce krevního řečiště vyvolané bakterií Escherichia coli, která je odolná vůči antibiotiku cefalosporin třetí generace, se zvýšil v České republice o čtvrtinu, podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ Heleny Žemličkové. Tato onemocnění souvisí s infekcemi močových nebo žlučových cest, odkud se dostanou do krve. Může pak nastat sepse, tedy otrava krve.
Další resistentní bakterií je Klebsiella pneumoniae, která způsobuje infekce močových cest nebo zápalů plic. Výskyt této infekce se za posledních pět let zvýšil trojnásobně.
„Zatímco v celoevropském měřítku incidence E. coli rezistentních k 3. generaci cefalosporinů klesla o 3,6 % (z 10,7 v roce 2019 na 10,4 na 100 000 obyvatel v roce 2023) a incidence karbapenem rezistentních K. pneumoniae stoupla o 57,5 % (z 2,5 v roce 2019 na 4 na 100 000 obyvatel v roce 2023). Česká republika tak spolu s ostatními evropskými zeměmi nijak nepokročila směrem k dohodnutému cíli snížení incidence do roku 2030,“ konstatuje prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ.
Pro snížení výskytu infekcí, kterými se pacienti nakazí při hospitalizaci, je podle vedoucí Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí Lucie Barekové zásadní prevence a kontrola ze strany personálu. Pomohlo by také navýšení jednolůžkových pokojů pro nakažené pacienty.
„Pro boj s antimikrobiální rezistencí v nemocniční péči je velice zásadní odpovídající odborné personální zajištění prevence a kontroly infekcí a navýšení izolačních možností pro hospitalizované pacienty. Stejně tak je i podstatné dbát na komplexní strategie používání antibiotik na lokální i národní úrovni. Ačkoliv nemocniční infekce představují významný problém pro kvalitu poskytované péče i bezpečí našich pacientů z hlediska vzniku některých infekčních komplikací, obávám se, že nebude ani do budoucna v silách žádné země jim zcela zabránit,“ uvedla lékařka.
Další formou, jak se chránit proti rezistenci antibiotik, je jejich střídmější a správné užívání.
„K boji proti antibiotické rezistenci přispívají také farmaceuti různých odborností. Kliničtí farmaceuti například kontrolou a individualizací antibiotické terapie. Farmaceuti v lékárně pří výdeji antibiotik kontrolují dávkování, informují pacienty o tom, že antibiotika by měla být užívána v přesně stanovených intervalech a že je nutné dodržet předepsanou dobu léčby. Zároveň vysvětlují správné užívání antibiotik a režimová opatření, upozorňují na možné vedlejší účinky a kontrolují, díky možnosti nahlížení do lékového záznamu, případné interakce s dalšími užívanými léky. Potřeba je myslet i na možné interakce antibiotik s potravinami a doplňky stravy. Česká lékárnická komora pro své členy organizuje řadu vzdělávacích akcí, z nichž některé jsou zaměřeny právě na problematiku antibiotické rezistence,“ popsal Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory.
Podle předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpána Svačiny řeší její odborné skupiny zbytečné podávání antibiotik v léčbě lokálních infekcí a v prevenci například ve stomatologii, ortopedii či kardiologii.
Co se České republice v minulém roce podařilo, je mírné snížení výskytu zlatého stafylokoka, který je znám svou odolností vůči antibiotikům.
„Příznivou zprávou je dlouhodobý pokles podílu takzvaného zlatého stafylokoka známého také pod zkratkou MRSA. Data Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ukazují, že České republice se podařilo v roce 2023 téměř o 5% snížit výskyt infekcí zlatým stafylokokem (Staphylococcus aureus – MRSA), který odolává léčbě nejen oxacilinem, ale i řadě dalších antibiotik,“ uvádí hlavní hygienička a ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA.
S využitím zprávy ČTK.
